Luca

Předvídatelné, ploché. Hlavně si ale nejsem jistý, jeslti je posilování kulturních / regionálních / národních sterotypů opravdu projevem jejich milé oslavy a tím správným nástrojem pro šíření evangelia tolerance - vždyť to je snad přímo protimluvné. A spíš to působí jako dost povrchní / cynická apropriace, přívlastňování, vybraných motivů, bez nějaké promyšlenější souvislosti. Luca neni Coco. Jako dobrodrůžo pro děti dobrý, ale to by Pixar nesměl pomrkávat na dospělé. (29.11.2021)

Chvíľu som plánoval dať plný počet. Pretože aj napriek starým známym ingredienciám to funguje, má to množstvo vizuálnych a úsmevných momentov a je tam priestor pre emócie aj pre nenásilný humor. Finále filmu je ale už také rozprávkové a príliš detské, čo ma ako dospelého trošku vyviedlo z miery. Ale je to feel good movie. Celý čas som si rozprával ako mi chýba to detstvo, kedy bol každý deň dobrodružstvom. A ten film mi to pripomenul. Veľmi nenásilne. Plus mám rád oceán a mám slabosť pre prímorské mestečká. Anderton veľmi umne prirovnal túto Pixarovskú vetvu k Dinosaurovi a Onward. Len by som zo subjektívneho hľadiska skôr povedal, že Onward je o trošku horší a Dinosaurus o trošku lepší ( ale to asi preto lebo mám rád aj Dinosaury). Čo je pre mňa ale prekvapivé je, že sa mi to páčilo aj o kúsoček viac ako tohtoročná Duša. Toto to aspoň nehralo na veľké myšlienky. A ja zase tie návraty do detstva a detských časov naozaj môžem. (24.06.2021)

Homofobie a transfobie hlavy státu mě překvapuje, když je to jednak pussydent, vyjadřující se jako čurák (tj. jako jeden obsáhne min. dva gendery), jednak bych očekával větší pochopení pro trans osoby u někoho, kdo je ztělesněním transhumanismu, když Miloš Zeman definitivně srostl se svým vozíkem a stal se z něj Mimoš Zelan. Rodiče s dětmi, potažmo kdokoliv preferující proqueer audiovizuální obsahy s postavami bez koprolálie, mohou/může jít do kina na pixarovku LUCA. Sice jako jiné pixarovky pracuje s mnohokrát osvědčeným, až omšelým. Vyprávění je zase organizováno kolem proměňujících se vztahů a cílů dvou ústředních postav, kdy jedna je vůči druhé zpočátku jejím opakem, aby v rámci vývoje skončily jako více si podobné (TOY STORY, HLEDÁ SE NEMO, VZHŮRU DO OBLAK, V HLAVĚ, DUŠE...). Někdy - jako zde - se k tomu přidává další figura sloužící jako katalyzátor vztahů dvou hrdinů (PŘÍŠERKY S. R. O., TOY STORY 4). (S jistou mírou podvratnosti by se dění snímku dalo shrnout jako vyprávění o vztahu dvou mužů, který svým montováním se do něj pokazí žena, tj. že by šlo o takovou dětskou verzi anti/korporátní romance KLUB RVÁČŮ.) Znovu se zužitkovávají žánrová schémata, která jsou nápomocná k cestě postav za poznáním  vlastní identity a nějakému tomu ponaučení, přičemž jako dříve se pracuje s prvky a postupy příznačnými pro sportovní filmy (první a třetí AUTA). A i tentokrát je svět příběhu založen na jasně dané dualitě, akorát tentokrát ten svět příběhu není tak propracován jako dřívější (vzhledem k blízkosti prostředí třeba z pod/mořských HLEDÁ SE NEMO anebo HLEDÁ SE DORY, z městských, vytěžujících atraktivní cizí kulturu, COCO) a způsob jeho prezentování moc nepomáhá uvěřitelnosti změny náhledu/názorů jeho obyvatel v závěru. Pixaru se ale více než dříve daří v LUCA pracovat s kinematografickým odkazem, a tím nemyslím jenom četné narážky až variace kanonických italských děl (viz epilog), ale především vymezení se vůči queerfobnímu odkazu disneyovek. Ty totiž často kódovaly antagonistické postavy jako queer, zatímco zde je to převráceno: antagonistické postavy jsou queerfobní, kladné postavy i kladné vedlejší jsou proqueer. A největší klad - dle některých však kvůli nevyhraněnosti a otevřenosti čtení i největší zápor - je, že ona metafora jinakosti a přepsání Malé mořské víly a dalších umožňuje vykládat film jako příběh o gay/bi postavách, jako příběh o imigrantech vynořujících se na břehu, jako... univerzální příběh o jinakosti a jejím ne/přijímání. A konzervativně založení/é si mohou najít hodnoty jako síla přátelství, důležitost pospolitosti rodiny, sebevzdělávání a vůbec seberozvoje. Za mě tolik, že mi tento nepřiznaný prequel k DEJ MI SVÉ JMÉNO a KRAMPACU nebyl odporný, naopak bych se jal demonstrovat za to, aby takových bylo víc. (28.06.2021)

Príbeh: Luca je morský človek, ktorý sa zúfalo snaží vymaniť so stereotypov svojho okolia a spoznáva sa s bezprostredným Albertom, ktorý nemá problém porušovať pravidlá a navštevuje svet ľudí. Chlapci majú spoločný sen, získať bájnu Vespu. Môže im v tom pomôcť triatlon v malom prímorskom mestečku. Pocity: Ako to len Disney vie sú pocity v rámci detských noriem vybičované do maxima. Opäť interakcia priateľstva, rodiny a lásky. Prevedenie: Ja nie som veľkým fanúšikom tejto plastelínovej grafiky. Veľmi ťažko som ju prekusol pri ovečke Shaun a tu to bolo ešte problematickejšie ale nakoniec som si nijako zvykol. Dosť ma bavili niektoré detské gagy ktoré ale z dlhodobého hľadiska vyšumia do prázdna.  Pridaná hodnota: Príjemná oddychová rozprávka, ktorá sa deťom páčila a to je podstatné na mojom názore už potom nezáleží. 70% (23.05.2023)

Silencio Bruno! Od Nového roku jsem se začala učit italsky a o to víc mě potěšilo, že jsem většině italských slovíček použitých ve filmu rozumněla. Je to milá pohádka, která ničím neurazí. Krásně se na ní koukalo, místy pobavila nebo dojala. Zajímavý nápad o mořských příšerkách, co dokáží žít i na zemi a příběh hezky vystihuje, jak důležité je přátelství a dětská dobrodružství. Pohádka mě moc bavila, přišla mi o kousek lepší než Encanto, protože měla pro mě zajímavější a propracovanější příběh. (23.02.2022)