Režie:
Jindřich PolákKamera:
Jan KališHudba:
Karel SvobodaHrají:
Petr Kostka, Jiří Sovák, Vladimír Menšík, Vlastimil Brodský, Marie Rosůlková, Otto Šimánek, Valerie Chmelová, Slávka Budínová, Josef Větrovec (více)Obsahy(2)
Satirická komedie Zítra vstanu a opařím se čajem režiséra Jindřicha Poláka byla inspirována vědeckofantastickou povídkou Josefa Nesvadby. Ústředním motivem příběhu je pokus několika bývalých nacistů, žijících díky tabletám proti stárnutí v době, kdy je možné překonávat časoprostorové rozdíly, dopravit Hitlerovi vodíkovou bombu a změnit tak dějiny. Film je mimořádně náročný na trikovou stránku, v ději, několikrát se vracejícim z budoucnosti do minulosti a naopak, se setkáváme se stále přibývajícími dvojníky hlavných postav, především však dvojčat Jana a Karla Burešových, představovaných Petrem Kostkou. Jako agilní, ale přesto smolařšti nacisté se představí Jiři Sovák, Vlastimil Brodský a Vladimír Menšík. (Bontonfilm)
(více)Videa (2)
Recenze (437)
Práce s časovou smyčkou svádí k překombinovanosti a zvláště v novějších filmech se člověk často ztrácí v ději. Tady to ale funguje výborně, dějová linka je bez problémů sledovatelná - proč to šlo v 70. letech a nejde to dnes? Neotřepané téma, výborné triky a v neposlední řadě standardně skvělé herecké výkony. Jako vždy úžasná Marie Rosůlková, která z epizodní role dokáže vytěžit maximum (její překvapení, když se omylem ocitne ve Vůdcově hlavním stanu: "Jéé, Patri, podívej, to je Hitler!", nemá chybu). Ale asi mám osobní problém s Petrem Kostkou. Nepochybuji o jeho hereckých kvalitách, ale na můj vkus hraje vždy se stejnou rutinou a předvídatelností. Přestože mi úplně nesedí, nedokážu říct, jestli by dvojroli sourozenců Burešových někdo zahrál lépe. Co mě ale ruší, je moralizující závěr, který se objevuje i v jiných typově podobných filmech. Zasáhne Veřejná bezpečnost, zlo je potrestáno a všechno se vrací do poklidné socialistické reality. ()
Asi to mal natočiť Lipský, ale stále sa aj v réžii Jindricha Poláka jedná o veľmi solídnu crazy komediálnu zábavu. Názov ako stvorený pre tento žáner, ostatne vo vymýšlaní názvov bláznivých komédií sme boli majstri rovnako, ako v ich natáčaní. Ja nie som sklamaný, ako niektorí tu prítomní, pretože aj keď si myslím, že je logické, ak hodnotíme podľa vzájomných porovnávaní, netreba strácať objektivitu a hodnotiť film aj samostatne. No nebolo to lepšie ako bežná hollywoodska komédia? ()
Bravurní česká komedie o časovém paradoxu, vzniknuvším při cestování v čase a dovedeném do absurdna. Špičkově propracovaná zápletka, vynikající herecké výkony (za povšimnutí kromě těch nejhlavnějších postav stojí hlavně manželská dvojice z "Emeriky" v podání Oty Šimánka a Marie Rosůlkové) a spousta zábavy. Jeden z nejlepších filmů Jindřicha Poláka. ()
