Deník princezny

Jeden z nejpříjemnějších popelkovských filmů. Už jen sympatická Anne Hathaway a úžasná Julie Andrews jsou dva pádné důvody z nichž každý filmu vyslouží jednu hvězdičku. Obě ladně proplouvají všemi tradičními klišoidními žánrovými prefabrikáty a tam, kde jim začne docházet dech, zasáhne výborný Hector Elizondo. Na rozdíl od mnoha podobných filmů jsem bez potíží překousl občasné uklouznutí, nenudil se, ba dokonce se velmi dobře bavil, zejména v první části s ošklivým kačátkem („zase si na mě někdo sedl“) a jeho proměnou v labutí princeznu (lekce správného držení těla). Zkrátka pohodovka určená fandům pohádek klasických i těch moderních. (09.10.2010)

Hloupá limonáda se navíc tváří jako pomalu velkofilm a to je silně nechutné. Anne Hathaway opět hrozně přehrává a není zdaleka sama. I legenda Julie Andrews předvádí prkennost. Marshalla novým kouskům už asi nikdo nenaučí, ale to není hlavní problém. Tenhle člověk si v první řadě vybírá neobvykle slabé scénáře, v nichž se ztratí i obsazení. Jako tady - sladké a nevtipné... (06.11.2005)

Film by měl mít upozornění, že je pouze pro dívky do patnácti let! Myslel jsem si, že Garry Marshall je expert na romantické komedie, ale na realizaci tohohle opravdu pitomého scénáře to není vidět. Hector Elizondo má smůlu, že hraje ve všech jeho filmech, takže je i tady. Proč vzala roli v něčem takovém Julie Andrews, ví nejspíš jen ona sama. U Anne Hathaway radši skončím s konstatováním, že vypadá dobře. (17.04.2005)

"Pane polní maršále, poslušně hlásím, že desátník Marshall se dostavit k exekuci. Co mu mám odříznout, nohu, ruku nebo hlavu?" Odpověď zní: "Desátníku Marsallovi uříznout nohy od režisérských štaflí a objektiv kamery, pokud to nezabere, navrhuji přesídlit se urychleně na planetku 951 Gaspra, než natočí něco podobného." Nehodnotím hvězdičkami kvůli nedostačující stupnici za nulou směrem doleva. (10.01.2010)

Gary Marshall chtěl tento snímek věnovat teeagerům. Nevím jaký k tomu měl důvod? Že by jako uměřenější reakce na vlnu teen filmů, ve kterých se děje všechno možné no však ty ingredience znáte. Jenomže se v něm nezapřou sklony tvůrce romantických komedií jako jsou Pretty Woman nebo Nevěsta na útěku . Marshall trpí režijní schizofrenií. Neustálý svár mezi tím, jak pobavit teeagery a přitom neurazit dospělé publikum dovádí k šílenství... samotného diváka. 2 (slovy dva) gagy se Marshallovy opravdu povedly. Jenomže co s tím zbytkem, který trvá neuvěřitelné dvě hodiny? Možná, že stopáž je tím nejhlavnějším problémem filmu. Za dvě hodiny se totiž dá stihnout mnoho a nebo se taky dá pěkně nudit a natahovat. Deník princezny bohužel splňuje to druhé. I když se tady ani nedá hovořit o nějakém promarněném potenciálu. Už samotný námět je dost směšný (ale dá se to nějak přejít). Scénář, který na sebe nalepil jednu banalitu za druhou, taky není vrcholem inteligence. Patnáctiletá outsiderka se najednou dozví, že má nastoupit na trůn v malém evropském království. No, a protože se to odehrává v San Francisku, tak se to samozřejmě neututlá... No a o bezradnosti režiséra jsem už psal. Samozřejmě, najdou se lidi, kteří moje výše vypsané řádky odbydou tím, že se moc zaobírám filmařskými nedostatky a nenechám se filmem prostě unášet a jednoduše se pobavit filmem na tzv. jedno použití . Jenomže Deník princezny nesplňuje ani toto kritérium. O nějaké pohodovosti se hovořit nedá. Snímek je příliš strnulý. Herecké obsazení je značně rozkolísané. Julie Andrewsová jako královna sice působí majestátným a autoritativním dojmem, ale to je vše. Anne Hathawayová herecky taky zaboduje jenom jednou. A to ve scéně, kdy se z ošklivého káčatka stane krásná mladá ženská. V tu chvíli jsem i já zpozorněl u televize a jinak znuděný výraz mi na tváři na chvíli vystřídal náznak... ehm, chtivého úsměvu. Mile vyhlížející ranař a řidič Joseph v podání Hectora Elizonda je vynikající a jeho postava alespoň stojí za to. Deník princezny je (ne)překvapivě tupá a nudná slátanina, která bez nějakého sebenáležitějšího vysvětlení obere diváka o DVĚ! hodiny času. (17.04.2005)