The Ossuary
Režie:
Jan ŠvankmajerScénář:
Jan ŠvankmajerKamera:
Svatopluk MalýHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Jiří AdamíraObsahy(2)
Sedmdesát tisíc koster v jednom filmu. Krátký snímek Jana Švankmajera. Švankmajerova černobílá obrazová koláž zachycuje místo, které je samo o sobě poněkud mrazivé a které nebylo třeba zvlášť filmařsky dotvářet – kostnici v kostele Všech Svatých v Sedlci u Kutné Hory, založenou roku 1870. Sedmdesát tisíc lidských koster, většinou obětí epidemie černého moru z roku 1318, upravených řezbářem Františkem Rintem do zvláštních ornamentů, lustrů atd. se ve filmu objevuje v ironickém kontrapunktu s komentářem průvodkyně mimo obraz, který byl pořízen při návštěvě dětí, a filmu tak dodává absurdní surrealistický nádech. (Česká televize)
(více)Recenze (82)
Verze s komentářem svérázné průvodkyně, bolševikem zakázaná (bodejť by pustil ven pochvalné zmínky o Schwarzenbercích a „děti, víte, co je to dolar?“), to je nová vlna jak bič, se vší její trapností a shazovačností, což mi zrovna k tomuto tématu tak úplně nepasuje. Náhradní ozvučení Liškou zhudebněnou Prévertovou básní je taky poněkud naschválné. Možná by mi nejvíc vyhovovala nějaká třetí varianta zvuku, která by dala plně vyniknout svéráznému Švankmajerovu vizuálnímu zacházení s kostnicí jako s monstrózně morbidním ready-made objektem. ()
"Kostnica" - latinsky osárium, alebo karnárium, taktiež karner nazývaná... Jednou z najznámejších stavieb tohto typu vo svete je kostnica v Kutnej Hore. Bola dokončená v roku 1870 majstrom Františkom Rintom z českej Skalice. Použil na jej realizáciu viac ako päťdesiat tisíc ľudských kostier, ktoré prevažne pochádzajú z obdobia okolo roku 1318, kedy tam vrcholila epidémia čierneho moru. Zhruba o sto rokov neskôr natočil Jan Švankmajer o tomto bizarnom objekte krátky čiernobielý atmosferický dokument. Nie je to špatné. No od človeka, ktorý bol priekopníkom horrorovej kinematografie v socialistickom československu, by som čakal predsa len o niečo viacej. ** ()
Horory jsou leckdy děsivé, ale dokument je dokáže být někdy ještě krutější. Ne, že by tato kostnice a její výzdoba nebyla děsivá sama o sobě, ale podání pana Švakmajera tomu teprve vdechuje ty správné emoce. Přesto se v tomto poetickém karaťasu až na kmitající kameru nic nedělo a tudíž těchto 10 minut se zařadilo mezi ty spíše nudné. ()
Kostnice v Sedlci je určitě zajímavý objekt, který by stálo za to navštívit. Za zmínku určitě stojí jméno František Rint - řezbář z České Skalice, který za kosterní výzdobou stojí. Švankmajerovo zpracování je horší, předkládá nám kostnici jako něco bizarního, k čemuž ještě přispívá otřesný hudební doprovod. Svým zpracováním chtěl možná v roce 1970 trochu šokovat, z dnešního pohledu by si toto místo zasloužilo kvalitnější zpracování. I když - buďme asi rádi za toto. ()
+3* Když už mám Švankmajera mezi mými oblíbenými režiséry, tak koukám okomentovat vše co jde. Kostnice je svou formou spíš instruktážní dokument o naší světoznámé památce. Režisérova invence tu není tolik znát a ten správný šmrnc dává kraťasu záznam s hlasem průvodkyně. Jinak "jenom" lepší průměr. [ PŘÍBĚH: 0 /// SMYSL: 0 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()
Galerie (4)
Photo © Krátký film Praha
Reklama