Báječná léta pod psa

Skutečně hodně vyzrálý a podařený celovečerní debut Petra Nikolaeva, který adaptoval populární literární text Michala Viewegha do funkčního tragikomického tvaru a ještě více v něm akcentoval ono slovo populární. Ryze mainstreamový rastr místy až s rysy maloměšťáctví jde naproti akceptaci domácího publika a pokud tvůrce dovede tak jako Petr Nikolaev udržet své dílo nad hranicí pokleslého vkusu, nedá se proti němu v podstatě nic namítat. Patrná je snaha o co nejvěrnější převedení Vieweghovské poetiky, což se do značné míry i povedlo, trochu nevěrohodná je snad jen intelektuálská stylizace malého Kvída, v románové předloze vyznívá tato mnohem věrohodněji. Nikolaevův debut je velmi podařená laskavá komedie s náznaky snahy o vypořádání se s vlastní národní minulostí, normalizace je tu sice nahlížena i s jistou mírou komiky, což příliš nereflektuje historickou skutečnost, ale jako adaptace ryze autorského románu s autobiografickými rysy se takováto interpretace dá bez újmy na duševním zdraví akceptovat. A dokonce se nechat bavit výborným herectvím ústřední manželské dvojice a mnoha vydařenými momenty, o zvýšené koncentraci již dávno zlidovělých ,,hlášek" nemluvě... PS: Nevím, kde hledal Petr Nikolaev uměleckou inspiraci, ale výrazná podobnost jeho debutu s legendární jugoslávskou komedií Tito a já asi nebude náhodná...malí Kvído a Zoran jakoby si z oka vypadli... :-) (22.02.2011)

Pravděpodobně nejlepší Viewegh, který se mi svými trapnými pokusy z poslední doby celkem zhnusil. Film stojí hlavně na hercích, kteří jsou od Ondřeje Vetchého a Libuši Šafránkovou počínaje, až po Vladimíra Javorského konče, skvělí. Hlavně Javorský se komunistickou na "bestii" přesně hodí. Nevím jestli to takhle nějak tenkrát opravdu bylo, to jsem nezažil, ale myslím, že daleko od pravdy není :)....... (12.09.2007)

Príjemný filmík o rokoch dávno minulých, na ktoré niektorým už spomienky pokryl prach času a iný ich majú pred sabou tak jasne aj po toľkých rokov ako keď sa ráno vidia v zrkadle. Hneď na úvod treba podotknúť že Viwiegové diela naozaj nemusím. Jeho humor mi príde celkom nehumorný a hlúpy. Viem že čítanie účastníkov zájazdu mi spôsobovali muka a po zhliadnutý filmu som my bolo ešte horšie ale tento film je takým svetlým výstrelom o pomoc a kupodivu funguje tou všetko skvele. Film má správny nadhľad, sympatické aj nesympatické postavy. Hlavných hrdinov, s ktorých najvýraznejšiý je vetchý. Ale každý mu skvelo sekunduje a takže sa môžete tešiť na krásnu hodinku a pol s postavamy , ktoré si skrátka musíte zamilovať, aspoň jednu. Film má svižné tempo , nenudí a hudba Ivana Hlasa mu dodáva určitú melancholickú nadsázku , ktorá je ako keby bodkou za tými časmi. Veľmi príjemné prekvapenie. (28.05.2008)

V 90tych rokoch stačilo, ak ste do filmu dali sovietske tanky a v kinách ste mali plno. Báječná léta pod psa sú presne tým prototypom filmu, prefiltrovaného českou historickou hřejivostí, ktorý na vtedajšieho diváka maximálne zaberal. Stačilo, ak niekto pritom povedal, že sovieti sú hajzlové, alebo Husák je káčko. Našťastie Nikolaev nikdy neprekročí hranicu znesiteľnosti a tak jeho film nezostarol tak, ako jeho konkurencia. Môžu zato ale najmä sympatickí herci, Vetchý so Šafránkovou držia Léta aj napriek nedejovosti stále vo vyššom priemere. Báječné to síce nie je, ale pod psa ani náhodou. Príjemné retro, možno trochu v štýle americkej nezávislej tvorby. Zžieravá kritika doby sa tu nekoná, tie léta pod psa by boli určite ťažšie. (26.02.2014)

"Otče, prosím tě, proč šeptáš?" "Já nešeptám". "Šeptáš." "Nešeptám." "Mami, prosím tě, řekni mu, že šeptá." "Šeptáš, Aleši, a není to normální." Kniha je výborná, ale film ještě lepší. A ze všech postav mě nejvíc baví Libuška v roli maminky, která má v sobě úžasnou moudrost a vyrovnanost (nebo snad starobu a otupělost? Vždyť kdyby dělala jazyky, neseděla by tady jako kráva :)). (14.02.2010)