Režie:
Petr NikolaevScénář:
Jan NovákKamera:
Martin DubaHrají:
Ondřej Vetchý, Libuše Šafránková, Vladimír Javorský, Jan Zahálka, Jakub Wehrenberg, Klára Botková, Jitka Ježková, Vladimír Dlouhý, Vilma Cibulková (více)Obsahy(1)
Příběh, dobře známý z populárního stejnojmenného bestselleru M. Viewegha, vypráví s ironickým nadhledem a nadsázkou o osudu, který jedné obyčejné rodině připravila léta normalizace. A jak to všechno začalo? Manželům Heleně a Alešovi (ve skvělém podání L. Šafránkové a O. Vetchého) se narodí kluk Kvído. Již okolnosti jeho narození během představení Čekání na Godota jakoby předznamenaly jeho pozdější dráhu. Když je Kvídovi šest let, přijedou ruské tanky a rodina se stěhuje do prvorepublikové vily na Sázavu. Jenže nedostanou celou vilu, ale jen část v zasklené terase, kde je zima jako v „psírně“. Komunistický ředitel skláren Šperk podmiňuje zlepšení jejich situace tím, že se tatínek bude veřejně angažovat. To ale Aleš odmítá. Celou situaci nakonec zachrání Kvído… (Česká televize)
(více)Recenze (498)
K současnému prodávání se Michaela Viewegha můžu mít sice rezervovaný vztah, ale jeho počáteční tvorba určitě stojí za přečtení/zhlédnutí. A Báječná léta pod psa považuji z Vieweghovy tvorby za nejlepší příběh; za příběh, který má díky tématu i přesah. Bavila mě divadelní adaptace v Divadle Husa Na Provázku, líbí se mi i film. Vhodně vybraná ústřední trojice (Vetchý, Šafránková, Wehrenberg). Dokonce díky tomuto filmu nezatracuji Alici Bendovou, scénu na vodě zahrála fantasticky:-) Z Kvidova vyprávění o letech šedesátých a normalizaci mám rád scénku s andulkami, ale i přípravu rakve. Psí hrdina:německý ovčák Něha. ()
Nemám moc ráda romány pana Viewegha, píše je takovou zvláštní formou, která mi moc nesedí. Takže vždycky čekám, až je někdo zfilmuje. Příběh je o životě jedné obyčejné rodiny v "neobyčejné době". Ten Kvido byl maličko přemoudřelý. Ondřej Vetchý byl výborný. Nemusím film vidět každý den, ale jednou za čas se kouknu ráda. ()
Škoda, že o Kvida tu ani moc nejde. České tragikomédie mi časo lezú na nervy, a aj tu je veľa času venované obyčajnému životu postáv, čo funguje len v tom prípade, ak ste dané historické momenty zažili alebo k nim máte vybudovaný nejaký vzťah (týmto neduhom v podstate trpí celá filmová vlna venovaná "vysporiadaniu sa s minulosťou"). Film má však niekoľko silných momentov, ktoré ťažia predovšetkým zo skratkovitosti, pár pohľadov, pár slov. Práve preto ma mrzí, že väčšina príbehu je len o spomýnaní na časy minulé.. ()
Film jako celek (scénář, režie a herecké výkony, ... ) hodnotím výše, než bych hodnotil osobu samotného Michala Viewegha. .... Pamatuji si ta hrozná léta uličních výborů, posudků nevzdělaných, hloupých, ale politicky angažovaných tupců a vlaječek (především těch Sovětských) v " nazdobených" prvomájových oknech. Fuj, už nikdy ..... i když i dnes je na nesprávných místech spousta nesprávných tupců, ... ovšem vzdělaných. :-) ()
Opravdu netuším, co tím chtěli autoři říct. Jeden dělník vesele vykřikuje, že Husák je starý kokot, druhý se ze systému zbláznil ... Srážka s blbcem bolí vždycky a stejně jako kdysi existovali komunističtí manažeři - hovada, existují kapitalistická hovada na manažerských pozicích i dnes. Stranická knížka dnes otevírá dveře stejně jako tehdy. Záleží jen na tom, kterou stranu si kdo zvolí a jak dokáže jít přes mrtvoly. Pod mostem v krabicích dnes u nás lidé taky spí, jak tvrdil komunista Javorský po návratu z kapitalistické ciziny. Hvězdičky dávám za Libušku Šafránkovou a malého Kvída, kteří se mi líbili. Smyslu téhle schizofrenní propagandy, spíchnuté vyloženě horkou jehlou, ale nerozumím. Komedie to rozhodně není, celé dílo je k pláči. ()
Galerie (16)
Photo © Česká televize
Zajímavosti (34)
- V záběru na Kvidův (Jakub Wehrenberg) dům, když se Kvidův otec (Ondřej Vetchý) dívá z okna, lze zahlédnout, že od okna nalevo visí československá vlajka a napravo sovětská. Nalevo vždy visí čestnější vlajka, v tomto případě tedy československá. U bytového domu je pořadí opačné. (tommahol)
- „Malý Kvido měl být fotogenický tlouštík, který pronáší dlouhé nedětské věty. To bylo mnohem těžší než najít sympatického uličníka, kterého necháte před kamerou prostě žít. Jeho představitele Jana Zahálku pokládám za velice věrohodného – a přitom nám při konkurzu málem proklouzl,“ řekl pro Českou televizi režisér Petr Nikolaev. (SONY_)
- Na začátku, když rodiče malého Kvida (Jan Zahálka) varují před filmem, který má až tři hvězdičky, jde o Kladivo na čarodějnice (1969). Později, když je Kvidova matka (Libuše Šafránková) na návštěvě u Zity (Emma Černá) v kině, je na plátno promítán Spalovač mrtvol (1968). V obou případech jde však o filmy, které do děje z dobového hlediska nepatří, neboť byly "trezorové". (Prochy38)
Reklama