Depeche Mode: SPIRITS in the Forest
Depeche Mode: SPIRITS in the Forest
"Spirits in the Forest" - život s Depeche Mode
Depeche Mode: SPIRITS in the Forest
Depeche Mode: SPIRITS in the Forest
Depeche Mode: SPIRITS in the Forest
VOD (1)
Obsahy(1)
Hudba lidi spojuje a mění jejich životy. Kdo jiný by to měl vědět lépe než kultovní Depeche Mode, kteří v letech 2017/18 odehráli na 115 koncertů své Global Spirit Tour pro více než 3 miliony fanoušků po celém světě. Povolali režiséra Antona Corbijna, autora klipů světoznámých hitů jako Personal Jesus nebo Enjoy the Silence, aby zachytil nezkrotnou energii jejich vystoupení a spolu s ní i příběhy šesti nejvěrnějších fanoušků. Výsledný vizuálně působivý koncertní film Depeche Mode: SPIRITS in the Forest zachycuje unikátní, vzrušující show v berlínské Waldbühne v roce 2018 společně s hlubším a intimním pohledem na to, jak se tvorba Depeche Mode promítá do života jejich příznivců. (Aerofilms)
(více)Videa (2)
Recenze (27)
Málokterá kapela je po skoro čtyřiceti (fakt?) letech v lepší hudební formě než v začátcích. DM se pořád vyvíjejí. Po prvních deseti minutách premiéry SPIRITS in the Forest jsem se cítil trochu rozpačitě, Anton Corbijn ale věděl co dělá. Záznamů koncertů je dnes plný YouTube, SPIRITS in the Forest ovšem není ani dokument o kapele, žádné ohlédnutí za tvorbou. Mistrovský poslední koncert poslední šňůry jen uvozuje příběh šesti lidí, kterým DM posunulo život "faith and devotion". (nejen na Rumuna se dvěma králi hned tak nezapomenu :) Konec filmu přišel hrozně brzy, kino sedělo a do titulků bez hudby se ozývalo "to není konec, ještě něco dají". A to je vlastně ono: DM, Ještě dlouho jeďte dál! ()
Natočit místo dalšího koncertního záznamu nebo dokumentu o populární kapele dokument o jejích fanoušcích mi přijde jako velice dobrý nápad. Anton Corbijn je navíc dost zkušený, aby ho dotáhl do smysluplného tvaru. Navíc naše doba přeje seriálovosti, takže to můžete zkusit s každou kapelou s globálním dopadem (a několika o nichž přes 99% populace v životě neslyšelo). (P.S.: DM jsem trochu poslouchal na přelomu století – Ultra / Exciter, ale jejich fanouškem jsem nikdy nebyl.) ()
O Depeche Mode a Antonovi Corbijnovi bych tu mohl plácat na dlouho. Kdo je fanoušek, zažil koncerty, vyrostl na DM, poslouchal Violator tisíckrát za sebou, nosil černý hadry (křivák), mával rukama u Never Let Me Down Again do odumření, chodil na DM Párty a Enjoy The Silence umí i pozpátku, tak ví, že Depeche Mode mají ty nejvěrnější (u)kované fanoušky ze všech kapel. ()
Dostal som presne to, čo som očakával. Desaťročia po 101 sme dostali opäť niečo podobné, ale predsa len trochu premyslenejšie a so zaujímavo nasnímanými zábermi z koncertu. Takže ten najsilnejší dojem z filmu bol taký, že sa nesmierne teším na koncertný záznam, dúfam že z oboch večerov. Corbijn umne prepája tematicky songy s tým, čo rozprávajú fanúšikovia, takže napríklad pri projekcii Walking in my Shoes rozpráva mladík o svojom coming oute, keď počúvame o revolúcii v Rumunsku, hoši nám hrajú Where´s the Revolution atď. Inak ma prehovory týchto šietich fanúšikov až tak nezasiahli, proste všetci DM zbožňujú, my tiež a aj preto sme išli do kina za také veľké prachy. Len nechápem, prečo tá sympatická Mongolka dostala oproti ostatným tak málo priestoru. A Just Can´t Get Enough by už chalani vážne mali nechať v ležať prepadlisku dejín, aj keď chápem, že na koncerte je to proste total guilty pleasure a veľká sranda, ale ako keby to títo päťdesiatnici nechápali. ()
Rovnaká nuda ako i posledné albumy. Krok vedľa, sorry. Ozaj ma nezaujímajú omáčky okolo tých ľudí a neustale closeupy na ich xichty na koncerte a ako sa tam vrtia. Meh... Ani koncertné prevedenie žial nie je nič extra a DP sme uz videli v omnoho lepšej forme a audiovizuálnom spracovaní. Taký koncert z Milána to všetko hravo strká do vrecka... ()
Reklama