NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD

Přichází den, kdy se každoročně obracíme na nejoblíbenější uživatele, aby se nám svěřili se svými topkami 3 filmů (a případně 3 seriálů) uplynulého roku. Od loňska je navíc doplňují i vybraní administrátoři ČSFD. Na základě jejich rozmanitých výběrů se s osmi hlasy jednoznačným vítězem mezi filmy stal sci-fi spektákl Duna režiséra Denise Villeneuva. O druhé místo se dělí nejnovější bondovka Není čas zemřít i historické drama Poslední souboj, oba se šesti hlasy. Za nimi se díky čtyřem hlasům ocitla nejnovější marvelovka Spider-Man: Bez domova a se třemi hlasy oceňovaná evropská dramata Otec a Quo vadis, Aida? Mezi seriály si nejvíc chvály vydobyla minisérie Mare z Easttownu, která s osmi hlasy dalece předběhla všechna další seriálová díla. O místo za ní se dělí hororová Půlnoční mše, survivalová Hra na oliheň i české krimi drama Ochránce, všechna tato díla získala po třech hlasech. Dále už následují jednotlivé topky oslovených uživatelů i s jejich krátkými komentáři:

 

Bluntman

Filmy:

Čas – Velmi konceptuální záležitost, která je diváckou výzvou, protože staví na své nekonvenčnosti: střídá i prolíná žánry, míchá protichůdné nálady, volí nezvyklé stylistické postupy, mění strategie vyprávění a i v dialozích staví na odiv svou neuchopitelnost, nezaškatulkovatelnost.

Matrix Resurrections – Experiment s možnostmi vyprávění, s možnostmi montáže a s dějinami matrixovské transmediální franšízy, který není určen pro nostalgické publikum s potřebou fetišizovat filmovou trilogii.

Bo Burnham: Inside – Formální i žánrový hybrid, který se skrz postironii dobírá vtipných i smutných poznatků o netové generaci a pandemické existenci.

 

Cival

Filmy:

Smolný pich aneb pitomý porno – Světový klenot s českou minoritní koprodukcí i Petrou Nesvačilovou. Lars von Trier na bombičkách aneb nevídaně živelný, hravý i mozkovnu stimulující satirický výlev. Čistá krása.

Duna – Audiovizuální opulence a nejzásadnější letošní kinozážitek. Magická podívaná, koření kinematografie.

Quo vadis, Aida? – Oficiálně nejlepší evropský film roku. Strhující, ale nepatetický pohled na srebrenickou genocidu, který fascinujícím způsobem reflektuje hrůzy, co se staly nedávno a nedaleko.

 

Djkoma

Filmy:

Duna – Vrchol kinematografie posledních let a sci-fi, na kterou se bude vzpomínat. Bez druhé části však není kompletní.

Poslední souboj – Čím méně Ridleyho film vydělá, tím lepší je. Jedna událost, tři verze příběhu a rozdíly v detailech. Ale ďábel je v detailech!

Spider-Man: Bez domova – Vrchol třech pavoučích sérií v epickém podání.

Seriály:

WandaVision – Nejlepší Marvel seriál s odvážným konceptem, skvělým příběhem a fantastickým koncem. Tohle těžko Marvel překoná.

Arcane: League of Legends – Působivá jízda s úžasnou animací.

Piklírna – Dlouho jsem se tak nezasmál. Oni to prostě nepřiznají, ti hnusní plazové prostě nepřiznají, že svět je placka...

 

dO_od

Filmy:

Rozhněvaný muž – Málokdo zvládne posílat do kin vynikající filmy s takovou frekvencí jako Guy Ritchie, jeho letošní akční inferno s Jasonem Stathamem ovšem naplňovalo parametry něčeho víc než jen výborného filmu. Ritchie totiž ve třech skvostně zlých a černohumorných aktech odvyprávěl příběh o pomstě, jenž se v mých očích stal okamžitou klasikou, která zvládla i z takového neherce jako Scotta Eastwooda vytvořit parádního záporáka a ze samotného Stathama pak rovnou vytáhnout i jeho životní výkon. Hudba, akce, příběh, nic mě zkrátka letos nerozemlelo víc než právě Ritchieho opus.

