Roseanne

Keď som pozeral príšernú poslednú sériu, v ktorej sa z Connorovcov stali milionári (!), skvelý John Goodman v nej už takmer vôbec nevystupoval a zvyšok jeho rodiny zažíval WTF absurdnosti typu "Roseanne vo vlaku likviduje teroristov". Vtedy som si pomyslel, že napriek tomu, že sa to končí tak trápne, stále budem mať tento sitkom rád, lebo máloktoré seriálové rodiny ma dokázali tak dobre pobaviť a zanechali vo mne takú hlbokú nostalgickú brázdu. Možno ešte tak Lambertovci s Fosterovcami, tí ale boli vyložene o komédii, kým Roseanne bola aj o vážnejších veciach (mnohopočetná, nie práve najbohatšia rodina, ktorej rodičia sa finančne snažili prežívať dňom za dňom bež vidiny žiarivej, bohatej budúcnosti, obklopení nie zlými, ale napriek tomu problémovými deťmi) a to ma na tom zaujalo. Potom ale prišlo posledných sedem minút posledného dielu poslednej sezóny a ja som nemohol uveriť vlastným očiam. To, čo som uvidel, mám dodnes v pamäti uložené ako niečo, čo mi pripomenulo svojimi "oslobodzujúcimi" pocitmi koniec VYKÚPENIA Z VAZNICE SHAWSHANK a neskôr záver 25. HODINY. A zároveň to z Roseanne robí jeden z mála dôstojne a plnohodnotne ukončených seriálov (ďalej napr. Priatelia alebo Dawsonov svet). (24.10.2004)

Už když jsem ten seriál coby malé děcko sledoval, přišlo mi, že na tom světě roztomilých tlouštíků není něco v pořádku. Když jsem vyrostl, shledal jsem, že mašiny s tuplovanou nadváhou typu Roseanne jsou v reálu zlé, chamtivé, zamindrákované a věčně nasrané svině, které šikanují celé široké okolí a ve vhodnou chvíli zakousnou svého manžela. Roseanne kladivem do držky. (18.04.2011)

Rodinný sitcom pre všetky generácie, taký je seriál Roseanne. Má už síce odžité a je starší ako ja, ale to nič nemení na fakte, že na tú dobu je to naozaj dobrý projekt. Má mnoho sérií a zrejme už vtedy zaujal v USA. Niektoré časti boli síce dosť priemerné, ale špecifické riešenie rodinných problém a vzťahov v podaní Roseanne a Johna Goodman, (ktorého si pamätám viac z filmových Flinstones) bol celkom zaujímavý a vtipný. Vždy si ho rád pozriem a aj keď ani zďaleka nedosahoval takú úroveň ako neskôr "Krok za Krokom", na tú dobu to rozhodne stálo za to. (24.09.2010)

Pamatuju si, že jsem Roseanne občas sledovala jako dítě u babičky o prázdninách, jelikož ona měla tenhle sitcom ráda. Tehdy mi Roseanne nijak nevadila, dívala jsem se taky a přišlo mi to zkrátka na stejný úrovni, jako třeba Cosby Show, kterou tehdy buď Prima nebo Nova taky vysílala. A tak jsem na ČSFD dala před pár lety, když jsem si na Roseanne vzpomněla, tři hvězdy. Prostě průměr. ALE! Letos (2014) jsem si všimla, že Roseanne asi tak po sto letech Prima zase vysílá. A jelikož jsem jí naposledy viděla někdy tak cca v 10 letech, tzn. asi tak před patnácti lety, řekla jsem si, že se na jeden dva díly podívat. A teď musim hodncení změnit na jednu hvězdu, a to bych nejradši dala odpad, ale nedám, protože asi nejsem cílovka a chápu, že někdy před dvaceti lety seriál asi působil trochu jinak. Jenže když se na něj podívám dneska, chce se mi zvracet. Zvládla jsem asi tak deset dílů, protože jsem prostě furt nemohla uvěřit, že něco tak strašnýho existuje a že jsem se na to v dětsví mohla koukat. Ani tak nejde o to, že by seriál zestárnul. Koneckonců to se stalo i seriálu Krok za krokem, jehož první série dneska působí dost děsně, stáří je na těhle sitcomech zkrátka děsně poznat. Jenže u Kroku za krokem i přes to stáří stále funguje aspoň nějakej vtip (fajn, zhruba tak jeden z deseti, přiznávam), ale prostě k tomu člověk nemá odpor. Jenže Roseanne, bože můj! Ta nechutná odporná tlustá ženská a vlastně celá její rodina! Hrůza! Jejich dům, jejichž život, jejich přátelé, jejich hlášky, jejich zvyky, zkrátka všechno, co se v tomhle seriálu odehrává, je naprosto totální hnus. Korunu tomu všemu dodává naprosto ale totálně příšernej českej dabing, kterej z Roseanne dělá zřejmě ještě větší krávu, než jaká je v originálu. Navíc jsem strávila pár měsíců v USA a od tý doby mám celkem jinej náhled na tyhle maloměstský rodiny ze středu USA a o to víc se mi Roseanne a její rodina hnusí. Tupý bezmozkové, při jejichž sledování si musíte dát pásku přes oči, jinak se vám z jejich vzhledu dělá špatně. Nemůžu si pomoct, ale takovejhle odpor u mě žádnej seriál hodně dlouho nevyvolat. A většinou takovýhle seriály ani nekomentuju, ale tady musim. Protože, jak už jsem psala vejš, jsem byla docela šokováná, jakej seriál jsem to v dětství sledovala a jak čas prohloubil jeho hnusný stránky. Fuj. :) (05.09.2014)

Revival už ukázal první tři epizody a já se zpětně vracím ke komentáři, který tu mám a opravuji - herecké osazenstvo JE z řad vysněných. Herci i herečky se skvěle doplňují dynamicky jako rodina. I v době nových, odvážnějších sitcomů Roseanne stále vyniká a nebere si servítky nikde a u nikoho, které ale zkušeně schovává pod rouškou klasického rodinného sitcomu. Chápu ale, že humor to nemusí být úplně pro každého. Pro mě to navždy bude zpříjemnění ranního vstávání do školy a od letošního roku i středečních večerů. (03.07.2007)