Režie:
David LynchScénář:
David LynchKamera:
Freddie FrancisHudba:
TOTOHrají:
Kyle MacLachlan, Francesca Annis, Jürgen Prochnow, Brad Dourif, Sting, José Ferrer, Linda Hunt, Freddie Jones, Richard Jordan, Virginia Madsen (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Film, jenž produkovala Raffaella De Laurentiis (dcera Dino De Laurentiise a herečky Silvany Manganové), je založen na sci-fi literární předloze, románu Franka Herberta o válce vládců různých planet v roce 10191. V roce 10191 se vládce vesmíru snaží získat kontrolu nad substancí umožňující cestování kosmickým prostorem. Tato látka se vyskytuje pouze na Pouštní planetě. Tamní obyvatelé pod vedením svého spasitele Paula Atreida se snaží od vládce osvobodit. David Lynch vytváří svůj příběh z budoucnosti podivuhodnými obrazy. Jedná se o jeho první experiment s barvami, ostatně silně stylizovanými (převládá odstín písku, skal, země). Lynch tento svůj film nazývá "symfonií prostoru", doznává nicméně, že mu žánr sci-fi příliš nesedí. Film však přišel v době, kdy bylo obecenstvo již přesyceno filmy o "hvězdných válkách" a pro znalce Herbertova románu nebyla jeho Lynchova verze dost uspokojivá. (Magic Box)
(více)Videa (1)
Recenze (800)
Po druhém shlédnutí musím hodnocení navýšit. U filmu Duna je při jeho sledování prospěšné zapomenout, kdo ho točil, protože režisérovo ego, je zde otisknuto minimálně. Příběh je skvělý a řekl bych, že by film klidně unesli hodinu stopáže navíc a slušelo by mu to. Rychlý sled událostí komplikuje orientaci v příběhu a tak je pro plné docenění filmu buď mít povědomí o knize, nebo film shlédnout vícekrát, nejlépe obojí. Pokud se tak učiníte, pravděpodobně doceníte částečně naplněnou ambici režiséra, pojmout tak nejdednoduchý a rozsáhlý příběh na prostoru pouhých 130 minut. Krom toho má film parádní estetiku, silnou hudbu, kvalitní zvuky a velmi dobré obsazení. Nemyslím si, že je to pravděpodobné, ale Duně by velmi slušel nějaký podstatně delší režisérský sestřih. Pokud někdo tvrdí, že tento film je nudný, ať se raději podívá na Star Wars, protože Duna je jiná už z podstaty předlohy. ()
Prečo niekto plytval svojím časom a intelektom, keď písal tú knihu? Vymýšľal divné bytosti, zvláštne mená (Vladimir Harkonnen je totálny "TOP"), prapodivné svety... to mohol radšej v rámci zabíjania času pustiť do bytu svedkov Jehovových. Jedno veľké fiasko. Chcela som vidieť všetky filmy Davida Lyncha, tak mi treba! ()
Když jsem četl Velkou rybu od Davida Lynche popisoval Dunu za svůj nejhorší počin ve filmové kariéře. A musím souhlasit. Ale ostatní (nejen) vrcholná díla jsou vize, temné stránky duše, hypnóza, snění, sny, bádání, vnímání, zápletky, labyrint - formálně tajemné, mrazivé atmosféry pohlcující do divákova nitra - zkuste Mulholland Drive, Lost Highway, Blue Velvet a vnímejte, co jste ještě nezažili. ()
Jeden ze 200 nejlepších sci-fi filmů - 200 Greatest Sci-Fi Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Dobré, ale zdaleka ne špičkové zpracování slavné Herbertovy sci-fi Duna. Přílišná uspěchanost a povrchnost filmu oproti knize - za 137 minut však víc asi stihnout nešlo. Silně jsem však postrádal hlavně tajuplnou atmosféru fremenské části příběhu, která patrně někam spadla pod stůl ve střižně a bez které film není rovnocenný geniální knižní předloze. Tentokrát Lynch zkrátka nebyl Kwisatz Haderach. Docela mne šokoval i ženáč Sting v roli homosexuálního Harkonnena Feydy Rautha. Konkurenční třídílná televizní verze Duny z roku 2000 (i s českými herci) je rozhodně věrnějším přepisem knihy. Trailer (k Lynchově Duně): http://www.csfd.cz/film/6250-duna-dune/videa/ ()