Spider-Man: Bez domova – Miluju Spider-Many a zejména ti poslední s Hollandem od Jona Wattse se mé představě o pavoučím hrdinovi přibližují nejvíce. Po dvou odlehčenějších teenagerských filmech ve stylu Johna Hughese ovšem přišel čas dospět, a byť se u nového Spideyho řeší primárně návrat starých známých a lavina nostalgie, kterou sebou přinesli, za mě se jedná především o ten ultimátní spidermanovský masterpiece, jenž podobně jako Logan či Avengers: Endgame uzavřel jednu velkou éru. Asi jsem bláhový, ale za mě je tohle oscarový materiál podobně jako třeba Návrat krále.

Otec – Člověk nemůže žít jen z akčních fláků a komiksových blockbusterů a já jsem rád, že jsem zkraje roku měl možnost zhlédnout jedno z nejlepších letošních dramat a to citlivý rozbor stárnoucí a polámané mysli ve snímku Otec od režiséra Floriana Zellera. Oscarový scénář i Hopkins vám napoví, že se v tomhle komorním skvostu v žádném případě nejede na půl plynu, a pokud máte rádi lehký mindfuck odehrávající se prakticky celý na pomezí jedné chodby a pár pokojů, budete nadšení.

Seriály:

Půlnoční mše – Mike Flanagan je za mě novým králem hororu, a to hlavně proto, že jeho podnětné příběhy nestraší ani tolik navenek, jako spíš zevnitř. A to už pak není pouhý strach, ale rovnou naprostý teror. Jeho zhruba osmihodinová zpověď jménem Půlnoční mše pak sice nestrhla akcí, o to víc se ale zaryla do hlavy bolestivými dialogy, přenádhernou kamerou a dojemným finále. Žánrová lahůdka, u které si ovšem nepochutná každý.

Mare z Easttownu – Rodinný True Detective s fantastickou Kate Winslet, pro fanoušky krimi povinnost.

Boj o moc (3. série) – Tady to bylo těsné, těch vynikajících seriálových počinů se totiž letos urodilo opravdu hodně, v rychlosti tak zmíním revoluční Arcane i čtvrtou řadu seriálu Yellowstone, které Boj o moc porazil vlastně jenom proto, že se jedná po formální i herecké stránce o vrcholnou televizní tvorbu, která u nás stále nemá takové množství diváků, které by si zasloužila. A je to děsná škoda, protože je to fakt výborné.

 

Ediebalboa

Filmy:

Poslední souboj – U Ridleyho se opět po delším čekání dočkala jeho bezchybná vizuální filmařina i neméně kvalitního scénáře a rázem je z toho pro mě snímek roku.

Oasis Knebworth 1996 – Precizní zpracování nejslavnějšího vystoupení Oasis směle kombinuje remasterované hudební pasáže s komentáři členů kapely i samotných diváků, jejichž cesta do Knebworth byla často legendární dokonce víc než samotný koncert. Na rozdíl od dokumentu Supersonic je toto opravdu událost ryze pro fanoušky.

Spider-Man: Bez domova – Výborná blockbusterová tečka za rozpačitým rokem, jež ukazuje, že MCU má i nadále nekonečno dalších směrů, jak se může v budoucnu rozvíjet. A já budu u toho.

Seriály:

Kód za miliardu dolarů – Souboj německého Davida s americkým Goliášem, který si kvůli krádeži přišel na Google Earth. Dojde na cool porevoluční Berlín, pouštní americké párty technologických nerdů ale především i na hutné soudní drama s náležitým finále.

