Pohádka máje

Romantický film o lásce dvou mladých lidí, který prochází dětinskou zatvrzelostí díky mladosti obou postav a díky době konce 19. století.. Ríša (Svatopluk Beneš) místo studování práv híří po nocích a tak je poslán ke svému strýci faráři (Jaroslav Průcha) na venkov, kde potkává půvabnou Helenku (Nataša Gollová), spíše ještě dětsky stydlivou. Oba dva jsou do sebe od počátku zakoukaní, Helenka pro svoje plaché a naivní mládí odolává, ale pak se rozpoutá pravá romantika, kterou začne z nudy kazit Ríša. Nakonec musí přijít uvědomění a šťastný konec ve smíření obou. No, snad jim to dobře dopadlo. Z ostatních postav stojí za zmínku revírník, otec Helenky (Jaroslav Vojta), Ríšův otec (Theodor Pištěk), který zjistí, že jeho nezdárný synek místo učení dělá v Praze jen dluhy, a Ríšova bytná v Praze, paní Křížová (elegantně půvabná Vlasta Fabiánová).. (09.03.2010)

Režisér Vávra v naprosté velkoleposti a kráse představil půvaby a taje našich jarních lesů a tůní, jimiž se prohání víla. Víla, jež podlehne svodům pražského floutka a lenocha. Atmosféry venkova a probouzející se krajiny jsem si, pro její skvělé nasnímání, užil do syta, milostného vzplanutí, pro nesympatické a nedotažené postavy, už méně. (19.10.2015)

Vážně si nevzpomenu na film, který mě poslední dobou nudil víc než tohle. No, fuj. Jen s určitou úctou ke tvůrcům a obsazení se držím od odpadu, protože tohle bylo opravdu utrpení. Nejjednodušší příběh, s jakým Vávra mohl přijít, celé je to obrovské prázdné klišé plné nanicovatých keců. Za těch 88 min se tam nestalo absolutně nic, jen Helenka pořád měla ráda Ríšu a pak ho zase ráda neměla a takhle to tu hodinu a půl střídali. A nejhorší je na tom, že mi tady vadila i ta Nataša Gollová... (17.02.2016)

Vynikající kamera (na poslední záběr budu ještě dlouho vzpomínat) a krásné herecké výkony - vedle ústřední dvojice si velké uznání zaslouží dokonalá Vlasta Fabianová, která ve svém filmovém debutu předvádí velice vyzrálý výkon. Jako celek je film tak trochu sladkobolný a patetický, ale to ostatně člověku čas od času také neuškodí... (03.02.2009)

,,Do lesa v nedělních šatech?'' V tomto filmu můžeme vidět: zpustošenou zahrádku, černobílý les, pár luk vysokého kvítí (které si Vávra umínil mít všude...), anti-studenta, bahno, žáby, kufr s přezkami, zvláštní vázanku, rozmazané písmo a roztomile těkající oči Našky. V tomto filmu můžeme slyšet: nosový hlas Jaroslava Vojty, divnou píseň zřejmě o zvířátkách zpívající ženou, která si pravděpodobně něčeho šlehla či se nadýchala helia. Toto a ještě mnohem více můžeme poznat z Pohádky máje, která je opravdu pohádkou. Z prvního máje. A těch dalších. Děkuji, Natašo Gollová! (21.04.2012)