Discopříběh 2

Scénář působil poněkud méně uvěřitelně, jak kdyby ho Soukup po tmě šil horkou jehlou. Potměšilovu podrážděnost zcela chápu, muselo mu bejt jasný, že ten protivnej Hrušínskej nejml. nemůže bejt jeho syn, páč si nebyli vůbec podobní. Ten, kterému prýští nevyčerpatelná energie z každého póru, přeci nemůže zrodit někoho, kdo působí, jak kdyby ho pomocí černý magie vyzvedli z hrobu, kde už pěkných pár let odpočíval, a kdo místo báječný cesty kolem světa si radši zvolí cestu do a z práce a život v jednom bytě s tchyní. (10.11.2016)

Jak mám první Discopříběh rád, tohle bylo docela hrůzné pokračování. Ne až tak extrémně špatné, jako v případě Decibelů lásky, ale prostě nedobré. Navázání na předešlý díl sice zajímavé, úvodní honička za náklaďákem povedená, ale zbytek šel defakto ve stejných šlépějích, jako jednička, jen s tím rozdílem, že kromě Potměšila zde všichni působili skoro až zhuleně (na druhou stranu, díkybohu, že on byl tou hlavní postavou a celé to držel nad pomyslnou vodou příšernosti). Málokterá situace dávala smysl, divně na sebe navazovaly, občas to blýsklo nějakým dobrým humorem, ale teda, hodně velký propad oproti skvělé jedničce. A ta hudební čísla? Příšerná. Kdykoliv se objevil Hrušínského ksicht se špatným playbackem, musel jsem se otřást. Velmi podprůměrné, ale nebudu až zase tak zlý. 35% (04.09.2017)

Z pochopitelných důvodů jsem se druhému "porevolučnímu" Discopříběhu až dosud vyhýbal jako upír česneku, obával jsem se, že pojede v kolejích takové té raně devadesátkové filmové trapnosti, která svou ''humornost'' staví na zápletkách o střetu divokého kapitalismu s buranstvím a kterou jsou tehdejší filmy mnohdy nasáklé. I podle traileru jsem soudil, že to bude strašná hovadina, ale dal jsem to s přítelkou hned po jedničce, že ať už to mám tedy konečně z krku. A není to kupodivu tak hrozné, jak by se mohlo podle traileru i anotace někomu zdát. Určitě je to míň trapná česká komedie, než většina všech porevolučních českých komedií. Možná, že k mé tolerantní blahosklonnosti napomohlo i to, že v posledních letech s velkou oblibou vymetám všelijaké retrovýstavy a retromuzea a na tenhle film jsem koukal hlavně jako na dobovou zajímavost, oproštěný od emocí. (18.08.2022)

Asi začínám senilnět, ale po letech jsem se dnes (25.1.2011) na film znovu podíval a ty ptákoviny jako tlustoprd ve svatebních šatech, Horáček na záchrance, či Obermajerová trenující si drbnu z Ulice v kombinaci s hudbou Michala Davida mne dostaly natolik, že jsem se rozbrečel jak stará kurva a dávám plný počet. (06.09.2008)

Pro mne bylo dlouho synonymem úpadku českého filmu jméno Zdeňka Trošky. Ale kam se Troška vlastně hrabe na Soukupa! Dlouho takové trošku nenápadné jméno v pozadí (natočil kdysi i dobré filmy - Pěsti ve tmě, Romaneto, Lásku z pasáže...)...no ale spolupráce s Borisem Janíčkem?! - to jsou KROKY do kulturního pekla... A on tam pan Soukup také se svou režijní prací za pár let došel (stačí jen nahlédnout do jeho filmografie)... (07.07.2007)