Boj o moc (3. série) – V současnosti největší klenot běžící na HBO. Machinace členů klanu Royů při soupeření o firemní trůn neznají mezí ani napotřetí.

11. září: Ten den v Americe – Temný den amerických dějin vyprávěný (téměř) minutu po minutě podle zážitků přeživších nebo příbuzných těch, kteří při zřícení „Dvojčat“ takové štěstí neměli. Nesmírně intenzivní záležitost.

 

Enšpígl

Filmy:

Poslední souboj – Tady mně chybělo fakt už jen slůvko "live" v pravém horním rohu plátna.

Není čas zemřít – Není čas zemřít, no možná, ale čas natočit užasnou bondovku naštěstí byl.

Duna – Čím víc plátno, tím víc Duna. Denis Villeneuve předvádí vizuální kouzelnictví nejvyšší kategorie.

 

Filmmaniak

Filmy:

Na cestě – Nadstandardně vyzrálý a pevně uchopený debut. Navzdory dramatickému námětu o loučení rodiny s dospělým synem, jenž opouští rodnou zem, jde o velmi diváckou a zábavnou komediální road-movie, v níž jsou humor a hořkost dokonale vybalancovány. Film přetéká režijními nápady, výborně vypointovanými situacemi a vtipnou verbální interakcí jednotlivých členů rodiny, navíc s jedním z nejlepších dětských hereckých výkonů ve filmu všech dob.

Poslední souboj – Nesmírně působivé a vtahující historické drama o rozpadu jednoho přátelství, obvinění ze znásilnění a rytířském klání na život a na smrt, jenž stojí především na dialozích, emocích a prokreslených postavách, zasazených do velkolepých a výpravných středověkých kulis. Film o natřikrát vyprávěném odlišném pohledu na stejný příběh z různých perspektiv uhrane hlavně sebejistou režií Ridleyho Scotta, chytrým scénářem, precizními hereckými výkony hvězdných protagonistů a zcela nevtíravou reflexí #MeToo, přirozeně posílenou o zpátečnické smýšlení v dobách temna a tmářství.

Bod varu – Na jeden jediný záběr natočený film z prostředí luxusní restaurace, zastihující její zaměstnance během jednoho večera v předvánočním shonu. Adrenalinové vyprávění v reálném čase velmi důsledně přenáší na diváka pracovní stres, jenž je s přeplněnou restaurací a vytíženou kuchyní silně spjat, a s postupně přibývající intenzitou buduje realistické drama, které organicky přepíná mezi jednotlivými ději a okouzluje precizně nazkoušenými a svižnými dialogy i hereckými výkony. Z hlediska realizace a prostorové choreografie fascinující záležitost s excelentním Stephenem Grahamem v hlavní roli šéfkuchaře.

 

FlyGun

Filmy:

Bod varu – V polovině prosince jsem narazil na nenápadný kulinářský Dunkerk - Bod varu. Britské drama, točené na jeden záběr, které bez omáčky divákům servíruje strasti z práce ve špičkové restauraci. Mohu s klidem vyspoilovat, že ten nejhorší problém jsou samozřejmě food influenceři, smradi zatracení. Stephen Graham by si za výkony v hlavní roli zasloužil od Ramsayho zlatý rondon, ale herecky vlastně nezaostává vůbec nikdo, což je při one-shotu zázrak.

Pig – Pig je hrozně vágní počin plný melancholie. Většinu času vlastně nevíte, na co se to sakra díváte. Na povrchu by se dalo říct, že je to film úplně o ničem, ale v jeho hloubce se skrývá něco víc - vyrovnání se s minulostí, nesplněné sny, stinná stránka podnikání. Prasáka budete buď milovat nebo ho ihned po promítání hodíte do propadliště dějin.