Mezi 15. a 30. rokem jsem měl období, kdy jsem ujížděl na sci-fi v jakékoliv formě, ale k Herbertově Duně jsem se nedostal. K fantasy, které si berou ze sci-fi jen prostředí, jako je třeba populární série Star Wars, jsem měl už tehdy odpor a Dunu jsem vyhodnotil jako obskurní záležitost. Lynchovo zpracování provázely rozporuplné reakce a sám režisér označil snímek za jediný, od kterého by se nejradši distancoval, a jednoznačně za svůj omyl. Přesto jsem byl zaskočený tím, jak zoufale neumětelsky a brakově na mě zapůsobil. Začínal přitom tak hezky, pohledem do tváře Virginie Madsen, která ve svém mládí patřila k nejpůvabnějším herečkám Hollywoodu. Jenže pak už bylo všechno špatně. Nevhodný casting, děsivě přehrávající padouši, mizerné kulisy. Dnes už vypadá Lynchova Duna jako parodie sebe sama, i když ze záměrné parodie žánru bych Lynche rozhodně nepodezíral. V témže roce vznikl Gilliamův Brazil, který i po řadě dekád působí díky stylizaci a originalitě pořád výborným dojmem. Tohle je paskvil, který má to štěstí, že jej natočil kultovní režisér, a přítomnost slavného jména mírní divácké reakce a dovoluje nasazovat růžové brýle i tam, kde to není namístě. Je zajímavé, že třídílná televizní adaptace na mě působila nepoměrně sympatičtějším dojmem, a na ČSFD si stojí hůř než tenhle kousek. Ano, lze tu najít v první půli pár zajímavých a působivých obrazů, dva tři herce, kteří se tu našli, ale zápory mnohonásobně přebíjí těchhle pár drobných kladů. Odpady nehýřím, vlastně naděluji velice zřídka, ale tohle byla opravdu bolestná ztráta času. I naivní barvotiskový Flash Gordon působí neskonale diváčtějším dojmem, minimálně nenudí a takový Paul Verhoeven se svým Total Recall by mohl Lynchovi vysvětlit, jak se má natáčet brakové sci-fi. Lynch dílem nudí, dílem svým neumětelstvím způsobuje trapné rozpaky. Celkový dojem: 10 %. ()
Galerie (98)
Photo © Hans Braun / Universal Pictures
Zajímavosti (61)
- Kvůli Duně odmítl David Lynch režii filmu Star Wars: Epizoda VI - Návrat Jediho (1983). David Lynch k výběru mezi oběma filmy: "George Lucas mě kontaktoval přesně ve stejnou dobu jako Dino a já musel udělat velké rozhodnutí. George byl skvělý. Je to taková živá legenda, ale přestože ho mám moc rád, pochopil jsem, že jeho projekty jsou prostě jeho projekty, a já jsem chtěl dělat svoje vlastní. Ten film už měl George v hlavě hotový. Kdybych ho režíroval já, nebyl by v tom žádný rozdíl. Vypadal by úplně stejně, jak vypadá teď." Pár let po dokončení Duny David Lynch prohlásil, že ji nikdy neměl natočit. (Djkoma)
- Při příjezdu vesmírného navigátora v tanku je možné po pravé straně jeho vozu vidět zakopnutí a pád jednoho muže z jeho doprovodu. (MatyasF)
- Natáčení probíhalo od září 1982 v ateliérech Churubusco v Mexico City s plánovaným rozpočtem 45 milionů dolarů. První klapka v rukou Franka Herberta odstartovala samotné natáčení dne 30.3.1983. (Djkoma)
Reklama