Přípravy k filmu T

Pre mňa hrôza, dobrá akurát tak pre zhúlencov. Sú tu maximálne rušivé zábery, kde sa strieda obraz a tma a človeku z toho idú oči vykrútiť. Sú tu spomalené zvukové pasáže niekde v lese, to je akože umenie? Potom si len tak feťák ľahne na chodník, krúti sa ako pásomnica a potom asi 1000 krát zopakuje slovo "pěkně". Celkovo chovanie aktérov pripomína závislosť na barbiturátoch. Keď tu čítam tie doteraz 4 komentáre, tak 3 z nich sa tvária tak intelektuálne, že mám pocit, že si ich písali samotní tvorcovia. (07.10.2022)

Sled filofickych vet. Mladik neobavajici se smrti, protoze mu to bude jedno znovuvynalezl filosofii slavneho antickeho filosofa, ktery rekl, ze smrti se bat nemusime, protoze kdyz tu jsme, neni zde ona a kdyz je tu ona, nejsme tu mi. Se slecnou hovorici o tom, ze jsme znicili nasi planetu a ta si s nami poradi (pravdepodobne pomoci naseho vrcholoveho predatora lidove nazyvaneho "bacily") souhlasim. V Nemecku se nyni vedou dokonce polemiky o tom, ze by se za zniceni planety mely vzit starym lidem duchody. Ekonomiky funguji nejlepe kdyz se nahusti co nejvice lidi na malem prostoru a nadpolovicni vetsina obyvatel nasi planety touzi esteticky premenit prostor na park s uzitecnymi ochocenci fauny a flory. https://dokumenty.tv/pripravy-k-filmu-t-dokument/ (21.01.2023)

Mám rád artové filmy, hodnotím ich vždy vysoko a som rád, keď si môžem nejaký kvalitný pozrieť. To ale nie je tento prípad. Trápny strih, trápni hlavní predstavitelia. Moc často sa mi nestáva, aby som vypol dokumentárny film, lebo tie mi idú čiastočne ako podmaz popri práci. V tomto prípade som však film asi po 10 minútach musel vypnúť. Proste sa to nedalo dopozerať. PS: Ja chápem, že tvorcovia sa snažia vyskúšať všetky možné cesty a spôsoby, ktoré doteraz v kinematografii nepoužil nik iný. Beriem to tak, že tu tiež niekto skúsil ísť cestou, ktorú doteraz nik nevyskúšal, ale ukázalo sa, že to je slepá ulička. (12.10.2022)

V Ponrepu ustájený frankofonní cinefil Le Klepikov debutuje aktuální inteligentní rozvernou pseudo-dokumentární hříčkou o konci světa v nás. Podepřen básnickými bardy, lehkostí francouzské nové vlny a citátem Petra Krále - prostřednictvím mladých filmových aktérů - Le Klepikov demonstruje odvahu a kuráž umění proti dnes již neudržitelnému přesvědčení o nekonečném rozvoji lidské společnosti. Země tu byla a bude bez lidských jedinců a tato generace vstoupila do světa, který už dávno skončil. (20.11.2021)

Má to v sobě hodně chytlavé energie, i když v jádru je to maličko archaicky romantické vůči svým protagonistů - a tím myslím opravdu romantické v duchu nějakého románu 19. století studujícího s trochou ironie, s trochou nostalgie a s trochou závisti naivní mladé muže, jak tápou světem a rozhlížejí ses hůlkami po boku nad zamlženými údolími, jen tady to má holt formu polehávání po starém nábytku na parkovišti. Svým způsobem je to zajímavý dialog s Dálavou a Sílou - dvěma filmy Martina Marečka o krizi současné maskulinity, kdy hrdinové, kteří se zatím nestihli "zkazit" věkem, představují jakousi (nejspíš bláhovou) alternativu. Zaujalo mě taky, že přes určitou snahu se nepodařilo plně včlenit ženský prvek, kdy veškerá pozornost dál patří mladickému dovádění dvou pánů, zatímco jejich kamarádky je trpělivě pozorují (nejpatrnější to je u mladé ženy, která má ve vedlejší linii doslova na starost chůvovat jakéhosi dětského-intelektuála a poslouchat jeho banální moudra). Nechci říkat, že film nesmí být zaměřený na mužský prvek - tady na to mám potřebu upozornit proto, že se zdálo, jako by autor chtěl organicky včlenit femininitu, protože ženy to často mluví, často je na ně pozitivně obracena pozornost, ale vždy to působí jako vsuvka, zatímco emocionální těžiště vždy míří za muži. Možná chtěl postavením ženských postav do archetypálních především pečovatelských rolí oproti rozjíveným  protagonistům na něco poukázat, ale to nic nemění na tom, že muži tu prožívají své individuální příběhy a vyjadřují se, zatímco ženy tu jsou pasivní "přizvané" figury. To ale neznamená, že je ten film špatný - žádný film nemůže plně uchopit komplexitu světa, že jo, a já jako taky muž bych velmi pravděpodobně měl stejný, možná i větší problém ve snaze opustit vlastní perspektivu. Každopádně i když nevím, jestli byla celková naivita a romantičnost toho filmu záměr, nebo to tak dopadlo, koukalo se na to dobře. (PS: Doufám, že je to ten materiál, který jsem viděl v Marienbadu. Dlouho jsem si nebyl jistý, jestli je tenhle projekt totéž, ale podle fotek se zdá, že ano.) (30.10.2021)