Reklama

Reklama

Obsahy(1)

I v českých filmech lidé cestují strojem času - tak se hlavní hrdina, nadšený přívrženec záhad, ocitá v roce 1946 s úmyslem přivézt odtud vynálezce, jehož práci přisuzuje mimořádný význam... Jenže fantastika je to hodně krotká, málo nápaditá, a také zábavnost silně pokulhává, když se film opírá o obvyklá vypravěčská i námětová klišé. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (48)

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Kříženec Návratu do budoucnosti, Návštěvníků a Zítra vstanu a opařím se čajem. Se zdejšími přísnými hodnoceními se mi nechce souhlasit. Snímek je sice v mnohém naivní, ale pohromadě drží, k závěru sice tvůrci nějak nevědí, jak ho ukončit, ale obdivuju vůbec to, že vznikl. Scénář využívá nutných paradoxů při setkání v čase a vcelku je i o čem přemýšlet. Zlata Adamovská je jako hysterická dívka vstkutku na zabití, Vladimír Dlouhý hraje "jako v Arabele". Dávám 70%. ()

Schlierkamp 

všechny recenze uživatele

Československé scifi zabývající se cestování časem pomocí důmyslného stroje, později zabudovaného do automobilu, čímž nápadně připomíná pozdější kultovní americké scifi Návrat do budoucnosti. Mladá slečna Z. Adamovská se svým milým V. Dlouhým, jenž jako student fyzikálních věd podle návodu sestrojí onen stroj času, se pustí do odhalování tajemství záhadného zmizení jejího dědečka v roce 1946. Při cestě do minulosti se mladý pár potkává se svými příbuznými a okolí překvapuje svými znalostmi z budoucnosti. Členy rodiny postižené zmizením dědečka I. Mistríka, nadšeného fyzika, jenž stál u teoretického principu fungování stroje času, představovala Z. Hadrbolcová, M. Dvorská či L. Munzar. V dalších rolích se objevil V. Brodský, M. Riehs, J. Somr či M. Vašut. Navzdory zajímavému obsazení a dobrému nápadu však bohužel poutavost a logičnost příběhu a celková úroveň Rážova pokusu o socialistický Návrat do budoucnosti zdaleka nedosahuje kvalit již zmíněného Zemeckisova snímku a poměrně po právu byl v průběhu let zapomenut. ()

Reklama

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

,,Člověk ví všechno, až když to přežije. Jen věda předvídá..." Povedená sci-fi komedie pro mládež. Nemá to v sobě takový přesah a technickou dokonalost, jako Polákovy Návštěvníci na pokračování a pár vtipů zrovna ne moc povedených (Veškrnová v 19. století vítá stroj z budoucnosti slovy "Zjevila se panenka Marie"), ale celkem převažuje docela inteligentní zábava s dobře promyšlenou fantazií. Tento spletitý historický příběh spojený s cestováním časem mě rozhodně bavil, stejně jako Ivan Mistrík v roli záhadně zmizeného dědečka a řada dalších legendárních herců v různých mini-roličkách. Podíval jsem se s odstupem roku i opakovaně. Hezký mi přijde i ten nápad s otevřeným koncem jako malá motivace k vlastnímu zamýšlení nad dalším vývojem děje. Docela dobře zvládnuta byla i nejednotná výprava a scénická hudba pro různé roky a období, v níž se na přeskáčku příběh odehrává. Nejkuriózněji působí pak všude přítomná propaganda, která se opět postarala o to, aby i zde v něčem takovém (a dokonce prostředníctvím postavy mladého pokrokového vědce) byl únor 1948 vylíčen jako událost, kterou se "šťastně" vyřešili všechny poválečné problémy v republice. Dnes už spíše k ironickému pousmání. ,,Takže si dáte reparát, že jo?" A píšu si: už třetí nečekaná účast Luďka Munzara v sci-fi žánru /Slečna Golem, Temné slunce/. 75% ()

MarekT 

všechny recenze uživatele

V podstatě jen a jen československý Návrat do budoucnosti. Zemeckisův snímek tu na těchto řádcích není zmíněn omylem, některé motivy (milostné prolínání generací...) si jsou totožné, bohužel pro diváka znalého nejen této trilogie, ale i třeba Polákova "Zítra vstanu..." se k látce přistupuje lehkovážně - o nějakém vědeckém pojetí známým z Ameriky není památky. Pojmy jako vytvoření paralelní časové smyčky a negativní následky z ní pramenící se zde neberou v potaz, představa tématu je na podobné inteligenční úrovni, s jakou jsem k problematice přistupoval v raném dětství. Zůstává jen u Ráži netypická komediální stránka (čekal jsem poněkud serióžnější sci-fi, navíc od tvůrce, který se žánru věnoval za normalizace nejčastěji), z tohoto pohledu film obstojí, je tam ovšem ono zmíněné "ale". Podobně jako u "Tajemství ocelového města" je dílo zajímavé z politického hlediska. Pro tehdejší schvalovatele například hlavní postava v podání Vladimíra Dlouhého musela být symbolem zářné uvědomělosti, dnes ji ovšem můžeme, jak už zde někteří zmínili, chápat jako důmyslně schovanou ironii tehdejší doby. Když už mluvím o hercích... mojí hvězdou je spíše Dlouhého zdejší přítelkyně Zlata Adamovská, a to jak je pro mě typické, nejen herecky. :-) 60% ()

BoredSeal 

všechny recenze uživatele

Nenápadná zapadlá sci-fi komedie, která si vystačí s minimem efektů. Teenagerská Zlata Adamovská cestuje v čase s Vladimírem Dlouhým, aby zjistila, co se stalo s jejím dědečkem v roce 1946! Už ten nápad láká, ale to není vše - místo scénáristických úlev obvyklých ve filmech o cestování časem zde mladý pár páchá jeden paradox za druhým, jemně rýpe do téma znárodnění a potravinových lístků, skoro jako by to tvůrci dělali naschvál a jestli si myslíte, že víte jak film dopadne, tak se pletete! Prostě nenáročné sci-fi s lehkým humorem a celkem fajn obsazením, Munzar si střihl netradičně odlehčenější roli tatínka, Dlouhý pobaví diskotékou a politickým vtípkem ("Osud je osud.") a ženy načerpají optimismus, až uvidí, že Zlata Adamovská je větší kočka starší než v pubertě. 3,5/5 ()

Zajímavosti (4)

  • Přibližně v 10:58 se na letišti loučí rodiče s dcerou a matka klade dceři na srdce: „Dávej pozor na babičku, je trošku katatymní ..." Katatymní znamená charakterizovaný zkreslováním vjemů, vzpomínek či myšlenek podle přání. (Siegmund)
  • Natáčelo se také v obci Čenkov na Příbramsku. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)

Reklama

Reklama