Šťastně spolu – Komorní ujetá mysteriózní komedie, kterou si pusťte doma s kamarády, až v sobě budete mít pár Braníků, protože si o ní budete pak celý večer povídat. Můžete se těšit na originální námět, u kterého je smích vždy rychle vystřídán napětím. To vše podtrhuje trefná a chytlavá plejáda písniček, které si při závěrečných titulcích půjdete okamžitě přidat do svého jedinečného Spotify playlistu.

Seriály:

Čas – Sean Bean sice skončil tentokrát v base, ale pořád je to hádám lepší než přijít o hlavu. Mark Cobden je obyčejný postarší učitel s ženou a synem, který jednoho večera zabije člověka kvůli své nedbalosti. V šatlavě si záhy všimnou, že na kriminálníka a rváče moc nevypadá, čehož okamžitě zneužívají. Nejsilnější stránkou Času jsou dialogy, které působí velmi uvěřitelným a lidským dojmem. Stephen Graham jako hlavní bachař také nemá chybu.

Půlnoční mše – Hned při startu jsem byl oslněn krásou malé odlehlé vesničky a kamerové kompozice, stylem se Půlnoční mše hodně podobá Doktoru Spánkovi. Nezodpovězené otázky Vám nedovolí dát si pauzu a rázem musíte zapínat další díl. Ke konci už jde silně cítit nedostatek nápadů, ale díky charisma celého ansámblu a Flanaganově lásce k tomuto řemeslu, se to dá odpustit. 

Hra na oliheň – Kovaní kinematografičtí kritici si asi momentálně při popíjení Merlotu usrkávají nad tím, jaký jsem to ale prostý mainstreamový norman. Hra na oliheň je zkrátka záchrana tohoto nudného roku a jeho úspěch vítám s otevřenou náručí. Loni jsme se dočkali slušného Alice in Borderland, Hra na Oliheň si z něj bere to nejlepší a nasadila laťku ještě o třídu výš. Jsem překvapen, že žánr Battle Royale jde stále nějak kreativně vylepšit. Sledovat asiaty bojovat o život kvůli fiňárům je nejspíše fetish, který tady s námi bude ještě dlouho.

 

Fr

Filmy:

Duna – Konečně po letech pořádný sci-fi!

Rozhněvaný muž – Suverénní Guy Ritchie a nasranej Jason Statham. No nebavte se!

Quo Vadis, Aida? – Evropskej film roku. Téměř dokumentárním způsobem natočený válečný drama, předvádí (deprimujícím způsobem) kousíček z lidský historie.

Seriály:

Ochránce – Česká televize občas dokáže překvapit. Seriál z prostředí, který dobře znám, sice není dokonalej, ale už jen za odvahu o těch tématech mluvit, si zaslouží naši pozornost.

Mare z Easttownu –  Kate Winslet uplavala od Titaniku kus cesty a stala se z ní fajn herečka. Když k tomu přidám dramatickej krimi příběh plnej kostlivců ve skříni, je to snad lepší, než číst knížku.

Zaklínač (2. série) – Ačkoliv jsem si to nechtěl několik dílů přiznat, jde o psychologicko-akční masakr, kterýho největší chybou je, že (zatím) nemá pokračování.

 

Goldbeater

Filmy:

Otec – Tenhle snímek jsem viděl zkraje jara, přesto se v mé mysli celý rok nesl v podobě nejsilnějšího komorního filmového zážitku poslední doby. Emocionální horskou dráhu a z určitého pohledu skládačkovité vyprávění mám dodnes v hlavě, stejně jako naprosto bravurní herecký výkon Anthonyho Hopkinse, jenž nenechal jedno oko suché. Kdo dodnes neviděl, neměl by dál otálet!

Není čas zemřít – I přes neutuchající hrozbu covidu jsem na tom byl dvakrát v kině, co víc dodat? Nejnovější bondovka se nese ve znamení proměn, osobního zrání a nesobeckého jednání. A kromě toho, že zažitým postavám dodává potřebný twist a hloubku, je taky neskutečně skvěle natočená a dechberoucně akční. Emocionální darda i popkornovka roku!

