Tajuplný ostrov

Seriál zhlédnut celý. Jako jeden z mála (jak si tak čtu komentáře pode mnou) tento seriál nebudu hodnotit podle míry nostalgie, protože na tomto jsem nevyrůstal a viděl jsem jej až teď, celých 37 let poté, co byl tento seriál natočen. A co můžu s potěšením říct, je hlavně fakt, že Tajuplný ostrov má vzestupnou tendenci. První díl mě opravdu nebavil, druhý byl nevýrazný… ale pak se něco zlomilo a já jsem to prostě nevydržel a v jednom dni jsem si pustil všechny další díly pěkně za sebou. A jsem rád, že jsem tomuto povedenému dílku dal tu možnost a nehodnotil jsem ho po dvou prvních dílech, protože to by se mé hodnocení pohybovalo okolo dvou hvězd. Příběh se totiž začal parádně rozvíjet, k postavám jsem si vybudoval nějaký vztah a pak už to šlo ráz na ráz. Sice mě trošku zaskočil fakt, že i když je to postavené na charakteru kapitána Nema, tak jeho představitel je na obrazovce cca. hodinu čistého času, ale pak jsem si uvědomil, že tenkrát byl Omar Sharif asi velká hvězda, takže si to mohli dovolit. Nicméně co mě opravdu nezklamalo a co si budu ještě dlouho pamatovat, byla ta krásná a skvělá hudba. O kostýmech či efektech raději pomlčím, protože to už tenkrát muselo vyvolávat spíše úsměv na rtech než úžas a dodám, že srovnání se Ztracenými není tak úplně od věci (samozřejmě to myslím tak, že si tvůrci Ztracených pár věcí vypůjčili z tohoto seriálu). Hlavně díky poslední epizodě můžu dát čisté čtyři hvězdy. (05.10.2010)

V útlém mládí jsem vernův Tajuplný ostrov miloval. Jako dítěti, které příliš nevynikalo ve sportech, mi imponoval Cyrus Smith, který ne hrubou silou, ale svými znalostmi a rozumem vtiskává ostrovu svou vůli. Je živým ztělesním tvrzení, že vědění je moc. V jeho případě moc laskavá a dobrá. Z ničeho dokázal vybudovat "civilizaci". A ta může dospět až do technických výšin (hlubin :) ), ve kterých se vznáší kapitán Nemo. Právě tento prvek mi na knihách francouzského vizionáře učaroval a právě tento prvek, třebaže zcela rozhodně nemizí, ustupuje v seriálu lehce do pozadí. Na úkor techniky se posouvá více k běžným robinsonádám. Na úkor páry, nitroglycerinu a sklárny kolonizátorů je více pozornosti věnováno až mimozemským technologiím Nema. Ty jsou ovšem reprezentovány mimořádně nevkusnými předměty, kterým vévodí Nemův upjatý "kožený" obleček a zlatá přilba. Přesto všechno se však část ducha Tajuplného ostrova do seriálu dostala. (09.12.2008)

Jako každý malý chlapec, i já jsem kdysi přečetl řadu románů od Julese Vernea. A právě jeho Tajuplný ostrov osobně považuju za stěžejní dílo dobrodružné literatury. Asi jsem náročný, ale seriálové zpracování mě dost zklamalo svou průměrností. Zbytečně překopaný děj, spousta logických chyb, přehnaně nadčasové vybavení kapitána Nema a poněkud slabší dialogy mě aspoň k takovému názoru přivádí. Na druhou stranu ale dělá prim nádherná titulní melodie a kvalitní herecké obsazení v čele s Omarem Shafifem. Charaktrové vlastnosti ústředních postav je jedna z mála věcí společných s knihou. Výše zmíněné nedostatky tak dělají ze seriálu průměrnou robinsoniádu. (12.12.2009)

Nádherná hudba, o které jsem si dlouho myslel, že je od nějakého světoznámého skladatele vážné hudby... Jako čtenáře knížky mě samozřejmě zklamala výprava, ale bylo mi jasné, že více se přiblížit knižním ilustracím zobrazujícím stavby trosečníků bylo nad síly (a finanční možnosti) tvůrců. Přiznávám, ale 5. * dávám z čisté nostalgie (objektivně max. 4) (02.03.2013)

Modrý ostrov, v hlubinách oceánu * Modrý ostrov, pod sluncem tak velkým* Ztracený v moři Jako bod jako slza* Daleko od zimy a času* Modrý ostrov, uvidíte to brzy* modrý ostrov, mezi nebem a vodou * Za světem V úkrytu lidí * Nakonec ho najdete před sebou Modrý ostrov, * ztracený ve vesmíru* Modrý ostrov, ve světě vzhůru nohama* To nám nemůžeme vzít* Cestu už znám* jako modrý ostrov ... modrý ostrov* L'Île mystérieuse (Bonus - Interview d'Omar Sharif) (12.09.2014)