Reklama

Reklama

Série(3) / Epizody(22)

Obsahy(1)

Rozdílem téměř dva a půl tisíce hlasů zvítězil James George Hacker ve svém volebním obvodu nad svými soupeři. O tom, že se stane ministrem nové vlády, by již nemělo být nejmenších pochyb. A ve hře je tolik zajímavých postů: místní hospodářství, zahraničí, zdravotnictví, energetika... Jim by si klidně troufl na všechny, spokojil by se i s tím nejméně významným. Jenomže kampaň na předáka strany vedl proti nynějšímu premiérovi, proto má takový nepříjemný pocit, že se mu tenhle jeho minulý postoj tak trochu vymstí. A zdá se, že ho jeho neblahé tušení nezklamalo. Jedno ministerstvo po druhém padá do klína některému jeho stranickému kolegovi a on pořád nic. Marně se vrhá ke každému telefonu, premiér nevolá. Co ještě zbývá? A zbývá vůbec něco? Ale ano, samozřejmě! Ministerstvo pro administrativní záležitosti! Co na tom, že je škodolibí televizní komentátoři označují za cosi na způsob politického hřbitova! Ministerstvo to je a Jim je odhodlán udělat na něm kus práce...

Sitcom "Jistě, pane ministře" vznikl v BBC již před dvaceti lety, mnohé z toho, z čeho si dělá legraci, je však aktuální dodnes. Mnohé ty zákulisní pletichy, intriky a maléry jeho hrdinů nám budou připadat důvěrně známé a bude se nám zdát, že autoři museli čerpat inspiraci někde úplně jinde, než za kanálem La Manche. "Jistě, pane ministře" má 22 dílů, volně na ně navazuje šestnáctidílné pokračování s názvem "Jistě, pane premiére"...

Ministra a posléze premiéra Jima Hackera ztělesnil Paul Eddington (1927-1995), jemuž tato role přinesla mimořádnou popularitu a oblibu nejen u prostých diváků, ale i u těch, jež svým výkonem parodoval. Margaret Thatcherová mu za ni např. udělila Řád Kommandera Britského impéria. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (429)

sud 

všechny recenze uživatele

Sžíravá satira okořeněná snad tím nejbritštějším humorem, který jsem kdy viděl a slyšel. Každý díl je pečlivě napsán a připadá mi jako takové malé divadelní představení. Herecký koncert tří herců za podpory tří našich vynikajících dabérů. Paul Eddington je naivka a idealista, Nigel Hawthorne je liška podšitá a slizoun až na půdu, ale i tak sympaťák a Derek Fowlds je přelétavý podržtaška, který je s každým a zároveň proti všem. Nadčasový seriál s humorem vonícím po fish and chips, který potvrzuje pouze jedno - od doby jeho vzniku se nezměnilo lautr nic. ()

Fancipal 

všechny recenze uživatele

Neskutečné ! Politická satira, která míří na impotenci britské veřejné správy a politické scény. Stejně jako Václav Moravec, i já se nechám rád inspirovat . Příručka pro politiky, kteří pod těmi svými naučenými floskulemi skrývají bezobsažné a prázdné fráze. Abych nezapomněl, charakteristika poměrů v Evropském společenství (EU) v díle 2x05 nemá chybu, především s příhlednutím k aktuálnímu britskému postoji v otázce prohloubení evropské integrace a hospodářské spolupráce. Přesné a trefné. 1. série 80 %, 2. série: 85%, Nejoblíbenější postavy: Sir Humphrey Appleby ()

Reklama

Oskar 

všechny recenze uživatele

Dobromyslný naiva Paul Eddington dostává na starost úplně zbytečné ministerstvo pro administrativu a neuvědomuje si, že je jen loutkou, za jejíž nitky tahá mazaný tajemník Nigel Hawthorne. Ten s otcovskou shovívavostí pohlíží na ministrovu snahu něco změnit a s rafinovaností protřelého diplomata ho vždycky odcvrnkne o krok zpátky před startovní čáru. Roztomilé, zábavné, absurdní a pravdivé. 80 % ()