K zemi hleď! – Do sklonku roku jsem měl trojici top filmů letoška prakticky rozmyšlenou (čestná zmínka putuje k dokumentu The Sparks Brothers), přesto do toho Netflix na poslední chvíli hodil vidle a musím vše měnit. Na Vánoce přišla výborná satira, vtipná a děsivá zároveň. A mně padla do noty. Je to nápaditá komedie a žánrová specialitka zároveň, tak neotálejte a zhlédněte ji taky!

Seriály:

Půlnoční mše – Je to asi nejlepší kingovka, jakou Stephen King nikdy nenapsal. Půlnoční mše je dílo zaměřené především na silné postavy, jejich historii a psychologii. A ukazuje, že pro veškeré zločiny, lži a lidská pochybení může šikovný člověk kdykoliv najít v biblickém textu odůvodnění a obhájení, když se mu zachce. Jsem zvědav, co Mike Flanagan přinese v budoucnu.

Hra na oliheň – Je to poutavé, má to líbivý minimalistický a pastelově barevný vizuál a spoustu výborných nápadů. Obešel bych se bez jistých dějových odhalení, ale jinak jsem u toho strávil osm hodin plnohodnotné televizní zábavy. A stal se z toho světový fenomén, takže...

Night Stalker: Hon na sériového vraha  – A do seriálové třetice opět Netflix. Tahle streamovací služba dobře ví, jak jít na ty „true crime“ série. A u tohoto čtyřdílného dokumentu jsem měl nejednou dost nepříjemné mrazení v zádech.

 

hansel97

Filmy:

Duna – Výborný update Lynchovy verze, který filmu dodává větší hloubku v jeho hlavních myšlenkách a vše zabaluje do jednoho z nejlepších filmů roku s výborným obsazením a dechberoucími vizuály.

Spider-Man: Bez domova – Těžký fan service, ale vlastně právě proto je nový Spider-Man tak dobrý. Člověk je v něm na takové horské dráze, že nemá čas ani chuť mrknout po hodinkách a v hlavě toto epické zakončení trilogie nese ještě déle.

tick, tick...BOOM! – Lin Manuel Miranda dokazuje, že není jen skvělý hudebník ale i režisér, který snadno šlápne na paty La La Landu od Chazelleho. Geniální hudba a muzikálové výstupy naprosto podtržené jedním z dosud nejlepších výkonů Andrewa Garfielda.

Seriály:

WandaVision – Asi nejoriginálnější zápis do MCU, který jsme kdy dostali a který krásně nastartoval čtvrtou fázi. WandaVision si úžasně hraje s žánry a dává homage mnoha slavným sitcomům, zatímco i dobře pracuje s napětím a hlavně ikonickou postavou Kathryn Hahn.

Byl by to hřích – Jeden z nejbolestivějších a nejdojemnějších titulů tohoto roku, který velmi lidsky představuje počátek epidemii HIV a tragické životy mnoha mladých lidí. Plusem jsou neokoukané britské tváře nových talentů.

Hra na oliheň – Seriál, který naprosto dominoval podzimní konverzace, si právem zaslouží být v tomto seznamu. Korea poslední dobou solí hit za hitem a Hra na oliheň je toho dalším příkladem, od kterého se divák za víkend není schopen odtrhnout.

 

hirnlego

Filmy:

Šílený bůh – ... v jediné uctívání hodné podobě.

Shakespearovské sravnosti – *triggered*

Last and First Men  – ᛈᛟᛖᛋᛁᛖ.

 

J*A*S*M

Filmy:

Quo vadis, Aida? – Strhující evropský velkofilm podle skutečných událostí a největší zážitek letošních Varů, u kterého diváka spolehlivě zamrazí.

Rytíři spravedlnosti – Severská tragikomika ve vrcholné formě.

