Režie:
Ladislav SmoljakKamera:
Richard ValentaHudba:
Petr SkoumalHrají:
Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak, Jaroslav Weigel, Jan Hraběta, Jaroslav Vozáb, Petr Brukner, Miloň Čepelka, Josef Vondráček, Jan Kašpar, Genadij Rumlena (více)VOD (5)
Obsahy(1)
S humorem, satirickou příchutí i s nádechem nostalgie líčí tato hořká komedie peripetie malého divadelního souboru (Divadla starých forem), který má sice úspěch u publika, ale zároveň i stálé potíže s nadřízenými orgány. Zachycuje usídlování divadla na nové "štaci" v nevyhovujícím sále periferního kulturního domu, průběh zkoušek nové hry i její premiéru, ale také epizody ze zákulisí. Značný prostor tu mají ukázky z her repertoáru Divadla Járy Cimrmana (Němý Bobeš, Akt, Dlouhý, Široký a Krátkozraký, Dobytí Severního pólu, Cimrman v říši hudby, Vizionář), ačkoli tu jméno fiktivního slavného génia ani jednou nepadne. Film vychází ze skutečných situací, není v něm (kromě her) nic vymyšleného. Odehrává se celý v prostorách kulturního domu a jeho těsném okolí. Hlavném dějištěm je pak stísněné zákulisí, kam ovšem doléhají i ozvuky všedních starostí protagonistů. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (452)
Smoljak- Svěrákovský humor nemôže sklamať, aj keď miestami to trošku strácalo na sile. Hlavne z dôvodu často opakujúcich sa príbehových prvkov v dejovej linke. Aj keď na druhú stranu to chápem, asi tak totiž nejak vyzeralo borenie sa divadelníkov totalitným bahnom. Každodenný boj o svoju existenciu. Nadpriemer. 75/100 ()
Těžko může být pro herce něco těžšího, než sehrát humorné divadelní představení v prázdném sále, kdy pouze v první řadě sedí schvalovací komise, která ovšem musí zachovávat vážnost svého úřadu a nesmí se smát. Naopak musí mít ke všemu připomínky a hledat skrytého nepřítele státu i v těch větách, které znějí neškodně. Pro hodnotitele je však nejhorší skutečnost, že v tomto divadle nemají žádnou aktuální angažovanou tvorbu a pořád si tam povídají něco o První republice, jakoby to nějak pomohlo zlepšit splnění plánu další pětiletky výstavby socialismu. ()
Jára Cimrman - politický. Oceňuji odvahu tvůrců; natočit film o tom, jaké útrapy čekaly na umělce v éře socialismu - a to v éře socialismu!- muselo být složité a tvůrci už tak ,,ideologicky sporného divadla" si tím určitě nepolepšili. Boj s blbostí režimních schvalovatelů i smutné zastřešení filmu - jen co se divadlo někde usídlí a něco se mu podaří, už se zase musí stěhovat, to jsou velmi silné a pozoruhodné momenty. Nedávám ale plné hodnocení, protože typických cimrmanovských hlášek, které tak milujeme, je ve filmu velmi málo a řada scén je takový second-hand (značnou část filmu zabírají ukázky z představení, které ale každý pravidelný divák Cimrmanů zná nazpaměť). Přesto pro milovníka tohoto divadla zajímavý pohled pod pokličku a zároveň dokument o velmi smutné době, jaká se snad nebude opakovat... ()
Film o vzniku hry Posel z Liptákova. No neměli to s těmi komisemi lehké. Vysvětlovat, proč je tam studená Němka nebo proč jim po lokále běhá cikán s nožem v zádech. Můžeme tu vidět, jak vznikaly některé fóry. Třeba z pouhých přeřeků. Nebo jak se do hraní zapojuje první kulisák. "Tak já se podívám tady panu Daňkovi na ptáčka." :D ()
je neuvěřitelné ( vzhledem k podmínkám v jakých vše vznikalo a jakými " porodními " bolestmi si divadlo po celou dobu své existence procházelo) , že dotyční pánové v sobě nacházeli stále novou sílu bavit diváky a toto jejich nadšení přetrvalo až do současnosti.Tohle " řemeslo " je totiž především o LÁSCE, člověk k němu musí míti vztah. Tady se nedá nic šidit, ( vnímavý ) divák to okamžitě odhalí. Nejistá sezóna je hořkou komedíí, líčící s humorem vlastním tvůrcům, patřičným nadhledem a nádechem nostalgie, strasti " malého " divadla. Dotyční pánové jsou totiž také obyčejní lidé, řešící každodenní starosti. p.s. pro tyto pány a jejich druh humoru budu já mít vždy slabost.... ()
Galerie (8)
Photo © Filmové studio Barrandov
Zajímavosti (42)
- Režisér Ladislav Smoljak chtěl, aby vše bylo co nejvíce autentické. Roli organizátorky Strašnického divadla Markové hrála tehdejší ředitelka, neherečka Jana Vokrojová. Ředitele agentury ztělesnil Ludvík Toman, který rok před natáčením skončil ve funkci ústředního dramaturga Filmového studia Barrandov. (Mertax)
- Ve hře „Vizionář“, kde Hlavsa (Jaroslav Weigel) dokáže věštit budoucnost, říká větu: „Důl má nápis Petr Bezruč.“ Existuje ale i verze „ostřejší“, kdy říká: „Petr–něco červenýho–Bezruč.“ (sator)
- Prakticky celý snímek byl natočen bez post synchronního zvuku, tedy „naživo“, což v době jeho vzniku nebylo tak časté. Ladislav Smoljak k tomu uvedl, že to je i z důvodu, „že to filmu dodává dokumentární charakter“. (mnaucz)
Reklama