Situace je vážná, nikoli však zoufalá

Jacques Besnard natočil jednu komedii, kterou hodnotím jako mimořádnou a to Krást se musí umět (1975). Většina zbylé tvorby, s níž jsem měl dosud tu čest, se pro mě nese spíše ve znamení toho průměrného, co francouzská komediální tvorba na plátně 60./ 70. let přinášela a to platí i o této adaptaci údajně úspěšné divadelné hry. Kámen úrazu zde tkví mimo jiné v obsazení jedné z hlavních dvou mužských rolí: Jean Lefebvre zde dostal jednu z příležitostí zahrát si v roli zcela odlišné od jeho tradiční polohy zábavného ňoumy, ale bohužel se jí nedokázal chopit s patřičnou záživností. Lefebvrova neustálá přítomnost mě občas otravovala, ale stále je to nic proti otravnému neustálému omdlévání služky. „Situace je vážná, nikoliv však zoufalá...“, protože kolotoč absurdně bláznivých situací v šíře celé sbírky pestrých postav zde v jistých momentech přeci jenom dobře funguje... a protože jí zdobí navrch Michel Serrault, jenž si toho svého ministra vychutnává s ohromnou lehkostí. Na jedno (tak s odstupem času i dvě :)) zhlédnutí určitě fajn oddechovka, byť s jistými slabinami. 60% (17.01.2021)

Tak tenhle film přesně osciluje mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Není to tedy právě výstavní exponát francouzské kinematografie, ale tak nebo tak, má své kouzlo. Zasazení příběhu do mrazivého prosincového dne mu jen prospělo. Film není trapný, v zamotaných dějových liniích se člověk při udržování drobné pozornosti také neztratí. Co mi však připadalo vysloveně hloupé, byla postava mrtvého-živého manžela, která se 90 minut schovává všude po domě a děsí pokojskou. Tady tvůrci šlápnuli totálně mimo. (29.10.2004)

Nevím jak jiní ale mně vždy uchvátí dozvědět se jak se z tak zapleteného rébusu vždy vyklube roztomilá veselohra.Ztřeštěná ženuška, stavař, ministr s milenkou, ministrova žárlivá fuchtle, bláznivý policejní inspektor( moje nejoblíbenější postavička v tomhle panoptiku), oživlý mrtvý manžel, starý papá, služka (kterou většinu filmu uvidíte ve mdlobách), gangster a další na které si nevzpomenu. Vyžaduje to však naprostou pozornost, neboť se za chvíli přestanete orientovat a nebudete vědět vědět kdo je to pod pohovkou, kdo to teď přeběhl do skříně, proč někdo omdlel, kdo je ten mrtvý a jiné zápletky. (21.08.2005)

Oblíbená komedie mých dětských let. Bál jsem se, že se mi to po 30 letech vůbec nebude líbit, většinou tomu tak je. Ale líbilo."Nevypadám snad dost pansky? Vy přece panská jste!". "Neúplatný a poctivý. Co ten proboha pohledává v politice?". "Netušil jsem, že existuje takové ministerstvo. Já také ne, dokud mne nejmenovali jeho šéfem". "Co když mě odvolají? Jsem ministr, nic jiného neumím". A mnoho dalších gagů v komedii kde působí šedesát kropičů na ploše 1 hektaru. Takový vánoční film, odehrává se to 24. 12. (27.12.2011)

Psinézní! Krásné slovo. Rozhodně to zní líp, než říct: "Vole, to je prdel." Faktem je, že půlku kvalit u tohohle filmu dodává starý dobrý český dabing, má to půvabné dialogy. I když mám problém přijmout Jeana Lefebvra jako herce hlavních rolí, tady to naštěstí zachraňují mnozí jiní včetně permanentně krásné (v bílém kožichu) a permanentně blbé Catherine Serre. Nelogická a nudná mi ovšem přišla vsuvka se stále přítomným pohřešovaným manželem (Gabriel Cattand), bez jeho figurky by se to klidně obešlo. V celkovém vyznění a s úspornou výpravou výborné pro divadelní jeviště (tady ostatně byla předloha), pro film trochu slabší. Nicméně jako návštěva do francouzské filmové komedie 70. let slušné a určitě víc než na jedno podívání. (24.08.2012)