Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Nejznámějším dílem českého klasika Josefa Kajetána Tyla je romantická báchorka "Strakonický dudák aneb Hody divých žen". Vypráví o chudém vesnickém muzikantovi, který se v touze po bohatství a slávě vydá daleko do světa. Na cestu dostane neobvyklý dar – jeho matka, lesní víla Rosava, mu vdechne do dud čarovnou moc. A Švanda jde skutečně od úspěchu k úspěchu. Vydělává spoustu peněz a všude ho znají, na druhé straně se vzdaluje rodné vesnici i své milé Dorotce. Místo radám dobrých přátel raději naslouchá pochlebovačům v čele s protřelým světoběžníkem Vocílkou. Teprve prudký pád mu otevírá oči… Ze tří filmových zpracování je divácky nejoblíbenější adaptace z roku 1955 Karla Steklého. Titulní postavu zde hrál (stejně jako v té době na jevišti Národního divadla) Josef Mixa, Švandovu milou Marie Tomášová, Vocílku Rudolf Hrušínský, Kalafunu Ladislav Pešek a Rosavu Vlasta Fabianová. (Česká televize)

(více)

Videa (4)

Rozhovor 4 - Květa Fialová

Recenze (73)

Brejlil 

všechny recenze uživatele

Tylova historka je dnes skoro nehratelná, přestože je to nejživotnější Tylovo dílo vůbec. Film v mnoha ohledech ukazuje, proč. Motiv zdatného Čecha, kterého dokáže zlobit jen Čech kosmopolita Vocílka se hodil tehdejší propagandě do krámu ("odrodilec horší Turka"). Jako malého mně ale spolehlivě děsila scéna na popravišti s duchy prolétávajícími kolem. ()

Ainy 

všechny recenze uživatele

Moc krásně natočený příběh. Dávám plný počet bodů. Film mě bavil, měl sympatický děj, úžasní herci a líbila se mi ta mluva, kterou se mluvilo, ta spisovnost češtiny. Líbilo se mi to možná i proto, že tato pohádka měla nádech jakési lidské čistoty ducha, že na chleba se muselo kdysi opravdu tvrdě pracovat, lidé si víc vážili sami sebe navzájem, měli se ve vzájemné úctě a více si pomáhali. ()

Reklama

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Až otrocky věrné divadelní předloze a to formou i obsahem.. Tylovo dobové vlastenčení se skvěle shodovalo s komunistickým národovectvím 50. let a tak měl snímek prioritu jak ve výběru materiálu (jeden z prvních barevných filmů u nás) tak hereckým obsazením. Hlavní hrdina v podání J Mixy je nevýrazný, ale vedlejší postavy ztvárňují přední herci té doby, zejména Hrušínský je ve své záporné roli Vocilky výborný. Dnešnímu divákovi už nemá tenhle kousek příliš co nabídnout, především pro absenci humoru a nadsázky typických pro úspěšné klasické filmové pohádky. Filmu prostě chybí nadhled a poetika, skutečná pohádková atmosféra. Nyní je to už jen pietně zpracovaná klasika a doklad dobového myšlení. V paměti zůstane snad jen slavná scéna s poletujícími duchy pod šibenicí. Celkový dojem 50 %. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Tylova alegorická hra plná odvahy, lásky, žárlivosti a pohádkových kouzel byla v tomto poněkud barvotiskovém filmovém ztvárnění scénáristou a režisérem Steklým zmrzačena do podoby jakéhosi socialistického kýče, v němž je Švandova lehkověrnost vyměněna za primitivní tupost a malebná česká krajina povýšena, dle očekávání, nad chaos a kluzkost cizí (orientální) říše. Mixa byl herec veskrze průměrný, naštěstí se vedle něj objevili Pešek, Hrušínský a Fabianová... Ve zpětném pohledu se ale jedná o silně antikvární záležitost, k níž současný divák bude přistupovat nejspíše s opatrností a mírným pobavením, jako k historickému artefaktu. ()

Jozka7 

všechny recenze uživatele

Do skutečných pohádkových legend 50. let tomuto dílu něco chybí, ovšem i tak jde o příjemnou podívanou. Mj. lze na ní pozorovat posun v otrlosti diváctva - zatímco vyšším ročníkům dříve způsobovala závěrečná scéna u šibenice nejednu těžkou chvíli, dnešní děti zodolněné Pánem prstenů a spol. se při jejím sledování pouze smějí. ()

Galerie (30)

Zajímavosti (2)

  • Natáčelo se v Cholticích u Pardubic a v obci Pištín. (M.B)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno