Režie:
Petr NikolaevScénář:
Jan NovákKamera:
Martin DubaHrají:
Ondřej Vetchý, Libuše Šafránková, Vladimír Javorský, Jan Zahálka, Jakub Wehrenberg, Klára Botková, Jitka Ježková, Vladimír Dlouhý, Vilma Cibulková (více)Obsahy(1)
Příběh, dobře známý z populárního stejnojmenného bestselleru M. Viewegha, vypráví s ironickým nadhledem a nadsázkou o osudu, který jedné obyčejné rodině připravila léta normalizace. A jak to všechno začalo? Manželům Heleně a Alešovi (ve skvělém podání L. Šafránkové a O. Vetchého) se narodí kluk Kvído. Již okolnosti jeho narození během představení Čekání na Godota jakoby předznamenaly jeho pozdější dráhu. Když je Kvídovi šest let, přijedou ruské tanky a rodina se stěhuje do prvorepublikové vily na Sázavu. Jenže nedostanou celou vilu, ale jen část v zasklené terase, kde je zima jako v „psírně“. Komunistický ředitel skláren Šperk podmiňuje zlepšení jejich situace tím, že se tatínek bude veřejně angažovat. To ale Aleš odmítá. Celou situaci nakonec zachrání Kvído… (Česká televize)
(více)Recenze (498)
Hořkosladká komedie poskládaná snad ze všech dostupných normalizačních klišé, která v rámci nepsaného pravidla i nadsázku a karikaturu doby prezentuje jako realitu. Před hodnocením „lehce křečovitý průměr“ ji zachraňují výtečná Libuše Šafránková, jen o fous méně výtečný Ondřej Vetchý a démonický Vladimír Javorský. Symbolika neustále opakované scény "hra na doktora" mi unikla a ani tentokrát jsem nenašel žádný důvod proč si přečíst něco od Viewegha. ()
Kvido s těma svejma přemoudřelejma kecama je sympatickej asi jak rakovina. Naštěstí se děj točí hlavně okolo fotra (O. Vetchý). Film se mi celkem líbil, akorát asi tak posledních 20 minut, kdy Vetchýmu rupne v bedně a začne si vyrábět rakev, je taková křeč. Jinak ta soudružka z Jugoslávie měla pěkný kozy. ()
"Otče, prosím tě, proč šeptáš?" "Já nešeptám". "Šeptáš." "Nešeptám." "Mami, prosím tě, řekni mu, že šeptá." "Šeptáš, Aleši, a není to normální." Kniha je výborná, ale film ještě lepší. A ze všech postav mě nejvíc baví Libuška v roli maminky, která má v sobě úžasnou moudrost a vyrovnanost (nebo snad starobu a otupělost? Vždyť kdyby dělala jazyky, neseděla by tady jako kráva :)). ()
Knihu jsem četl (den před shlédnutím filmu) a nechci zde rozebírat Vieweghovy kvality apod. Přesto musím konstatovat, že za zdařilou adaptaci tento film nepovažuji. Hodně mi scházel Kvidův pohled na věc a některé dobré momenty z knihy. Zdálo se mi, že některé scény ve filmu bez znalosti knihy postrádají smysl...Nechtěl bych to ale zavést do debat - dalo by se to natočit lépe. Je to prostě dobrý, ale bohužel jen průměrný film, který reaguje na naší nedávnou historii s určitým nadhledem... ()
Knihu jsem sice nečetl, ale vzhledem k velmi vydařenému filmu lze předpokládat, že byla minimálně stejně dobrá, což je u sračky píšícího autora velmi příjemná změna. Filmu je velmi těžké něco vytknout. Děj je poutavý a táhne se ve velmi příjemném duchu, kde je třeba humor, tam humor je. Ale vlastně nač hledat mouchy na něčem tak vydařeném. Jsem nucen sáhnout pro 4*, i kdyby to bylo jen proto, že u nás takhle dobré filmy téměř nevznikají. Spisovatelé nemají o čem psát. Asi je třeba znovu volit komunismus. ()
Galerie (16)
Photo © Česká televize
Zajímavosti (34)
- Vrátnice, na které otec (Ondřej Vetchý) pracuje, není vrátnicí sázavské sklárny Kavalier, ale společnosti JAWA v Brodcích u Týnce nad Sázavou. Tato vrátnice byla v roce 2014 zbourána. (Cheeter)
- Po incidentu s lokomotivou (odehrávajícím se v 70. letech) je možné všimnout si označení UIC, které u nás však bylo zavedeno až v roce 1988. (ČSFD)
- Ve scéně, kdy Kvido (Jan Zahálka) přiběhne domů, sledují jeho rodiče (Ondřej Vetchý, Libuše Šafránková) v televizi film Kladivo na čarodějnice (1969). (TarzanLesni)
Reklama