Duna – Velkolepá uhrančivá sci-fi, jejíž místo v mé letošní topce je podmíněno tím, že se za dva roky dočkáme minimálně stejně kvalitního druhého dílu. 

Seriály:

Byl by to hřích – Nejlepší drama roku, jehož esem je parta výjimečně sympatických charakterů.

Oni – Nejlepší horor roku s provokativním námětem, který spousta diváků nedokáže rozdýchat.

Mare z Easttownu – Nejlepší krimánálka roku s hereckými výkony, režií a scénářem, převyšujícími drtivou většinu filmové produkce.

 

KarelR

Filmy:

Poslední souboj – Ridley Scott zase jednou ve špičkové formě. Takhle působivá a promyšlená historická freska už tu dlouho nebyla.

West Side Story – Velká nálož krásné muzikálové radosti a drtivých emocí. Chápu, proč si Spielberg tenhle remake vydupal, a jsem za něj ohromně rád.

Není čas zemřít – Patřičně velkolepá i nefalšovaně dojemná rozlučka s Craigovým agentem 007. Fukunaga splnil misi na výbornou, i když přitom musel zametat bordel po Spectre.

Seriály: 

Mare z Easttownu – Jedna z nejlepších kriminálek posledních let a možná životní role Kate Winslet. Druhá série rozhodně není potřeba!

1883 – Geniální westernová epopej, která divoký západ polidšťuje jako málokterý slavný biják. Taylor Sheridan si právě zacementoval status novodobé filmařské legendy.

Scény z manželského života – Nesmírně intenzivní a skvěle zahraná vztahovka, která jasně dokazuje, že Oscar Isaac a Jessica Chastain patří mezi elitu současné herecké generace.

 

kleopatra

Filmy:

Nečekaná výhra – Billy Crystal je takový dietnější Woody, ale to vůbec nevadí, protože i tak je to film z lahůdkárny, kde budu vždycky ráda nakupovat. 

Stillwater – Matt Damon ten film udělal. Ne že by bez něj nebyl zajímavý, naopak, je to skvělý film, který provokuje a hází na stůl nesčetně otázek, ale Matt ho zvedl ještě o kus výš. 

Bál šílených žen – Brilantní režijní a herecký počin Mélanie Laurent, který mě hodil do jakési slastné depky. Jistě, že to zní divně, ale to je tak, když je téma drsné a natočeno je to krásně.

Seriály:

Bílý lotos – Mike White u mě opět stoupl, protože je schopen takovou prdu vymyslet a natočit jemně a nenásilně, dokonce se člověk i zasměje, tak jako trpce. A k tomu dechberoucí prostředí a zpěv domorodců, což vše staví ještě do dalšího tesklivého kontextu.

The Morning Show (2. série) – Druhá série téhle prdy zas trochu jinak odstínuje známé aktéry a jednomu je z toho zima, jak to s námi a našimi hodnotami jde horem pádem do…

Mare z Easttownu – Mimořádná záležitost, kde Kate Winslet podává životní výkon. Kolikrát už se tohle řeklo a kolikrát ještě řekne.

 

Malarkey

Filmy:

Není čas zemřít – Epické vyvrcholení příběhu Jamese Bonda, u kterého bude řvát jak želva i ten, kdo Jamese Bonda nezná. Je ale vůbec někdo takový?

Poslední souboj – Když se zajímáte o středověk a zároveň víte, kdo je Ridley Scott (což je zde obecně přijímaný předpoklad), tak nemůžete jinak, než absolutně slintat blahem. Na ročník 1937 slušný výkon, většina by se mohla učit.

Duna – Vizuálně nejskvostnější sci-fi posledních let. Denis Villeneuve se v něm našel, našel i peníze, jak ho zainvestovat a nakonec našel i diváky, kteří netušili, že dokáží u zfilmovaného příběhu Duny být tak nadšení. Druhý díl bude velká událost...

