Můj brácha má prima bráchu

Jedna z komedií, které byly ve své době zábavné, ale dnes už jsou jen nostalgicky milé, protože nedokázaly tak úplně odolat zubu času. A když se tak nad tím zamyslím, ani tenkrát mě, konterétně tahle, nijak zvlášť nebrala. Čada i Hrušínský mi připadali tak protivní, Šafránková tak nezajímavá a příběh tak tuctový, že to skvělá rodičovská čtverka Menšík-Holišová-Bláha-Budínová zkrátka zachránit nedokázala. (03.10.2011)

Z dětství jsem si matně vybavovala příběh o tom, kterak dva mladí sympatičtí lidé chtějí být spolu, bojí se to oznámit rodičům, a tak musí zakročit mladší bratr jednoho z nich. Jenže ono je těžké fandit mladíkovi, který svou přítelkyni citově vydírá a chce po ní sex jako důkaz lásky. Hrušínského postava mě tedy zrovna neoslovila, tatínkové Bláha s Menšíkem ale byli kouzelní. (26.09.2018)

Film by se měl přejmenovat spíš na "Můj brácha má za bráchu strašnýho umrdance". Nicméně oni oba ty bráchové byli na přesdržku. Film zachránili spíš ty starší herci jako Bláha nebo Menšík. Jinak jsem asi úplně moc nepochopil, proč se tam vlastně Šafránková a Hrušínský pořád rozcházej, jsou na sebe uražený a najednou jsou zase spolu. Přišlo mi, že jsou oba tak trochu psychicky labilní. Nakonec si Šafránková pozve Hrušínskýho domů, sundá si před nim tričko, zhasne světlo a jemu se nějak povede udělat jí dítě. Trochu mě šokovalo, když jsem zpozoroval, že tato křehká Popelka má podpaží jak kromaňonec. Co s dítětem a následující svatbu potom řeší snad půl republiky. Dokonce se do toho přimotá jakýsi dobrácký ministr. Nejvíc ze všech se mi ovšem líbil Jiří Kodet v roli herce cizojazyčnýho filmu. Co k tomu dodat? Za normálních okolností bych se na to asi nedíval, ale v době koronovirního džihádu, kdy nám Babiš všechno zavřel a zakázal, člověk vezme za vděk i touto banální normalizační komedií. (14.10.2020)

Hodně povedená vzpomínka na období husákovské normalizace (jakkoliv na zdi v kanceláři ministra visí ještě Ludvík Svoboda). Vtipní herci v čele s pány otci Bláhou a Menšíkem (nezapomenutelná je scéna s lepením tapet), nejkrásnější Libuška a hodně nápaditý mladší bráška. Veskrze optimistický film, ve kterém všechno šlape a socialismus dýchá. Pro mě osobně pak ještě milá připomínka mé základní vojenské služby včetně dozorčích s barevným vázáním píšťaly, to bylo i za nás v novém miléniu. (18.09.2011)

Díky častému opakování v TV už dost obehrátá rodinná komedie o tom, jak to musí být super mít všetečného mladšího brášku, který pořád do všeho strká frňák. Podívat se na to sice dá, nějaké ty vtipné momenty tam taky jsou... ale když mně ten Prcek prostě nehorázně leze na nervy! A navíc tento film glorifikuje mladší sourozence a s tím já (vzhledem k tomu, že mám mladší sestru) zásadně nesouhlasím!! :) (07.11.2008)