Italský režisér Florestano Vancini byl rodákem z Ferrary, původně studoval žurnalistiku, svému rodišti se věnoval již v začátcích jako dokumentarista, později sem zasadil i několik svých celovečerních filmů. I když jeho filmografie není nijak početná, prosadil se i v mezinárodním měřítku a významně obohatil italskou poválečnou kinematografii. Začínal jako novinář, od konce čtyřicátých let 20. století točil krátké dokumenty s různou tématikou, zasazené na sever i jih Itálie (KUDY TEČE PÁD – Dove il Po scende, 1955; KALÁBRIE U MOŘE – Calabria sul mare, 1956).
Další cenné zkušenosti mu přinesl post asistenta režia při práci na slavných filmech již zavedených tvůrců, prosadil se i jako scenárista. Svůj první celovečerní snímek SVĚDEK, KTERÝ NEPROMLUVIL (La lunga notte dell' 43, 1960) natočil v rodné Ferraře a na základě literární předlohy v něm zobrazil boj Italů proti Italům za druhé světové války. V kategorii debutů byl film oceněn na festivalu v Benátkách, získal i další ceny v kategoriích herce (E. M. Salerno) a producenta (A. Jacovoni).
Po umělecké stránce svůj prvotní triumf Florestano Vancini již nepřekonal, nelze mu ale upřít několik dalších zajímavých titulů z následujících šedesátých let (CASAROLIHO BANDA – La banda Casaroli, 1962), do současnosti bylo situováno drama DOBA NAŠÍ LÁSKY (Le stagioni del nostro amore, 1965), kvůli tématu pak angažoval mezinárodní obsazení (Bibi Andersson) do filmu o setkání italské a švédské dvojice LÉTO VE ČTYŘECH (Violenza al sole, 1969). V mezinárodním měřítku pak Vancini zaujal dalším historickým snímkem s politicko-kriminální zápletkou ZLOČIN NA MATTEOTTIM (Il delitto Matteotti, 1973), za nějž získal Zvláštní cenu na festivalu v Moskvě.
Jeho další filmy u nás nejsou známé, sluší se ale připomenout, že později režíroval některé díly druhé řady legendárního seriálu CHOBOTNICE (La piovra 2, 1985). Práce pro televizi ostatně v té době začala v jeho tvorbě převažovat, s přestávkami pracoval až do svých osmdesáti let. Jedinkrát se objevil i před kamerou, v roli vyšetřovatele se mihnul ve filmu CTIHODNÉ MRTVOLY (Cadaveri eccellenti, 1976). Zemřel v ústraní v Římě 18. září 2008 ve věku 82, na veřejnost pronikla zpráva o jeho úmrtí až po pohřbu.
Pavel "argenson" Vlach
