Slavnosti sněženek

No nekupte to! Zahrádkáři Kersku. Andělíček má uraženou prdýlku. Názorné vyučování - Komenský by měl radost a Dobeš se může jít s reformami bodnout - , když se probírá prase...To neuvěřitelné hrabalovské křišťálové pábení je převedeno na filmový pás s grácií, jakou byste při čtení předlohy nečekali. Po každém zhlédnutí se vracím ke knize a naopak. Je to nekonečný kruh. Vypustil jste nám duše...no, to už tak představitelé státní moci dělávali...nebo snad proboha, že by ještě...? Stokrát proč se tyhle filmy už netočí? Na to by snad uměl odpovědět jen Bohumil Hrabal. (28.05.2011)

Opět výborný Rudolf Hrušinský. To je pro mě jedna z největších ikon českého filmu. Jenže ani on nezachrání tenhle film podle knihy Bohumila Hrabala. Prostě mezi mnou a Bohumilem Hrabalem je jakási neviditelná zeď, přes kterou se pořád nemůžu dostat. Tenhle blok mám evidentně nejen u jeho knížek, ale i u filmů na jeho povídky. Protože tenhle film komentuju už s nějakým opožděním, tak mám v plánu si ho pustit v dohledné době ještě jednou a pořádně se na něj soustředit a možná tohle dílo ještě přehodnotím. Zatím tedy 3 hvězdičky. (18.06.2010)

Perfektní spojení Menzela a Hrabala. Což se osvědčilo několikrát. Slavnosti sněženek je česká zlatá klasika. Film o ničem a o všem. Celým dějem hýbe zabití jednoho kance a myslivecké hody v hájence. Skvěle obsazené, krásně napsané, decentně zrežírované a hlavně plné legendárních hlášek. Nechybí samozřejmě ani Zdeněk Svěrák s jeho klasickou a typickou rolí. Krásný melancholický film, který pochopí jen našinec. A u vzpomínání nechybí ani smutný konec. Jsem vděčný, že na Netflixu jsou i takovéhle filmy. (80 %) (30.01.2022)

Další typicky český film, ani nijak veselý, ani myšlenkově nijak příliš hluboký. Zase taková "menzlovka", která si hraje na něco víc než je. Film je v podstatě o žranici a chlastání (a rivalitě) myslivců, ani závěrečná scéna s umírajícím "Hanzlíkem" tomu nijak už nemůže pomoci a zvednout laťku o něco více...Hrabalovské pábení na mne nijak nezabírá. (06.02.2008)

Neuvěřitelně laskavě podaná všední realita jednoho spokojeného, klidného místa naší země, kde lidé řeší své problémy a zabývají se svými záležitostmi, a proto nejsou o nic nevýznamější nebo nezajímavější než kdokoliv jiný. Vpravdě lidská historie, nepřekonatelně a přitom neprvoplánově humorná a rozkošná. Ve filmu se spojily plody geniálního spisovatele obyčejnosti Bohumila Hrabala s prací názorově tolik podobného Jiřího Menzla, které nechaly vzniknout jednomu z nejpoetičtějších, nejlidštějších a nejsrozumitelnějších děl. Hlavního účinku dosahuje originální seskupení svérázných figurek, které obývají tuto, přímou, stále trochu zamlženou silnicí, tak dobře charakterizovanou, oblast. Ať jsou to "veliké" postavy jako všemi ženami ve své domácnosti pronásledovaný, ale přitom tak životachtivý Rudolf Hrušínský či nenapravitelný idealista Jaromír Hanzlík, anebo pouze epizodní figurky, jako rozklepaný a poněkud senilní jedlík František Vláčil. Co říci na takové kontrasty, kdy se při štvanici ubohého kaňoura dusíme smíchy, a posléze nám zakončení jeho pobytu ve třídě (S mimochodem tak líbezně nevinnou Libuší Šafránkou.) málem vžene slzy do očí? (22.12.2004)