Seriály:

Kukačky – Vrchol České televize letošního roku. Přitom bych netušil, že takový námět by mě dokázal vůbec zaujmout. Je to jen důkaz, že námět je jedna věc, ale jak se toho chopíte, to je to podstatné. Z Kukaček se díky všem, co na seriálu pracovali, stalo hodně pěkné rodinné drama světové úrovně.

Mare z Easttownu – To je tak, když máte rádi detektivky. Čtete je, koukáte na ně v televizi, v kině, obecně už tušíte, jak se děj bude odvíjet, no a pak narazíte na Mare z Easttownu, která Vám to svým lokálním přístupem amerického maloměsta celé zboří. Je fajn, že i takový žánr jako je detektivka pořád dokáže nabídnout něco nového, neotřelého.

Ted Lasso (2. série) – Pokud máte rádi fotbal a anglická liga pro Vás není jenom přídavné a podstatné jméno, tak Ted Lasso ve druhé sérii je její totální esencí. Vtipem, dějem, činy, ale i krásnými odkazy na filmy, což dokazuje, že tento seriál napsal nejen milovník fotbalu, ale i milovník filmů. A všichni herci tomu bezelstně přitakávají.

 

Matty

Filmy:

Annette – Nádherně neodhadnutelný tanec mezi genialitou a brakem, který je stejnou měrou iritující i fascinující. 

Síla psa – Chirurgicky přesná analýza maskulinity a mýtů, jimiž se nejistí muži ujišťují o svém významu.

West Side Story – Velkolepá, ve všech směrech dotažená revitalizace klasického hollywoodského muzikálu.

Seriály:

Can’t Get You Out of My Head – Intelektuálně stimulující a esteticky vzrušující snaha porozumět tomu, na jakých základech dnes stojí moc a naše přesvědčení o tom, co (ne)zmůžeme změnit.

Čas – Vynikající psychologická studie toho, jak může být pro vězně i věznitele obtížné zůstat morální v prostředí, kde by člověk měl procházet nápravou.

Stručné dějiny vyhlazování – Vrstevnatá, provokativní, myšlenkově hutná připomínka nepříjemného faktu, že bílý člověk za svou dominanci vděčí staletím zločinů.

 

POMO

Filmy:

Jako v bavlnce – Odvážně, postmoderně pojatý mix žánrových prvků. Trefné zrcadlo americké společnosti s autorským vložením, vedené perfektní režií a brilantní Rosamund Pike.

Není čas zemřít – Epický emocionální knokaut bourající pilíře fungování světa Jamese Bonda (což někomu může vadit, ale mě nevadí). S výbornými akčními scénami.

Otec – Brilantně napsaná a Hopkinsem fantasticky zahraná mozaika rozkladu lidské paměti, ztráty vědomí místa, času a sebe sama.

 

Radek99

Filmy:

V rytmu srdce – Čiré spojení mystéria hudby a amerického nezávislého filmu... pure feel-good movie...

Zelený rytíř – Vizuálně opojná variace na artušovské legendy...

Vykopávky – Krásný lyrický film o pozadí známého archeologického objevu v Sutton Hoo...

Seriály:

Mare z Easttownu – Americké silně sociálně laděné krimi drama s až britským vyzněním tematizující ženu coby hrdinku...

Severní vody – Intenzivní, temný, mrazivý vhled do běsů uvnitř nás lidí naroubovaný na život velrybářů a posádky velrybářské lodi...

Ochránce – Zjevení na poli české nejen seriálové tvorby...

 

Rimsy

Filmy:

Annette – Geniální a propracované buřičství Leose Caraxe opět slaví triumf, a to díky podvratně pojaté hře s žánrem, která funguje hned na několika úrovních.

Síla psa – Propracovaně prohořívající antiwestern překvapuje změnou perspektivy postav i tématy, kterými se dovede zabývat s lehkostí i strhující působivostí.

