Režie:
Zdenek SirovýKamera:
Jiří MacháněHudba:
Luboš FišerHrají:
Pavel Landovský, Bronislav Poloczek, Alois Švehlík, Jiří Schmitzer, Miroslav Donutil, Josef Dvořák, Rudolf Hrušínský ml., Václav Postránecký, Daniel Landa (více)Obsahy(1)
Černými barony byli nazýváni příslušníci tzv. Pomocných technických praporů (PTP), jež v padesátých letech tvořily speciální složku naší „lidové“ armády. „Černí“ byli podle barvy nárameníků, „baroni“ pak podle toho, že jako jediní tehdejší vojáci prezenční služby měli peníze, neboť část mzdy za pracovní výkony dostávali v hotovosti. Zajímavé bylo sociálně politické složení těchto jednotek: k „pétépákům“ byli přidělováni odvedenci na jedné straně pro tělesnou vadu, jako např. na „prsa slabý“, ale i politicky uvědomělý redaktor závodního časopisu Dušan Jasánek (V. Javorský), nebo asistent režie Roman Kefalín (O. Vetchý). Na druhé straně lidé s kriminální minulostí jako zloděj Ciml (F. Burda), pro rasový (Rom Kotlár – M. Gumár) nebo třídní (feudál Šternberk – V. Vydra, JUDr. Macháček – B. Rösner) původ. Stejně jako „pétépáci“ stáli na samém okraji vojenské hierarchie i jejich velitelé, obecně se vyznačující mimořádnou dávkou stupidity – major Haluška přezdívaný Terazky (P. Landovský), kapitán Ořech (B. Poloczek), poručík Hamáček (J. Schmitzer) a poručík Troník (M. Donutil). Komické historky jsou však jen odvrácenou stránkou osudu „pétépáků“, provázeného většinou událostmi smutnými a tragickými. Tvůrci to naznačují v úvodních dokumentárních záběrech z filmového týdeníku. Snímek režiséra Zdenka Sirového vznikl podle stejnojmenné knihy humoristického spisovatele Miloslava Švandrlíka. (Česká televize)
(více)Recenze (594)
Těžko říci, jestli to šlo lépe zfilmovat. Ovšem z daného scénáře nešlo vytěžit lepší film s lepším obsazením. Na krátce porevoluční období, kdy vznikaly většinou neuvěřitelně blbé vizionářské bláboly o podnikání a demokratickém nadšení, vzniklo několik vynikajících filmů a právě "Černí baroni" jsou jedním z nich. Suverénní comeback Pavla Landovského v podobě majora Terazkyho - asi jeho nejlepší role. Ale i ostatní herci byli vynikající. A budete se divit, ale když jsem viděl film prvně před lety, na konci jsem málem brečel. Za to může ta krásná úvodní melodie. Sice se může zdát, že se posmutnělá melodie do humorného filmu nehodí, ale není to pravda. Vynikající klasika se spoustou hlášek. ()
Jeden z nejvtipnejsich ceskejch filmu. Scenar je naprosto perfektni, taky se neni co divit, kdyz je scenar podle knihy nejlepsiho soucasnyho ceskyho spisovatele Miloslava Svandrlika, takze vubec nevadi, ze tu chybi vyraznejsi pribeh, protoze prakticky co slovo, to hlaska. Herci jsou taky bezchybny, obsazeni se opravdu skvele povedlo, hlavne Pavel Landovsky se svoji slovenstinou je bezchybnej. Jediny co mi trochu vadilo bylo uvodnich asi 5 minut dobovejch zaberu, ktery akorat zdrzovali od zacatku filmu. Dej je hezky sviznej a prakticky porad je cemu se smat, takze se porad skvele bavite a najednou je konec. Jeden z mejch oblibenejch filmu. ()
Kvalitne natočená snímka s podarenými hláškami a skvelými hereckými výkonmi si vašu pozornosť určite zaslúži. Takáto miestami smutná komédia s dobrými vtipnými momentami, o vojakoch, ktorí nevyhrali žiadnu veľkú bitku, ale aj tak sú zapísaní v dejinách vojstva. Legendárna komédia z vojenského prostredia, ktorá rozosmeje aj po 20tom zhliadnutí. Kto by nepoznal hlášku: Čo bolo, to bolo. Terazky som majorom. A hlášok je tam viac. Film ktorý ukazuje, ako to bývalo na vojne, aké mali tupé mozgy nadriadení, ale ukazuje tiež že aj na vojne sa dala zažiť sranda. Pravda je, že takéto komédie už sa točiť nebudú. Predsa len tam niečo chýba a konkurencia Československých komédií je bohatá. ()
A terazky napíšem komentár k čomu? Terazky napíšem komentár k fantastickej československej komédii Černí baroni, ktorú som si aj 20 rokov po jej vzniku vychutnal, ako by ju natáčali predvčerom. Je mi jasné, že každý, kto sa podieľal na vzniku tohto snímku, bývalý režim a vojenčinu neznášal rovnako ako v hĺbke duše i celkom obľuboval. Pretože čo hláška, to perla hodná vytesania do mramoru. Jeden vtip a satirický obraz komunistov a vojenských pohlavárov sa na diváka rúti za druhým a v podaní skvelých hercov je to skutočný pôžitok počúvať (a sledovať). Najviac ma bavili major Haluška (fenomenálny Pavel Landovský), poručík Hamáček (sympaticky prísny Jiří Schmitzer) a poručík Troník (premúdrelý retard Donutil), ale aj väčšina vojakov (Vetchý, Vydra, Kraus...), ktorých si vďaka pribrzdenosti, priamočiarosti a istej vtipnej vzdorovitosti nedá neobľúbiť. A má to super hudbu! Za jediný nedostatok považujem určitú epizódkovitosť, ale čo tento film nepotrebuje byť? Nepotrebuje byť kompaktný. Kontrolní otázka: proč? Lebo je neuveriteľne zábavný. Mňa síce možno označiť za premúdrelého a reálny feeling filmu necítiaceho burana, ale bavil som sa kurva hovadsky! (90%) ()
Když jsem poprvé na gymplu četl xeroxované Barony, X krát jsem se připochcal smíchy. Film už tak vtipný není, ale přesto jsou postavy trefené dobře, hlavní scény jsou zpracované věrně a celková atmosféra knihy zůstala. Určitě je to povedenější, než třeba Tankový prapor nebo adaptace Párala. Jedině ten plešoun hraje jak ze života, zupácký kokot je myslím jeho skutečná tvář ()
Galerie (5)
Photo © Bontonfilm
Zajímavosti (53)
- Režisér Zdenek Sirový uvažoval pro roli Kefalína (Ondřej Vetchý) i o Miroslavu Vladykovi. (ForGump)
- Černými barony byli příslušníci Pomocných technických praporů nazýváni jednak podle barvy výložek a jednak podle toho, že jako jediní tehdejší vojáci prezenční služby měli peníze, neboť část mzdy za pracovní výkony dostávali v hotovosti. (Cheeker)
- Kniha, která složila jako předloha filmu, je „Černí baroni aneb válčili jsme za Čepičky“. V Čechách vyšla poprvé až v roce 1990. Čepička, tedy Alexej Čepička, byl tehdejší ministr národní obrany. (sator)
Reklama