Conspiracy 89
Obsahy(1)
Rychlé zhroucení režimu v listopadu 1989 vedlo ke vzniku mnoha alternativních výkladů událostí. Šlo o spontánní sled událostí, nebo za sametovou revolucí stály temné síly od StB po KGB či dokonce CIA? Dokument A. Sedláčkové zkoumá teorie i mýty z pohledu aktuálních poznatků... Až nepravděpodobně rychlý spád listopadových událostí, nedotažená vyšetřování exponentů komunistického režimu, skartace části materiálů bezpečnostních složek a obecná lidská tendence uchylovat se k dramatičtějším a barvitějším výkladům daly vzniknout mnoha konspiračním teoriím, které historický pohled na listopad 1989 provázejí a tvoří alternativní historické exkurzy. Tvůrci se zaměřili na zkoumání těchto teorií a mýtů z pohledu nejnovějších historických poznatků. Hovořili s tehdejšími aktéry z obou stran, historiky i samotnými konspirátory. Spíše než ambicí všechny tyto teorie objasnit je ale donutit diváky se nad nimi kriticky zamyslet. Nejde ale o těžkopádné historické pojednání, režisérka Andrea Sedláčková provází filmem s lehkostí, nevnucuje nikomu předem jasný pohled a její odstup od dění té doby jí pomáhá udržet si nadhled. (Česká televize)
(více)Recenze (19)
V dokumentu je hodně informací, takže jsem si udělal jakž takž názor. Mnoho informací je pro mě známých a něco se mi nezdá konspirační teorie, ale velmi logické. Peníze hýbou světem a vznikla nová třída podnikatelů. Dohoda o poklidném předání moci přece musela být. Zajímal by mě osud těch 40 lidí s trvalými následky ze zmlácení na Národní třídě jak zaznělo v dokumentu. Jestli třeba dostali kompenzaci. ()
Oceňuji, že Česká televize vůbec našla odvahu jít do takového projektu, a že tím alespoň trochu přispěla k tomu, že se lidé bažící po odpovědích na své otázky nemusí začíst do Analýzy pana Dolejšího a mohou si v tomto pořadu vyslechnout všechny alternativy a argumenty k tomu, co že se to vlastně tehdy u nás událo. Překvapením pro mě byl názorový posun pana Mejstříka na tyto události, nepřekvapením pak takřka naivní "bohumilný" výklad pana Pitharta. Celá naše společnost do dnešních dnů žije v určité trpkosti toho, co že se to tehdy vlastně přesně stalo a jaktože nebyli potrestáni viníci? Kdo ale ve společnosti, která se masově přizpůsobila podmínkám, v nichž žila, ve společnosti, v níž žádný odboj nebyl, ve které Charta neměla nikdy více než dva tisíce signatářů v patnáctimilionovém národě (a to část z nich ještě v emigraci) má mravní právo označit a rozdělit národ na viníky, které je třeba trestat, a na viníky, které není potřeba trestat? ()
O listopadu 89, o tom jak probíhal, co se stalo před tím, v průběhu či po něm, jaké vystřízlivění nastalo v následných letech, bychom mohli mluvit stovky hodin a popsat stohy papíru. Zajímavé též je, že třeba Karel Gott také věřil jedné z mnoha konspiračních teorií. Já osobně jsem přesvědčen, že kdyby to komunisté pustit nechtěli, nepustili by. Jisté odevzdání ale mohlo nastat i proto, že režim padal v řadě dalších států. Gorbačovovy reformy tak přišli příliš pozdě. Že se ale Gorbačov domluvil s americkým prezidentem na novém uspořádání světa je vcelku možné. Nebylo by to totiž poprvé, co by USA tvořili systém v nějaké zemi nebo kontinentu. Několikrát také dosadili loutkovou vládu a maňáska na post prezidenta. Víc ale věřím tomu, že se Havel domluvil se Čalfou, kterému přislíbil nerušit komunistickou stranu jako takovou a zřejmě i žádné procesy s bývalými komunisty. Jak jsme slyšeli, mnozí mu to dodnes mají za zlé, nejen jemu samozřejmě. Jenže právě OF, Havel a všichni jeho přisluhovači pak díky této dohodě stvořili následné podnikatele a převlékače kabátů. Mnoho komunistů se stalo úspěšnými podnikateli a řada z nich i politiky. Každopádně režisérce Sedláčkové tleskám za odvahu poslechnout si názory hodně velkých protipólů názorů. ()
Ide skôr o priemerné spracovanie, avšak vzhľadom na snahu byť čo najviac objektívny, nakoľko priestor dostávajú snáď všetky názory, dám aj štvrtú. Divák sa viac menej dozvie, čo všetko “stará babka” povedala, no pravdu ani omylom. Ťažko povedať, ako to v 89’ naozaj bolo, no rozhodne sa to nejaví, ako udalosť, ktorá prebehla tak nejak “bez podpory”. ()
Konečně dokument, který se zabývá podstatnými faktory listopadového převratu. 1) Dnes je už zřejmé, že je fuk, jestli se mrtvý Martin Šmíd jmenoval Zifčák a dodnes si spokojeně žije. Je fuk, co konkrétního Havel, Klaus, Zeman a další protagonisté nového režimu po sametové revoluci řekli či připustili. Vlastně nejde vůbec o to, co kdo u nás udělal. Předání moci vyplynulo z mezinárodní situace, ať už byly dohody velmocí o osudu socialistického tábora explicitní, rámcové anebo vůbec žádné._____ 2) Řeknu to jinak. Američanům se prostě podařilo Sověty uzbrojit. Obrovské náklady na sofistikované zbraňové systémy vyspělá a bohatá americká ekonomika zvládala, ale SSSR ne. Sovětské hospodářství, samo o sobě nevýkonné, nebylo schopné čelit novým požadavkům hvězdných válek tím spíš, že poklesly výkupní ceny ropy a Sovětský svaz tak přišel o nejvýznamnější zdroj svých příjmů._____ 3) Reformisté v čele s Gorbačovem ve snaze zachránit, co se dá, se prostě přestali hnát za nerealistickou chimérou "dohnat a předehnat" a začali radikálně omezovat výdaje. Omezili zbrojení, zbavili se přítěže socialistického tábora a začali reformovat ekonomiku. Neuvědomili si však, že když sundají pokličku z hrnce, v němž to již dlouho silně bublá, někdo se určitě opaří. ()
Galerie (3)
Photo © Česká televize
Reklama