Zelený rytíř – Vizuálně propracované zpracování středověké romance je tak akorát obohaceno o moderní aktualizace a představuje velmi zábavnou mentální potravu.

 

RUSSELL

Filmy:

Není čas zemřít – Spektákl roku!

Poslední noc v Soho – Stylovka roku!

Shoky & Morthy: Poslední velká akce – Srdcovka roku!

 

Shadwell

Filmy:

Chyby – U nás v práci dělali v tu dobu zateplení střechy a tady je záběr, jak se ten pokrývač veze nahoru takovým tím šikmým stavebním výtahem u fasády, což je fakt romantický, má to balls a i úplný top city cowboys jako já tady budou navždy druhý, ok?

Atlas ptáků – Ještě lepší je Kotek letos v novým PRAGO UNION (Pokračujem v Jízdě).

Síla – Kdysi v centrální knihovně mi věnoval nezištně 6 hodin disputace nad moji knihou o filmu, takže mu to žeru.

 

topr harley

Filmy:

Duna – Očekávání bylo veliké. A realita? Parádní sci-fi podívaná, kterou rozhodně doporučuji. Film nezklamal po žádné stránce. Audiovizuální paráda, od které se nebudete chtít odtrhnout.

Válka zítřka – Dobrých klasických sci-fi vychází málo. Čest tedy Válce zítřka. Po příběhové stránce se nejedná o nic extra složitého nebo originálního a to je právě největší přednost filmu. Na nic si nehraje. Prostě akční, skvěle odsýpající sci-fi na večer.

Noční zuby – Vtipná hororová komedie, která se asi každému líbit nebude. Horory už nesleduji v takové míře jako dřív a proto si rád občas vychutnám něco nenáročného a vtipně krvavého.

Seriály:

Sweet Tooth: Chlapec s parožím – Vizuální lahůdka! Postapokalyptické originální sci-fi. Čerstvý závan mezi aktuální seriálovou tvorbou. Moc takových věcí neuvidíte, takže rozhodně doporučuji.

Neporazitelný – Poctivý superhrdinský seriál, který představuje novou generaci hrdinů. Ano, takových se dá najít plno a plno jich ještě natočena bude. Fanoušci komiksových věcí si na své ale přijdou a rozhodně zklamáni nebudou.

Vítejte na konci světa – Komedie, která není prakticky vůbec vtipná, což je její největší přednost. Neotřelé drama o malých lidech, kteří prakticky na konci světa řeší svoje velké problémy. Tohle budete buď milovat nebo nesnášet.

 

Tosim

Filmy:

13 minut – Další Klusákův řez do živého, tentokrát často doslova. Kdybych na vlastní oči neviděl, jak nenuceně se mohou chovat někteří viníci nehod a co často rozhoduje o životě a smrti, neuvěřím.

Duše – Klasicky pixarovsky kvalitní film o tom, že člověk často čeká na něco velkého, co jeho život změní, přitom si neuvědomuje, že každý den lze zažít neobvyklé věci, jen jde o to správně se dívat.

Zátopek – Snímek má svoje zápory, ale i přes ně jde o strhující světový film o jednom z našich největších sportovců, jenž narazil na diváky, kterým vadilo, že  zobrazení záporů hlavní postavy není takové, jak by chtěli oni.

Seriály: 

Ochránce – Dokonalé spojení veřejnoprávní služby, zábavy, dramatu a přesahu, jaké tady nebylo snad od seriálu Most!

Mare z Easttownu – Precizní detektivka z amerického maloměsta, kterému vévodí královna mezi herečkami, Kate Winslet.

Kaštánek – I přes pár chyb stále vynikající severská záležitost se všemi potřebnými atributy, navíc podle knihy Sørena Sveistrupa, tvůrce nejlepší, dosud nepřekonané severské záležitosti, seriálu Zločin.