Přátelé

Patřím k těm "bláznům", kterým vadí když nevidí byť jedinou epizodu, ale opravdu mi nikdy žádný seriál nepřipadal tak příjemný a vtipný. Když nevím, co si pustit na videu aby to bylo pohodové, vtipné a krátké, sáhnu po "Přátelích" - to je tutovka. (Málokdy ale zůstane u jednoho dílu :-). První čtyři série byly ovšem bezkonkurenční. (06.01.2003)

Plně si uvědomuju, na čem je založený humor tohohle seriálu, vím, že prakticky všechny vtipné scénky jsou samoúčelné, motivované čistě kompozičně, že se i "vzdělaní" Ross s Chandlerem chovají dost často jako úplně stejní zabedněnci jako Joey (který by opravdu v normálním světě nepřežil), vím, že do chytrosti geniálností typu Monty Pythonů či Atkinsnova Black Adderu mají na hony daleko......... Viděljsemtovšechnotamazpátkynejmíňpětkrát..ufff a je to venku. Ne, tohle je prostě ideální odpočinková záležitost, kdy opravdu můžete hodit logiku a racio za hlavu a vžít se do světa (třebaže umělého) přátelství a pohody. To je taky vše co Přátelé nabízejí- odpočinek a nenáročnou zábavu (kterou zajišťují především Ross a Chandler)-nic víc, ale ani o ždibec míň. Howgh! 100% (18.06.2006)

To co Simpsonovi znamenají pro animované sitcomy, to představují Přátelé pro ty hrané. Dnes známe i další seriály, které jsou naplněny hláškami k prasknutí, můžeme ojediněle nalézt i pár kousků s perfektně vyváženými postavami, ovšem vše najednou v kompaktním balení, které se dá rozbalovat znova a znova, přičemž vždy spolehlivě zvedne náladu, to již nemá obdoby... Navíc pro Přátelé neexistoval takřka žádný precedens, nejedná se sice o dílo úplně dokonalé (vlažnější rozjezd), ovšem to co zde předvedli scenáristé i další tvůrci nemá obdoby... Zasloužený kult! 9/10 (04.02.2011)

Moc milá závislost pro dospělé. Pohodový sitcom, který leckdo (nebo alespoň ty nejvydařenější díly) schraňoval na véháesky a brzy zjistil, že by musel nahrát prakticky všechno (epizod bylo neuvěřitelných 238 – myslím neuvěřitelných proto, že disponovaly výtečným komediálním timingem a tahem na bránu). Občas měly kolísavou kvalitu a náladu, nejprve se i pomaleji rozjížděly a měly značně neutříděné charaktery, ale pak (a dlouho poté) přinášely neuvěřitelnou radost. Právě v září 2014 tomu bylo dvacet let, co k televizním obrazovkám obecenstvo připoutala první epizoda. A pak už to jelo. Vtipy se testovaly přímo při natáčení na živých divácích, Willis, Roberts, Pitt, Ribisi, van Damme, Williams… Následovala spousta napodobenin, ale tuhle partu, která dokonale podchytila (a ovlivňovala) životní styl, nikdo kvalitou zdaleka ani neohrožoval. (13.10.2014)

Tohle nepotřebuje delší komentář. S Přáteli jsme koukali na pobřežní hlídku, zpívali (Smraďochu, smraďochu...), pili kafe u Gunthera, pozorovali tlustýho naháče, rovnali ručníky do jedenácti kategorií (každodenní použití, host, vzácný host...), viděli jsme jak striptér plakal, jako duch jsme se účastnili lesbické svatby, přišli jsme na to že Joker je Poker s J...A už jsme vám někdy vyprávěl, jak jsem prošel západní Evropu? Takhle bych mohl pokračovat do nekonečna. Po těch deset let jsme se stali součástí života nejlepších Přátel na světě, jejichž humor snad nikdy neomrzí. Možná to někomu může znít nadneseně, ale tohle je opravdu nejlepší seriál, co jsem kdy viděl. Friends navždy. (14.05.2006)