Režie:
Petr NikolaevScénář:
Jan NovákKamera:
Martin DubaHrají:
Ondřej Vetchý, Libuše Šafránková, Vladimír Javorský, Jan Zahálka, Jakub Wehrenberg, Klára Botková, Jitka Ježková, Vladimír Dlouhý, Vilma Cibulková (více)Obsahy(1)
Příběh, dobře známý z populárního stejnojmenného bestselleru M. Viewegha, vypráví s ironickým nadhledem a nadsázkou o osudu, který jedné obyčejné rodině připravila léta normalizace. A jak to všechno začalo? Manželům Heleně a Alešovi (ve skvělém podání L. Šafránkové a O. Vetchého) se narodí kluk Kvído. Již okolnosti jeho narození během představení Čekání na Godota jakoby předznamenaly jeho pozdější dráhu. Když je Kvídovi šest let, přijedou ruské tanky a rodina se stěhuje do prvorepublikové vily na Sázavu. Jenže nedostanou celou vilu, ale jen část v zasklené terase, kde je zima jako v „psírně“. Komunistický ředitel skláren Šperk podmiňuje zlepšení jejich situace tím, že se tatínek bude veřejně angažovat. To ale Aleš odmítá. Celou situaci nakonec zachrání Kvído… (Česká televize)
(více)Recenze (498)
ČT1 HD - Scéna, jak Vetchý hraje fotbal, je k pokukání :) Obsazení - parádní, zejména Javorský to hodně pozvedává. Jeho postavu bych vystihl větou: "Tak jak se u nás míníš politicky angažovat"? Pánové Nikolaev a Viewegh perfektně vykreslili onu dobu, jejíž konec jsme si zrovna dnes (17.11.2014) po 25-té připomínali. 90% (with J.) // (1.1.2018) ČT1 HD - Stále 90% (with J.) ()
Skutečně hodně vyzrálý a podařený celovečerní debut Petra Nikolaeva, který adaptoval populární literární text Michala Viewegha do funkčního tragikomického tvaru a ještě více v něm akcentoval ono slovo populární. Ryze mainstreamový rastr místy až s rysy maloměšťáctví jde naproti akceptaci domácího publika a pokud tvůrce dovede tak jako Petr Nikolaev udržet své dílo nad hranicí pokleslého vkusu, nedá se proti němu v podstatě nic namítat. Patrná je snaha o co nejvěrnější převedení Vieweghovské poetiky, což se do značné míry i povedlo, trochu nevěrohodná je snad jen intelektuálská stylizace malého Kvída, v románové předloze vyznívá tato mnohem věrohodněji. Nikolaevův debut je velmi podařená laskavá komedie s náznaky snahy o vypořádání se s vlastní národní minulostí, normalizace je tu sice nahlížena i s jistou mírou komiky, což příliš nereflektuje historickou skutečnost, ale jako adaptace ryze autorského románu s autobiografickými rysy se takováto interpretace dá bez újmy na duševním zdraví akceptovat. A dokonce se nechat bavit výborným herectvím ústřední manželské dvojice a mnoha vydařenými momenty, o zvýšené koncentraci již dávno zlidovělých ,,hlášek" nemluvě... PS: Nevím, kde hledal Petr Nikolaev uměleckou inspiraci, ale výrazná podobnost jeho debutu s legendární jugoslávskou komedií Tito a já asi nebude náhodná...malí Kvído a Zoran jakoby si z oka vypadli... :-) ()
Ať koukám, jak koukám, Viewegh nebude nic pro mne. Jeho styl vyprávění mi prostě nesedí. Moje setkání s "Účastníky zájezdu" dopadlo tragicky. "Báječná léta pod psa" jsou o poznání lepší, jedná se o dobrý, ale pouze průměrný film o životě za socialismu. Na tohle téma už bylo natočeno hodně filmů (filmy 90. let se vlastně skoro všechny odehrávají za války či za komunistů), i lepších. Film má značně rozvleklé tempo, že i po necelých 100 minut působí zdlouhavě. Herci jsou ovšem všichni skvělí, Ondřejem Vetchým a Libuší Šafránkovou počínaje a Vladimírem Javorským konče. A nakonec vynikající písnička Ivana Hlase. 55%. ()
Opravdu netuším, co tím chtěli autoři říct. Jeden dělník vesele vykřikuje, že Husák je starý kokot, druhý se ze systému zbláznil ... Srážka s blbcem bolí vždycky a stejně jako kdysi existovali komunističtí manažeři - hovada, existují kapitalistická hovada na manažerských pozicích i dnes. Stranická knížka dnes otevírá dveře stejně jako tehdy. Záleží jen na tom, kterou stranu si kdo zvolí a jak dokáže jít přes mrtvoly. Pod mostem v krabicích dnes u nás lidé taky spí, jak tvrdil komunista Javorský po návratu z kapitalistické ciziny. Hvězdičky dávám za Libušku Šafránkovou a malého Kvída, kteří se mi líbili. Smyslu téhle schizofrenní propagandy, spíchnuté vyloženě horkou jehlou, ale nerozumím. Komedie to rozhodně není, celé dílo je k pláči. ()
Hořkosladká komedie poskládaná snad ze všech dostupných normalizačních klišé, která v rámci nepsaného pravidla i nadsázku a karikaturu doby prezentuje jako realitu. Před hodnocením „lehce křečovitý průměr“ ji zachraňují výtečná Libuše Šafránková, jen o fous méně výtečný Ondřej Vetchý a démonický Vladimír Javorský. Symbolika neustále opakované scény "hra na doktora" mi unikla a ani tentokrát jsem nenašel žádný důvod proč si přečíst něco od Viewegha. ()
Galerie (16)
Photo © Česká televize
Zajímavosti (34)
- Michal Viewegh v čase premiéry na otázku tehdejšího novináře Tomáše Hoffmana, zda mu nevadí, že film není tak nabitý humorem, jako jeho román, odpověděl: "V knize je řada vysloveně humoristických gagů. Naproti tomu ve filmu je 'humorno' myslím trochu potlačené a do popředí vystupuje spíše ona zhruba dvacetiletá rodinná sága. Málokdy ovšem vidíte komedii, která je k popukání a její příběh zároveň přesvědčivě vypovídá o době, v níž se odehrává. Skloubit vyváženým způsobem vážné s veselým je nesmírné umění. Ovládá ho třeba Woody Allen. Při Haně a jejích sestrách se člověk od srdce zasměje, ale zároveň si uvědomuje, že ten film je i o vážných věcech, které zůstanou navzdory všem gagům přesvědčivé. S konečnou podobou filmových Báječných let jsem spokojený. Bál jsem se zpočátku spíš toho, že z nich vznikne film za každou cenu 'humorný'". (NIRO)
- Když soudruh Šperk (Vladimír Javorský) lepí do okna československou vlajku, umisťuje ji na výšku, červenou barvou napravo. V dalším záběru na celý dům můžeme vidět, že v ostatních oknech jsou vlajky červenou nalevo. (tommahol)
- Po incidentu s lokomotivou (odehrávajícím se v 70. letech) je možné všimnout si označení UIC, které u nás však bylo zavedeno až v roce 1988. (ČSFD)
Reklama