V Mosulu

Nekonečné hromady trosek vyvolávají svojí bezútěšností tíseň a zvuková stopa výbuchů a výstřelů skutečně napomáhá pocitu autenticity do té míry, že si připadáte, jako byste stáli v epicentru bitvy. Záběry na vyděšené uprchlíky a raněné děti jsou emocionálně působivé, o tom žádná. Na druhou stranu i odvaha Jany Andertové má - a logicky musí mít - své meze. V některých záběrech se vojáci Golden Division spíš předvádějí na kameru a jinde zase s největší pravděpodobností před kamerou své emoce krotí. Čekal bych, že se reportérka pokusí vojákům dostat více "pod kůži", přimět je k cenným osobním výpovědím. Rozsáhlejší mohl být i zasvěcující komentář. Obecně jde o dokument, který útočí spíš na city, než by diváka bombardoval informacemi a zasvětil ho hlouběji do problematiky. Osobně dávám přednost spíš tomu druhému, takže za mě jen 65 % celkového dojmu. (02.02.2019)

Zdar přeživším! Válka je tolik omílané téma. Ve zprávách o ní slyšíme každou chvíli. Točí se o ní realisticky zpracovávané filmy. Já osobně jsem tak trochu laxní k takovému tématu a tak trochu zblblej právě ze všech akčáků a thrillerů. Proto bylo sledování reality pořádnou fackou. Člověk si uvědomí jaké štěstí má už jen proto, že žije tady a má všechny končetiny.. Jana Andert se nebála následovat vojenskou jednotku do mrtvolami posetých ruin, polní nemocnice, ani pod ostrou palbu. Je to velice smutný pohled. Svět není v pořádku. Kéž by to všechno bylo jenom filmově.. Woo. (05.07.2018)

Jana Andert, talentovaná reportérka a dokumentaristka, se vydává doprostřed Mosulu, mezi jednotky Golden Division a přímo do přední linie bojů s Islámským státem. Z první ruky tak zprostředkovává záběry z předních linií, ze samotné armády, která patří k jedné z nejprestižnějších v oné oblasti, z každodenního života místních obyvatel a z místních stanů zdravotníků. Andert se daří výborně přenést místní atmosféru, každodenní čekání v sutinách města, blízkost výbuchů, sebevražedných atentnátníků i sniperů, na což ovšem vojáci Golden Division reagují profesionálním chladem a rychlou akcí. Místní jsou postupně zatlačeni do nebezpečných oblastí, kolem leží spousta mrtvých těl, běžná irácká armáda utíká z boje. Jednotky ISIS zabírají jejich pozice a Golden Division se ocitají v obklíčení. Jana Andert přináší obrovsky silné svědectví, které dovede probudit z otupělosti, k níž mnohé diváky dohnaly často neautentické televizní reportáže. (05.07.2018)

Viděl jsem televizní verzi, ale i ta dost dobře vykresluje atmosféru, která musela v Mosulu panovat, resp. bychom ji tam našli nejspíš i dnes. Líbilo se mi minimální zasahování dokumentaristky a zároveň to, že se člověk dokáže plně orientovat, kde se zrovna nachází, co se děje. A také jeden z důkazů, že česká dokumentaristika nepatří na dno žumpy, což mi párkrát nedávno přišlo. (02.02.2019)

Klobouk dolů za odvahu přinášet informace přímo z bitvy. Toto je pravý obraz politiky západních demokracií. Země sužovaná roky civilní válkou, města srovnaná se zemí, nekonečné oběti obyvatelstva a lidí, kteří musí vzít do rukou zbraň proti všem, kteří jim vyhlásili válku. Snad jen titulek: "Šlo o nejničivější a nejkrvavější městskou bitvu od druhé světové války" je zbytečný, jelikož to není pravda a to ani v té oblasti, stačí se podívat na Sýrii. (01.02.2019)