Revanx 

všechny recenze uživatele

Veľká Británia. Krajina Kráľovnej, hnusného jedla a rodisko punk rocku. A domov britského humoru, ktorý je pravdepodobne ten najlepší na svete. Britský humor je svojím spôsobom neopakovateľný. Vyznačuje sa hraním so slovíčkami, čiernym humorom, excentrickými postavami, silnou iróniou, satirou a sarkazmom. A ešte jedným sa vyznačuje, neuveriteľne vysokou úrovňou ktorá sa iba veľmi ťažko môže porovnávať s hocičím, čo kedy na Slovensku vzniklo. Veď jedným zo znakom britského humoru je jeho intelektuálna hĺbka, ktorá chýba deväťdesiat deviatim percentám slovenskej produkcie asi tak, ako chýba slovenskej žurnalistike odbornosť. Britský humor je v UK zakorenený vo všetkých médiách, či už sa jedná o knihy, filmy, televíziu alebo divadlo. A jedným z najžiarivejších foriem jeho výskytu je práve seriál Yes minister. James Hacker očakáva nervózne po vyhratých voľbách telefonát od premiéra. Čím ho asi tak poveria? Ministerstvo zahraničia? Obrany? Premýšľa, premýšľa, až kým nezazvoní telefón. Pretože je všeobecne o Jimovi známe, že je to neschopný packal, je poverený tým najmenej významným kreslom, ktoré kabinet britskej vlády má. Kreslom ministra pre administratíve záležitosti. Jeho optimizmus to však ani trocha neschladí a tak pán Hacker vkráča v prvý deň do svojej kancelárie s mottom: „Tvárou k voličom“ a predstavami o veľkých reformách a úspechoch. Už v prvý deň sa zoznamuje s osadenstvom ministerstva, na pohľad veľmi ochotným stálym tajomníkom Sirom Humphrey Applebym, ktorého špecialitou je mlžiť a zatajovať pravdu (slovíčko klamať by ho určite urazilo) a s osobným sekretárom, verným Bernardom Woolleym, ktorý má dar vyjachtať v tých najnevhodnejších situáciách práve to najnevhodnejšie slovíčko a ktorý musí kľučkovať medzi Humphreym a Jimom ako Gréci medzi Charybdou a Skyllou. Kým James je plný optimizmu a reforiem, Humphreyho cieľom je, napriek navonok prezentovanému súhlasu, udržať dané status quo. Podľa stáleho tajomníka zmena v žiadnom ohľade nie je nutná, ten kto núti úradníka pracovať sa dopúšťa hriechu a ten, kto by ho chcel vyhodiť pácha zločin. Nie, Humphrey po žiadnej zmene netúži, vlastne s jednou by sa predsa len uspokojil. Takou, ktorá by mu dala viac moci. Okrem toho nepotrebuje veľa, nejaký ten rytiersky titul, štedrú výplatu a pokoj a teplučko vo svojej peknej kancelárii. Všetkých 21 častí troch sérií a dva špeciály sú vlastne celé postavené na boji medzi Jamesom a Applebym, medzi politikom, ktorý si myslí, že v Británii vládne a medzi úradníkom, ktorý v skutočnosti vládne. Dialógy sú napísané jednoducho brilantne a nenapadá ma ani jeden seriál (okrem pokračovania), ktorý by obsahoval tak pamätné hlášky. Obsahujú neuveriteľné množstvo dvojzmyslov, slovných hračiek, irónie a satiry. Sú tak pamätné, že divák, ktorý má rád klasický anglický humor sa na nich zasmeje aj keď ich počuje po stý krát. A prekvapujúco preklad do češtiny dialógom neuškodil, dokonca ich možno v niektorých ohľadoch aj vylepšil. Herecké obsadenie je dokonalé. Herecký koncert sa odohráva hlavne medzi Paulom Eddingtonom ako Jimom Hackerom a Sirom Nigelom Hawthornom ako Applebym, ktorým zdatne sekunduje a nahráva Derek Fowlds ako Bernard. Všetci herci dokážu iba výrazom tváre vyjadriť viac emócií ako to dokáže nadpriemerný hollywoodsky herec v päť minútovom monológu. Vžitie hercov do postáv bolo teda úžasné a diváci samotní stotožnili hereckých predstaviteľov s ich postavami. Veď napríklad, keď bol svojho času na návšteve Austrálie Paul Eddington prijal ho austrálsky premiér ako kolegu, teda ako premiéra Veľkej Británie a Severného Írska. Aj to je dôkaz, že si seriál získal mnohých priaznivcov medzi politikmi. Veď Yes minister je obľúbeným seriálom Margaret Thatcher. Jednoducho medzi tými, čo majú radi kvalitný humor si Yes minister vydobyl doslova kultové postavenie. Veď ešte dnes, po dvadsiatich rokoch, keď administratíva v UK vyvedie niečo nepochopiteľné, či niečo pobabre /teda vlastne stále/, uvedú noviny často vetu: „Toto by sa Applebymu páčilo.“ Dôkaz vysokej kvality politického humor je aj to, že obe dve veľké strany vo Veľkej Británii- Conservative & Unionist Party a Labour Party- si mysleli, že seriál zosmiešňuje práve tú druhú. Jednoducho, tvorcovia neútočili priamo na nikoho, viac-menej sa odosobnili od svojich politických názorov a všetko podriadili kvalite seriálu. Yes minister podľa môjho vedomia na Slovensku nikdy vysielaný nebol. Je to neuveriteľná škoda, pretože medzi tým, čo sa u nás vysiela by sa tento seriál vynímal ako žiarivý drahokam. Seriál humornou formou ukazuje, ako to niekedy funguje medzi tými, čo nám vládnu a svojím humorom nás aj poučuje, že hockto bude pri moci, vždy mu bude záležať v prvom rade na sebe. Jednoducho, Yes minister je úžasný seriál, ktorý však zďaleka nie je pre každého. Avšak, pre toho, kto ho objaví a porozumie mu, bude navždy fontánou dobrej nálady. () (méně) (více)