"Waterloo? Neznám. Snad Watergate..!" Josef Nesvadba tvrdil, že méně variant děje než sci-fi má už jen pornografie. Vůbec nechápu, jak mohl něco takového říct, protože třeba právě motiv přesunů v časoprostoru se dá využít nekonečně mnoha způsoby. Zvlášť, když se do věci vložil Miloš Macourek. Nápad s cestovní kanceláří, posílající klienty do dob dávno minulých, by sám stačil na mnohasetdílný seriál. Nesvadba s Macourkem si tady ale hlavně vynahradili, co jim zhatil Oldřich Lipský ve filmu Zabil jsem Einsteina, pánové!, v obavě, že diváci by něco tak složitého nechápali. Takže tentokrát není nijak ošizena duplikace téhož člověka v různých časových rovinách, v macourkovském duchu zkomplikovaná ještě dvojčaty. :o) Jsem hrdý a šťastný, že máme v českém filmu IMHO nejlepší film o cestování v čase vůbec. Když srovnáte Zítra vstanu, jehož scénář je jako složité soukolí s jedním jediným malým kazem (když Menšík řekne "Moment, takhle to nebylo!") s hollywoodskými filmy tohoto druhu, tak zjistíte, že i něco tak dokonalého jako Návrat do budoucnosti obsahuje víc mezer v logice a Dvanáct opic je proti Čaji jen laskavě přímočará vyprávěnka na dobrou noc. A k tomu všemu je to ohromná sranda. Schválně se podívejte na IMDB, kde jsou komentáře hned několika Britů, shodně vzpomínajících, že Tomorrow I Wake Up and Scald Myself with Tea běžel v roce 1981 v britské televizi a jak se jim líbil. Čtvrt století a jsou toho stále plní. :-) To je téměř dojemné. 100% ()
Nejlepší české sci-fi! Pokud tedy nepočítám seriál Návštěvníci, ale tohle je víc "pro dospělé". Ve filmu je bravurní mix napětí i humoru. K tomu všemu příjemné herecké obsazení (jak už bylo ale v tehdejších dobách zvykem). Je tedy pravda, že Hitler se v blízkém záběru Hitlerovi moc nepodobá, ale to můžeme hodit za hlavu. Pár scénáristických bot tam sice je, ale to je ve většině filmů, které se zabývají cestováním časem. Tohle je jeden z mála našich starších filmů, který by se klidně mohl prosadit i ve světě (většina starších českých komedií je plná našeho osobitého humoru, který by v cizině nemuseli pochopit). Nechápu, že ho zná jen pár Britů. A už vůbec nechápu, proč má zde na CSFD jen 76% (září 2007). Zasloužilo by si to osmdesátkovou hodnotu... ()
Galerie (26)
Photo © Centrum českého videa / Barrandov Biografia a.s.
Zajímavosti (54)
- Pri prvom pristaní v nacistickom Nemecku povie Ing. Bauer (Vlastimil Brodský): „Už sa teším na von Brauna. O tomto sa mu ani nesnívalo“. Wernher von Braun bol nemecký raketový vedec, konštruktér prvej balistickej rakety. Po druhej svetovej vojne sa vzdal americkým vojakom a odišiel do USA, kde zohral významnú úlohu v rozvoji vesmírnych programov, ktoré vyvrcholili pristátím na Mesiaci. Zhabané nacistické rakety, ktoré navrhol, poslúžili naopak komunistickým inžinierom v rozvoji sovietskeho raketového inžinierstva. (ČSFD)
- Ve dvou scénách se objeví exteriér vůdcova bunkru. Ačkoliv by se mělo nejspíše jednat o slavné Vlčí doupě, architekturou více připomíná objekty československého opevnění. Pravděpodobně se ale nejedná o žádný reálný bunkr, ale o filmovou kulisu. Lze tak usuzovat z nelogicky umístěných střílen a stromu, který roste přímo před objektem a který by byl při stavbě bunkru jistě pokácen. (Kaleidoskop)
- Když se Jan Bureš (Petr Kostka) probouzí na smetišti a nastupuje k řidiči (Petr Nárožný) do kamionu, požádá ho, jestli si může zatelefonovat. V tu chvíli je záběr na telefon systému AMR, který se v době natáčení zatím pouze testoval. Systém AMR (Automatizovaný Městský Radiotelefon) vyvinula firma TESLA v polovině sedmdesátých let minulého století. Tato síť sloužila původně hlavně pro komunikaci pracovníků Spojů a později i vysokých státních úředníků. Byla vypnuta v roce 1999. (PaulxH)
Reklama