Princ a tanečnice

Páv a labuť. Sir L. a Lady M. Krok za krokem. Ke špičkám. Panenka - "mašlička," s psaníčkem. Do klopy župánku, pro letní noc, svatojánský sen v růžovém salónku. Po parketu pluje s elegancí lotosového květu. Perlí v zátylku, saténovém modýlku. V laskonkové toaletě, přirozeně, v urozeném protokolu aristokracie. (23.08.2020)

Marilyn Monroe + Laurence Olivier = lepší to ani bejt nemůže. Marilyn je tu tak krásná a roztomilá, až se mi z toho při každém sledování filmu točí hlava (a to prosim pěkně nepřehánim). Úžasně zahrané oběma. To co tady nasral pan Oskar je snužka krásně seskupených hoven, tak se nenechte odradit kvůli jednomu "odborníkovi" (pozor má fejsbůkovou stránku s názvem KLASICKÝ HOLLYWŮD), co si dokonce i někde dokázal přečíst, že s Marilyn byly během natáčení problémy. Že z toho pak pokaždé vyleze čistá filmová magie a že do ní od začátku rýpali a znemožňovali ji, ať už přišla na jakýkoliv plac, na to už pán asi sere. Krom toho nechápu, jak přišel na to, že tohle je považováno za její nejlepší herecký výkon, to se říká o Zastávce v Kansasu jen pro informaci, i když tenhle patří rozhodně k úplné komediální (a ne jen to) špici celé kinematografie. (11.09.2013)

Filmy majú plniť sny. A mne sa jeden splnil - na jednej večer som sa stal súčasťou stredoeurópskej krajiny, zvanej Karpatia. Regent Karpatie bol síce despotický náfuka, no nevadí. Márnomyseľné ego Karpatského egészségedre dokázala však ukočírovať jedná naivná americká platinovo blonďatá herecká divadelná kráska. Nezanedbateľnú úploha však zohrala i vládcova nahluchlá, o 40 rokov staršia manželka, podozrievajúceho každého novo sa zjaviaceho človeka za anarchistu. Sen sa splnil, Karpatia sa kolektívne pobavila. Môžeme zhasnúť svetlá. A vydať sa napríklad na ohlásenú studenú večeru k panovníkovi, zahriať mu nožičky a ručičky. A za odmenu v náručí mocnárskeho zástupcu Božieho na Zemi dostať nejakú bezvýznamnú tretku, ako podpísanú fotografiu či ešte bezvýznamnejšie mašličkové fialové vyznamenanie. (24.08.2020)

Sympatická, ale věru nenáročná konverzačka. Bylo zaděláno na víc. Nesouhlasím, že jde o nejlepší herecký výkon Marilyn Monroe, jak se někdy tvrdí. Nebo jinak - její nejlepší možná, ale dostatečný určitě ne. Zápletka o dívce, která se má stát jednorázovou večerní společnicí arogantního zazobance, jenže ne a ne včas odejít, představuje vděčnou dramatickou situaci, na níž se dá postavit i něco tak nádherného jako Pension pro svobodné pány. S jiným obsazením. Iva Janžurová v Pensionu zahrála Andělu jako dívku, která se nechce hned tak vrátit k životu pouliční holky, a tak předstírá opilost a svůj odchod podmiňuje dalšími a dalšími odměnami od Abrháma ve snaze z tak výhodné situace vytěžit maximum. Totéž nabízela i role tanečnice v tomto filmu, jenže Marilyn zjevně neměla dost důvtipu, aby to v ní objevila a zahrála. Nakonec se o toto vyznění stará sám Olivier. Vzdor své pověsti místy docela tlačí na pilu a dělá z velkovévody nesympatičtější individuum, než je nutné, aby to vyvážil. Ostatně - historky o tom, jak nedokázal přimět Marilyn říci jednu holou větu bez nápovědy za kamerou, jsou pověstné. Přesto všechno je to vcelku zábavný film. Pro ty vtipné dialogy, postavu velkovévodovy hluché tchyně a dokonce i pro český dabing - František Němec je mistrem tohoto žánru. 60% (09.03.2007)

The Prince and the Showgirl patří mezi ty filmy z 50. let, které mají vysloveně zajímavé zákulisí. Samozřejmě pro širší veřejnost byl jeho kontext znovu objeven až u příležitosti premiéry filmu My Week with Marilyn, který je nostalgickým zpracováním jedné romance ze studií Pinewood. Ve skutečnosti šlo o zajímavé setkání nad hrou Terence Rattigana The Sleeping Prince: An Occasional Fairy Tale z roku 1953. Hra byla napsána u příležitosti korunovace Alžběty II., odehrává se v roce 1911 a vcelku roztomilým způsobem karikuje tehdejší politiku a zároveň je skvělým londýnským bedekrem. Samozřejmě tento aspekt lépe vyzní ve filmu, na divadle mají prim jistřivé dialogy. Marilyn Monroe koupila autorská práva pro svou nově vznikající produkci a požádala Laurence Oliviera, režiséra a představitele hlavní role z prvního nastudování, aby svou roli zopakoval a režíroval i film. Tuto skutečnost ve své době poněkud zastínilo senzační manželství Monroe a Arthura Millera a do dnešních dnů zůstalo mnoho klevet. Jaký je ale výsledný film ve skutečnosti? Jeden z nejméně typických filmů pozdní kariéry Monroe, téměř mechanické překlopení divadelní rutiny, které se snaží co nejvíce vytěžit s jejího kouzla, Olivierovi pověsti a Technicoloru. (14.09.2021)