Nebojsa

Tradiční československá pohádka o putování nebojácného dřevorubce Ondry za princeznou bílé růže. Ačkoliv místy působí dost strašidelně, místo na vánoční scéně má jisté. Zajímavosti: Autoři se odhodlali k revolučnímu kroku. Ze škaredé stařenky dokázali maskéři vykouzlit krásnou blonďatou princeznu. Nejinak tomu bylo v mnoha dalších pohádkách... / Jisté hororové prvky byly později převzaty v Noční můře z Elmstreet a ještě později v Silent Hill... :-) 60% (26.12.2008)

Nebojsa mě baví svou satirickou rozverností, bez Ferka by mé oči zalil smutek. Nebojsu lze bez váhání označit jako variantu statečného kováře, nebo jeho volné pokračování. Dřevorubec Ondra je tam i tady, zkrátka každý má právo na svou vlastní chvilku slávy. Lokace i ponurá nálada zůstaly, řešení stále vyžaduje vytrvalou neústupnost, rozmohl se sarkasmus a tím zlehčuje vše lidské a polidštěné. Hlavní postavou temné strany pohádky je Ondra (příjemný Ján Kroner ml. s hlasem Zdeňka Podhůrského), šlechetný dřevorubec bez bázně a hany. Rodné místo se pro udatného dobráka stalo příliš těsným a kdo jiný, než on, by měl být předurčen k osudovému poslání? Nejzářivějším atributem filmové pohádky a hlavní postavou její zlehčující strany je Ferko (vynikající Ondřej Vetchý), upovídaný a vlezlý zlodějíček. Hrdinské činy a fyzickou práci nechává na povolaných a živí se dle svých výřečných schopností. Zůstává v ústraní před nebezpečím, a přesto je neustále v patách svému mentorovi. Překážkám i nadpřirozeným silám navzdory. Z dalších rolí: na záchranu čekající zakletá princezna (sympatická Zuzana Skopálová-Jányová), vysmívající se padouch a trestající čaroděj (zajímavý Václav Knop), Ondrův čestný otec (Karol Machata), Ondrův dobromyslný dědeček (Ján Mildner s hlasem Jiřího Holého), moudrý stařešina sužované obce bez funkčního mlýna (Bohuslav Čáp), krčmář hostince duchů (zajímavý Ivan Krivosudský), nepovedený vůdce lesních loupežníků (Štefan Kožka), zkoušející stařenka (Mária Hojerová s hlasem Vlasty Fabianové), či zlotřilá obyvatelka strašidelného mlýna Černá paní (Katarzyna Figura). Pohádka se zjevem i charakterem podobá statečnému kovářovi. Naštěstí vyniká sarkasmus a již nezáleží, zda to tak bylo naplánováno. Chvála bohu. (21.09.2017)

Palino tady má asi docela komplex z rozdělení ČSFR. Schválně si přečtěte jeho koment, to stojí za to. Abych odpověděl Kapybaře, scénárista nejen opsal příběh z pohádky O statečném kováři, oni to dokonce dělali ti stejní scénáristi, navíc na motivy pohádky Boženy Němcové. Jestli ta to přebrala ze Slovenska nebo z Čech, to nevím. Ale vsadil bych se, že každá oblast má svou vlastní verzi této pohádky. K příběhu, Króner je sice fajn hrdina, ale je tady spíš ten typ, kterej jen vypadá dobře a tváří se jako hrdina, čili hrdinsky. Ondřej Vetchý tu naopak proti němu hraje vlastně obyčejnýho člověka, přestože taky zobrazenýho až absurdně krajně zbabělýho. Pohádka se mi celkem líbila, má takovou nejen hutnou atmosféru, ale přímo deprimující a trošku podivnou (hlavně konec). (08.07.2006)

Tato pohádka dělá skutečnou čest všem Ondřejům a už proto si zaslouží vysoké hodnocení. Pochází z posledního období, kdy se o Češích (a Slovácích:-) dalo říci, že umějí točit tento žánr, a tak nějak ho pro mě završuje. Nechápu, v čem byli tvůrci pohádek před rokem 1990 lepší než dnes, ale je nad slunce jasnější, že byli. Důkazem budiž tato pohádka o Ondřeji Nebojsovi. (03.10.2004)

Přestože jde již o pěkně starou pohádku, když jsem k ní dnes usedl - byla to v mém případě dnes má premiéra. A byl jsem velmi příjemně překvapený. Július Matula dokázal vytvořit velmi příjemnou a místy až pěkně ponurou atmosféru, která sebou přinesla kromě jasného happyendu i dávku napětí, humoru a samozřejmě i ponaučení. Ondra měl pro strach uděláno – však to byl taky kus chlapa – no a Ferko (alias Ondřej Vetchý) rovněž splnil svůj účel – většinu času bavil, občas to jeho fňukání bylo otravné – ale to k tomu patří. No a princezna byla pěkná – slušná pohádka, kterou si za rok zase „zopáknu“… (29.12.2018)