PanCitron 

všechny recenze uživatele

Mám rád politické filmy a seriály a není proto divu, že tenhle seriál mi neuvěřitleně sedl a snad vedle Doctora Who, ten kterému bych přiřadil titul 'Srdcovka'. Některé věci sice působí dost šíleně a až z nich mrazí, jak moc tohle může být pravda. A ty dialogy hlavě ve scénách v ministrově kanceláři mezi ministrem Hackerem a stálým tajemníkem Humphreym jsou naprosto parádní, v těch chvílích většinou upřeně sleduji obrazovku a dostávám záchvaty smíchu z jedné perly za druhou. Takhle má vypadat pětihvězdičkový seriál. Nejlepší epizody (s úcty ke SKVĚLÉMU DABINGU česky): 1x04 - Stahují se mraky, 2x01 - Humánní společnost, 2x03 - Černá listina, 3x04 - Morální rozměr ()

Galerie (16)

Zajímavosti (23)

  • V osmdesátých letech napsali scenáristé seriálu Antony Jay a Jonathan Lynn knihy „Jistě, pane ministře“ a „Jistě, pane premiére“. U nás vyšla každá z nich rozdělená na dva díly. Obě knihy jsou deníkem Jima Hackra (Paul Eddington) a zachycují události z jeho pohledu. Kromě toho jsou tam i zachyceny vzpomínky Bernarda Woolleyho (Derek Fowlds) a zápisky diáře Sira Humphreyho Applebyho (Nigel Hawthorne). Na začátku knihy v úvodním slově se můžeme dozvědět i osudy všech tří hlavních postav. Hacker je v době, kdy vyšel jeho deník (2019, zákon o třicetileté lhůtě, během níž nesmí být zveřejněny jakékoliv vládní dokumenty), již mrtvý. Appleby skončil v Ústavu pro duševně zmatené a Woolley získal titul Sir. (Elyon)
  • Nikde se neuvádí, jestli je vláda v seriálu konzervativní, nebo labouristická, ale vzhledem k tomu, že se v seriálu minimálně jednou zmíní válka o Falklandy, musí to být vláda po roce 1982. Vychází z toho konzervativní vláda Margaret Thatcher, vládnoucí až do listopadu 1990. (PD321)

Související novinky

Monty Pythoni znovu spolu?

Monty Pythoni znovu spolu?

29.08.2005

Říct že od doby kdy legendární, kultovní, unikátní, nedostižná, brilantní a hlavně extravagantní skupina britských komiků (a jednoho, stejnými superlativy popsatelného, amerického výtvarníka)… (více)

Reklama

Reklama