Aqualung

V šedesátých letech vznikly skvosty tohoto žánru.Tenhle film není úplná špička, ale je to dobré.A dost.Jeden proti mnoha. Dobro proti zlu.Čistota proti špíně.V americkém podání.Dobro má jistou a bleskově rychlou ruku a Coltovy revolvery řeší finále příslušným způsobem.Mihne se tady mladíček Jon Voight.

Oč jde? Jde o rekapitulaci, epilog, snahu o pojmenovaní zla.Asi od každého cosi.Film je hraným dokumentem.A sice jak z doby procesu s Eichmannem, tak z II.války.Jmenovaný nebyl blbec, stejně jako nebyl blbec Hitler, ale stejně jako Hitler byl psychopat.Vyšetřovatel nás provádí terénem psychopatické mysli Eichmanna a snaží se vypíchnout momenty, kdy se Eichmann nedokázal skrýt za štít rozkazu.A to je vzhledem k Eichmannovu intelektuálnímu formátu velmi těžké.Moc těch momentů film neukazuje.Tady se dostáváme k principu viny systému a principu viny jedince.Může být jedinec, zde Eichmann, v jistý moment exculpován? Jak vidno nebyl.Velice silný a současně drsný je moment, kdy Eichmannova konkubína přináší dítě,takto židovského původu s údajnou genetickou vadou a žádá Eichmanna, aby to vyřídil.Scéna má otevřený konec......!! Poslední věta Eichmanna se slzami v očích zní : "Byli to Židé".Do filmu jsou zařazeny momenty reakce izraelské společnosti. Dejme tomu, že tomu tak bylo.Dále jsou tu momenty z vyšetřovatelova osobního a rodinného životy.A vyšetřovatel se hned zpočátku dozvídá, že Eichmann je přímo odpovědný za transport jeho otce do koncentračního tábora.Může takto podjatý člověk vést vyšetřování? Tohle implikuje další otázku, a sice měl být Eichmann souzen v Izraeli? Tomuhle scénáři předcházel celý proces, jehož průběh neznám a zná ho dnes jen málo lidí.Je už jen na papírech.Kdysi, bylo to po skončení norimberského procesu prohlásil tehdejší americký senátor Robert Taft na adresu zmíněného soudního řízení, že anglosaská justice zde přistoupila na východní pojetí práva a proces byl prostoupen duchem msty.Snad vyhnanství bylo správným rozsudkem nad nacistickými pohlaváry.Na jeho hlavu se v USA poté snesla šílená bouře nevole a zloby.Snad nejsurovější bylo označení jeho doporučení jako špatná služba tomu, zač jsme bojovali.Tohle napsal J.F.K. ve své knize Profily odvahy. Je to jen jiný pohled na řešení.Budiž. Já si myslím, že v Eichmannově kause bylo spravedlnosti učiněno zadost a on skončil v pekle vedle Hitlera,Stalina, Caliguly,Himmlera, Pol Pota, Gottwalda, Urválka, Heydricha a dalších kreatur.

Jeden z velmi dobrých westernů.Typicky americké pojetí spravedlnosti respektive práva v rukou jednoho, který je selfmademan. Gro je opět v boji dobra se zlem.Jeden veden základní slušností se snaží pomoci Indiánce, které zabil nesmyslně manžela.A lidská ješitnost brání průchodu slušnosti a spravedlnosti.Parádní výkon pana Lancastera posunuje tento film na vysokou úroveň.A finále staví proti sobě jednoho a jednoho.A vítězí jistá a rychlejší ruka........A je to o sto dolarech.Tedy mimo jiné!!

Bez komentáře!

