Kouř

Originální český filmový muzikál, který se pohybuje na tenké hranici mezi genialitou a filmovým kýčem a skoro nikdy ji nepřekročí tím špatným směrem. Poprvé jsem to viděl v trochu podnapilém stavu, tak jsem nevěděl, jestli to byl důvod, proč mě film tak bavil. Ale podruhé, za střízliva, to bylo možná ještě lepší, to parádní zobrazení té nesmyslné doby (nikdo nedělá nic, ale plán se plní na 100 či více procent). Zkrátka a dobře, hodně moc jsem o Kouři slyšel a většina lidí říkala, že tohle je jeden z mála českých kultovních filmů. Jo, s tím by se dalo souhlasit. 100 %. P. S. A jak Lucii Zedníčkovou normálně moc nemusím, tady jsem to její "Kotě" žral. (20.01.2013)

(3x) ,,Já tu nejsem sám, já si tady tak chlastám..." Řada uživatelů bere zde KOUŘ jako film Divadla Sklep, vycházejíc ovšem ze staršího Vorlova snímku Pražská pětka tam mnohem víc vnímám vliv poetiky baletní jednotky Křeč a hlavně pak recitační skupiny Vpřed pod vedením Lumíra Tučka (který je zde autorem scénáře). Ovšem to, co fungovalo v povídkách Oldův večírek nebo i Na brigádě z Pražské 5 takřka bezchybně, zde v celovečerním formátu působí zbytečně zdlouhavě a dochází i na vyloženě prázdná místa. Nehledě na tak šílený scénář plný trapností ze strany mladých pracovníků (především postava podnapilého hrdiny-archiváře Bédi odpudivá vzhledm i chováním), což bohužel na rozporuplných pocitech přidává a přebíjí i vcelku zajímavou zápletku. Atmosféra moderních diskoték 90.let s nástupem stylu eurodance a hiphopu mne totálně míjí, přínos zhledávám ve vykřeslení pracovních poměrů v továrně na sklonku socialismu i zajímavou kritiku režimu jako takového. Z herců stojí za pozornost mladý Jaroslav Dušek v roli šéfa výskumního oddělení, stělesňujícího absurditu minulého režimu, pak zaujme už jen krásná Lucie Zedníčková, jejíž duet "Hele kotě, vo co ti de..." je pro mne nejlepší písní tohoto rytmikálu (kdepák trapnej Arnoštek se svým teplým fajnovým hitem!). Rozhodně zajímavý film, který mi svým stylem příliš nesedl, odpuzuje mne. Nicméně souhlasím, že za vidění jaksi stojí. 55% (Naposled zhlédnuto dokonce v kině... [Kino Úsmev, Košice – Československý den 28.10.2018 ] (03.07.2017)

Kouř je dosti neuvěřitelnou reflexí socialistického Československa sedmdesátých a osmdesátých let. Divák v ní postupně zjišťuje, že nesleduje pouze příběh jednoho imaginárního socialistického mamutího podniku, nacházejícího se v jakési průmyslové zóně kdesi na periferii a vytvářejícího "svět sám pro sebe", ale že tato průmyslová enkláva je vlastně propracovanou metaforou celého socialistického Československa s jeho neschopnou vládou, šedými eminencemi, tajnou policií, udavači, kariéristy, disidenty, rezignovanými opilci, pionýry, zdánlivě nonkonformními diskotékami, lidmi co pohodlně plují v davu i těmi, co v davu plout příliš neumí... Kromě tohoto "společenskokritického" vymezení je pro něj ovšem určující především výrazná stylizace, stavící na expresivní, temné a vypjaté nadsázce. Díky ní se určujícími prvky může stát jak chtěné přehrávání herců, podivně modelovaná dikce, špatně padnoucí dialogy, stavící zhusta na donekonečna opakovaných klišé reálného socialismu, tak sborová recitace, silně připomínající "Oldův večírek" z "Pražské pětky". Srovnání s Pražskou pětkou ovšem ukazuje i jisté rezervy, neboť jak povídka "Směr Karlštejn ", tak především závěrečná povídka "Na brigádě", působí daleko hravějším, vycizelovanějším dojmem. Vorlovi se sice podařilo udržet herecké výkony či expresivní nadsázku i na rozsáhlé ploše 90 minut, ale do značné míry se ztratila hravost a vtip. Nadsázka je těžší, komiky a vtipu je spíše méně než více. To je na jedné straně opodstatněné závažností tématu, ovšem na straně druhé, právě tato závažnost bere Vorlovi jeden z jeho základních výrazových prostředků, který tak dobře funguje už v jeho krátkých filmech z amatérských začátků a vysokoškolského studia... Zajímavé komentáře: Marigold, kinej, Radek99 Celkový dojem: 75% (09.05.2010)

Opravdu nechápu jak se mi tato perla mohla schovávat až do roku 2008. Sklepáky znám, znám i jejich styl humoru - Kouř ale přesahuje naprosto všechno co jsem od nich čekal - naprosto "fajnový" prostředí ala 1984, herci (skvěle vybraní) tak nádherně divadelně přehrávají a všechno absurdní do čeho jsou zapojeni tak ještě povyšují, jakoby to vypíchli připínáčkem na závodní nástěnku. To vše okořeněné muzikálovými čísly --- které mi připomněly Tanec v temnotách (opravdu), ať už byly myšleny jakkoliv nevážně. Postavičkóznost a hláškóznost už je pak jen bonusem (a jakým!). Skvělé, nemůžu si pomoct, viděl jsem možná nejlepší pototalitní českou komedii (a o té "komedii" by se dalo ještě dlouho spekulovat). 9/10 PS: Tak jsme si zazpívali... a teď půjdem CHLASTAT!!! (03.02.2008)

Jakožto někdo, kdo si Kouř již po léta pouští každý týden, nedokážu skrýt nadšení z čerstvého remasteru, ve kterém se odhaluje mnoho nejen dalších detailů v již tak komplikovaní mizanscéně, ale i nové příběhové plány. Kouř je v současné době až vyčerpávající sledovat tím, kolik se toho v každé scéně děje a na kolika úrovních (a ještě je to po celou dobu k posrání vtipný). Doufám, že se po zaslouženém znovuuvedení podívá Kouř konečně do světa, protože aplikace této svébytné alegorie s neopakovatelným geniem loci na zahraniční publikum, by mohla být dost zábavná. (15.07.2020)