Cesta z města

Cesta z města dýchá přírodní poetikou zachycené především v nádherné obrazové složce (kam se hrabe Máj - Tomáš Vorel má obdivuhodný cit pro mizanscénu) a příjemně naivní hudbě Michala Vícha (první tóny písně Nejsi sám mě na chvíli vynesly do oblak) natolik zhluboka, že jí trochu odpouštím i ten kostrbatý scénář, na kterém vlastně ani tak nezáleží, protože pilířem zábavy jsou tu zase hlavně dialogy a nezaměnitelný projev herců ze sklepácké školy. (14.05.2008)

nostalgické -4* když už mám komentář k pokračování tohoto filmu, tak musím ze vzpomínek vyplodit něco i pro tento, který jsem viděl asi dvakrát. Jde o lehký příběh, který láká na návrat k přírodě. To téma ve mě dlouho rezonovalo a svou poetikou a možná i písničkami mě dostalo. Navíc tu byla výborná Luba Skořepová, které snad její role byla psána na míru. Prostě starší filmy staršího Vorla se mi líbili. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (18.12.2019)

Rádoby ekologická (a drogová) agitka o tom, jak uspěchaný inženýr z města může bez mobilu a s čarodějkou za zadkem najít klid a harmonii. A okolo je to samá svérázná postavička, jak to na venkově bývá. U vás nebývá? U nás na vesnici taky ne. Ale my taky nejsme ti správní pražští inťošský filmaři, že jo? (20.06.2013)

Zájem o přírodu a o venkov je něco, co u Tomáše Vorla docela chápu a přijímám to. V kontrastu s moderním a přetechnizovaným světem velkoměstě vyniká klid toho venkova, který je tak nějak smířený se vším. Je mnohem blíž přírodě a tím vlastně i člověku. Herecké výkony jsou příšerné a Hanák ukazuje, že není nijak výjimečným hercem, ale já si spíš tak nějak myslím, že tohle po něm Vorel chtěl. Do jeho filmů to sedí. Nemůžu říct, že by mi tenhle snímek přímo učaroval, ale mám ho rád a chápu proč ten venkov. (04.01.2014)

Téma podobné filmu Víta Olmera Co je Vám doktore?. Atmosféra doby je v obou snímcích podchycena skvěle. Každodenní otrocká nutnost přežití v přetechnizovaném světě nutí k útěku, znám(e) to. Chceme někam, kde se neměří čas, kde je jednoduše přes den světlo a v noci tma. Hodinky odložíme do hnoje, mobil do rybníka, a začínáme žít, ne jen přežít další den. Osobně bych uvítal, kdyby se film zaměřil ještě více, ne-li jen a pouze, na Markétu, úžasná divoženka, žena, po kterém toužím a také její přírodní filosofii i celkovou atmosféru bylinkové chaloupky. Naneštěstí do toho režisér Vorel zasazuje své klasické nešvary. Obsazení svého potomstva, sebe samého či starých kamarádů ze své prvotiny, čímž vytváří spoustu zbytečných a atmosféru narušujících postav. Nedokonalý umělý dabing, chvílemi přetažený humor a vcelku jednoduchý scénář. Zápory jsou ovšem vyváženy perfektními plusy. Houbový výlet u ohně, groteskní písně, anglo-česká mluva, a hlavně překrásná melodie, doprovázející celý film. Melodie, ve které je ona atmosféra venkovského poklidu cítit dokonale. Je to rozhodně moje hvězdička navíc, stejně tak si jí zaslouží i ústřední milenecká dvojice. (29.09.2012)