Vidím tenhle film poprvé a i přes propast času na mne mluví velice silně.Jde o vypořádání se s minulostí německého národa, přesněji s jednou z černých kapitol jeho dějin.Konflikt mezi pocitem viny a výchovou, či spíše jejími důsledky. Obžalovaní soudci vyrostli a dospěli dříve, než se k moci dostal Hitler a jeho přidavači. Jeden každý byl poté konfrontován s realitou šíleného systému a cosi se změnilo.Někdo odešel, někdo zůstal. Janning zůstal a změnil se! Tady připomenu jeden moment.Martin Heidegger, takto vynikají německý filosof, vstoupil do NSDAP a nějaký čas tam setrval.Ti,kteří znají jeho dílo si kladou otázku proč proboha??Dostávám se k momentu, kdy se prolíná odpovědnost jedince s odpovědností systému. A na to se snaží film ukázat.Tady je rovněž slabé místo filmu.Takto by bylo možno obžalovat všechny Němce, a to možné samozřejmě není. Janning se ale během procesu, kdy povětšinou mlčí, otáčí a uvědomuje si vinu.Jannig se změnil.Proč?Konečně, poukazuji na Raskolnikova a jeho příšerný zločin ve vynikajícím románu F.M.Dostojevského Zločin a trest.Končí to katarzí.Takže je možné se zbavit pocitu viny z loupežné vraždy.Dvě roviny rozhovorů, a sice komorní ve dvojicích a širší v soudní síni.Všichni Němci nebyli fašisté, všichni nevolali aby fuhrer žil věčně, ale všichni mu sloužili.Sakra, vážení, nepřipomíná Vám to něco?Já si docela snadno umím představit na lavici vedle zmíněných soudců třeba pana Urválka.Jen ta katarze mi u něj nějak nesedí.Monolog Janninga je bezesporu nejsilnějším momentem filmu a je to také poselství jak německému národu, tak i světu od německého národa.Na okamžik si zde prohodí role soudce, obhájce a obžalovaný.Krásný moment.Je také vhodné zavolat k odpovědnosti za Hitlerovy počiny SSSR.Nádherný film,který hodnotím velice vysoko. Není divu, že se tento film nedostal do našich kin.Nebo snad ano? Já myslím, že ne!

Říká se, že mezi zbraněmi múzy mlčí.Toto fascinující komorní drama,existenciální peklo, kterým prochází polský klavírista židovského původu je tady vykresleno skutečně velice silně.Peklo holokaustu je tady zmíněno jen okrajově,ale nikoliv nevýrazně,či slabě.Zmíněný příběh je zasazen do exteriérů varšavského povstání a doby,která mu předcházela.Tedy do podstatné části II.války,které polskou metropoli zasáhla a kdy celý příběh akceleruje.Vidíme jednotlivé typy lidí, které tu více,tu méně úspěšně pomáhají hrdinovi přežít.On sám navýsost nepraktický uniká peklu a smrti jen s největším úsilím a také se štěstím.Herecký výkon pana Brodyho je ohromný.A konec filmu je tak trochu formanovský,nicméně stále silný.Hodnotím vysoko.

Výborná sonda do mezilidských vztahů.Krásný a romantický začátek příběhu s raketovou akcelerací vášně a citu.Nicméně na vrcholu se objeví drobná ale objevující se v každém vztahu,která přecházejí v obvyklou krizi dále se vyvíjející v urážky,napadání nejprve slovní,poté fyzické.Zrůdnosti se dál vyvíjejí,vynucený potrat a další devastující počiny vedou k peklu...Prozřetelnost zasáhne,je tu úraz,který ruka ženy dokoná a peklo otevírá brány dokořán...A vše končí absurdní vraždou a sebevraždou.Hodnotím vysoko!

No začátek by šel.Zajímavý jistě byl přerod štábního písaře v tvrdého válečníka.A dobře tak.Válka chyby a soucit neodpouští.Ale pak se začal děj,ale spíše bojové scény ubírat směrem,který chápou jen tvůrci.Tiger se svým kanonem dokázal odstřelit americký tank na téměř kilometr.Rozdíl v účinnosti kanonů byl děsivý.Tady to jaksi obešli honičkou na poli.A závěrečné scény v nepojízdném tanku jsou naprostá šaškárna.Nikdo v tanku nemohl přežít zásah pancéřovou pěstí.Tady to odskákal jeden.A výbuch obranného granátu v prostoru tanku vyřešil jeden z posádky jeho statečným zalehnutím.Ostatní válčili vesele dál.A co tlaková vlna?No nic.Tohle se nepovedlo.....

Upřímně řečeno nevím,jestli je to o zmíněné obyvatelce jezera ve Skotsku,anebo o účastnících zájezdu.Asi to bude tak na 50 na 50.Jako celek je to slabé.Škoda času.

Komentovat Shakespeara?Toť úkol nad úkoly.Či úkol úkolů.Ale zpět na zem z jeviště.Nádherně podáno,nádherně vypíchnuto.Vše,co je pro židovský národ typické a co je typické pro náhled těch okolo.Bizarní úrok,chtěný a dovedený ad absurdum! Antonio nedocenil a téměř zaplatil cenu peněz.Téměř! Poukaz na esenc židovské rasy.A co je to antisemitismus?To nechává autor na divákovi.Dober se toho sám.Dobrá.A správné je to!