Přítelkyně pana ministra

Ľudia ju totiž začali vnímať ako príliš nemecky orientovanú. Počas vojny natočila jeden nemecký film a po vojne bola zatknutá a obvinená pre nemeckú kolaboráciu ale pre nedostatok dôkazov ju prepustili. Aj keď koketovala s Nemcami, niektoré udalosti jej boli pripisované neprávom (napríklad románik s ríšskym protektorom K.H. Frankom, ale čisté svedomie ani tu nemala). Po vojne, keď bola zatvorená pre kolaboráciu zase pre zmenu udávala svojich hereckých kolegov. Dochovali sa dokumenty podľa ktorých mala pomer s Goebelsom a pracovala pre gestapo. Nakoniec ušla s vlasti do Anglicka, na Maltu a nakoniec do Kanady. (21.01.2016)

Na tomhle filmu mně fascinovala ta v podstatě nijak nemaskovaná nemorálnost. Nový přeci musí předpokládat, že Adina se schází s ministrem zejména kvůli hmotným výhodám, ale přesto v jeho očích neutrpí, chová se k ní jak k nezkažené květince... A ještě se skrz ní snaží získat výhodu pro svojí firmu. Mimochodem, podle data narození bylo tatíkovi Paulovi pouhý jeden rok, když se mu narodil synáček Nový... A pak že dnes je mládež předčasně vyspělá, pche, kam se hrabe na počátek 20.století. (07.01.2012)

♫♫ Pak nechám si zahrát, písničku svou, o štěstí, o lásce, o očích dvou. To ale musí být, jen oči tmavohnědé, ty nikdo nedovede, víc míti rád. ♫♫ Strašně milá komedie, ve které Adina Mandlová a Oldřich Nový sice excelují, ovšem zároveň nepustí jeden druhého ani ke slovu, plus se pochopí až na úplném konci :) Líbí se mi však role Marvana, který za celý film neřekne ani pět vět. A přitom se celé tohle svízelné a zmatené, avšak současně, v tu samou chvíli skvěle eskalující neporozumění mohlo vyřešit již na začátku. Film na mne však definitivně nepůsobí jako nějaký slabší kousek z protektorátních snímků, ba naopak. Působí přesně jak jsem očekával - skvělým osvěžujícím způsobem, vyvolaným skvělou hlavní dvojicí Novým a Mandlovou. 5/5 (18.01.2023)

Jak obyčejná písařka ke štěstí přišla. Pikantní na tom všem je, že film v podstatě odráží tehdejší realitu – jen s tím rozdílem, že Adinu Mandlovou fáma o jejím smyšleném intimním poměru se státním sekretářem Frankem nakonec (po válce) přivedla až na Pankrác. Buď jak buď, Slavínský tehdy chytil příležitost za pačesy a z původně nevinného klípku stvořil nadčasový příběh o lidské závisti, hlouposti a romantické lásce, která překračuje hranice času. Že se tak stalo především zásluhou půvabné Mandlové a šarmantního Oldřicha Nového je zřejmé, jejich jiskřivé partnerství plné zamilovaných pohledů i důvěrného špitání překlenuje už bezmála sedm desetiletí. Protektorátní filmová tvorba je, obecně vzato, jakýsi omamný přelud, který po určitý čas, vymezený začátkem a koncem promítání, vyvolává pocit blažené spokojenosti a vzájemného porozumění. Tehdy i dnes. (02.11.2008)

Nadprůměrná komedie z doby neveselé. Povídalo se, že Mandlová má pletky s K. H. Frankem, který by to jistě nedopustil, protože sama Mandlová se chlubila, že o ní Frank prohlásil, že to je "kurva, která se vyspí s každým cikánem". A byla to pravda. Tento film byl odpovědí, na otázku, jak dobře se Adina s panem ministrem vlastně znala. (08.05.2009)