Režie:
Jiří MenzelKamera:
Jiří MacákHudba:
Jiří ŠustHrají:
Rudolf Hrušínský, Jaromír Hanzlík, Josef Somr, Petr Čepek, Miloslav Štibich, Petr Brukner, Rudolf Hrušínský ml., Eugen Jegorov, Bořík Procházka (více)Obsahy(1)
Nezapomenutelný spor dvou mysliveckých spolků nad zastřeleným kancem... Filmová adaptace povídkové knihy Bohumila Hrabala Slavnosti sněženek byla natočena v roce 1983. Jednotlivé povídky jsou vlastně portrétními miniaturami sousedů, s nimiž Bohumil Hrabal žil uprostřed ojedinělé chatové oblasti v Kersku nedaleko Prahy. Většina těchto literárních postav má svůj reálný a živý předobraz. S neopakovatelným vypravěčským stylem spisovatele a skvělou profesionální technikou režiséra se před očima diváků rozvíjí nostalgická, ale především hluboce lidská freska žánrových příběhů lidí a lidiček žijících v Polabí. Znovu tak ožívají pan Franc, Leli, rodina hostinského z Hájenky a nezapomenutelný příběh sporu dvou mysliveckých jednot nad zastřeleným kancem. Ve filmu se snoubí poetično s realistickým popisem, stylizovaná nadsázka s humornou drobnokresbou, události veselé s událostmi smutnými. Za zmínku stojí, že vedle známých herců – Rudolfa Hrušínského, Jaromíra Hanzlíka, Josefa Somra, Petra Čepka a Jiřího Schmitzera, se tu v epizodních rolích objevují kromě autora samotného i dva významní čeští režiséři: Jiří Krejčík jako věčně hladový pan Karel a František Vláčil v roli starého myslivce. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (703)
Mně tento film přišel vždycky nevyrovnaný, a to hlavně ve scénáři. Hrabalova předloha zde byla dost necitlivě převedena do filmové podoby a charakteristické prvky si zachovala jen aby se neřeklo. Ve slabším scénáři sice dominuji herci, jako Hrušínský, Hanzlík nebo Čepek, ale tohle je jedna z těch slabších adaptací slavného spisovatele. Film nesnese srovnání s Hrabalovou předlohou a nevyrovnal se jí. 40% ()
Jako byste ty příběhy zažili sami. Chlapi ze sousedních vsí si nejprve pošmáknou na divočákovi a pak si dají obrácenou Břežněvovu trojobruč. Film o běžných jevech, slovech, činech a charakterech. Žádná dramatická složka, nulová zápletka, vyvrcholení s hodnotou zera. Ale přesto - sledovat Vláčila jak se snaží přihnout, masožravého Krejčíka, akademického malíře nebo hon na divočáka, to je prostě lahůdka. Menzelovy filmy podle Hrabalových předloh jsou zcela obyčejné a zároveň netuctové. Jak by tady bylo krásně, kdyby bylo více takových filmů. Ale přesto nemůžu s hodnocením výš. Jak to ten Menzel dělá, že po Postřižinách a Sněženkách mám nutkavou chuť na pivo a pečínku. No nekupte to... ()
Filmová pohoda. Krásne poetická komédia s prvkami tragiky a jemného filozofického, či baladického nápevu. Ten filmu dodáva pomdanivé prostredie jesenného vidieckeho prostredia Kerských lesov. Množstvo postáv zasahuje do deja priamo aj nepriamo, no všetky v ňom majú nezastupiteľný význam. Príbeh filmu plynie len na jemnom náčrte deja, ktorý prakticky ani nie je dôležitý. Dôležitá je prirodzená plynulosť s množstvom pamätných scén a krásny záver. 85%. ()
Kurňa taky bych si dal nějakou tu lahodnou zvěřinu a masíčkem z divočáka bych určitě nepohrdl. Zvlášť když už jsem přežraný všeho toho cukroví, jednohubek a chlebíčků. Úplně se mi sbíhají sliny…Ale alespoň pár vět k samotnému filmu. Slavnosti sněženek rozhodně nejsou špatným filmem, ba právě naopak – ovšem přiznám se, že jsem si s nimi hned napoprvé moc nepotykal. Prostě mi nesedly. Odstupem času jsem však tento film viděl už několikrát a pořád baví. Handrkování dvou znesvářených spolků po lovu divočáka, vygraduje pořádnou žraní, spoustou nezapomenutelných hlášek a hlavně přehlídkou solidních hereckých výkonů většiny zúčastněných. Až mi toho Hanzlíka bylo i líto… ()
Nejlepší doklad toho, že Menzel je dobrý režisér... Musí ovšem mít vhodnou látku a nesmí si sám napsat scénář. V opačném případě je zaděláno na filmově podprůměrný, přestože divácky snad úspěšný kýč, který sice předlohu velmi věrně cituje, ale její síla a sdělení jde dokonale vniveč (Obsluhoval jsem anglického krále). Menzel je totiž perfekcionista a bez spolupráce s vnímavým, básnivým, rozevlátě bohémským Hrabalem svým pedantstvím veškerou poetičnost zahubí... Samozřejmě, i v případě "Sněženek" došlo k významovému posunu. I zde Menzel Hrabalovi odnímá dramatičnost a v absurdnosti tím zdůrazňuje komičnost, ovšem právě zde jde o posuny námětově nejmenší, protože Hrabal ve "Slavnostech" v zásadě nesleduje žádné jedno "velké téma", jako v případě "Anglického krále", "Ostře sledovaných vlaků" či "Inzerátu na dům, ve kterém už nechci bydlet" a předloha je sama o sobě tak nějak "rozmarně těkavá" a zálibně spočívající v roztomilé absurditě... Celkový dojem: 90% ()
Galerie (24)
Zajímavosti (37)
- Klarinetista drží nástroj obráceně, levou rukou na místě pravé a naopak. (L_O_U_S)
- Před narážením piva u hospody jeden z trampů hraje na kytaru a zpívá. V jednom okamžiku přestane hrát a potáhne z cigarety, nicméně kytarový doprovod písničky zní bez přestání - žádný další kytarista zde není. (montywalsh)
- Ve filmu "hráli" celkem čtyři kanci: Dva vycvičení byli natáčeni při lovu. Třetího vycpaného použili filmaři při přetahování o prase. Posledního kance snědli herci se šípkovou omáčkou a zelím. (NiaWolf)
Reklama