Djoker

Lahodný předkrm k MS v Kataru. Dokument velmi podrobně mapuje přerod spolku fotbalových gentlemanů na korupcí prolezlou sektu, která shodou okolností pořádá nejsledovanější sportovní turnaj planety. Hra o trůny v neziskové organizaci je v podání jedinců bez špetky morálky výživnou podívanou. Blatter by měl dostat nějakou cenu, protože toho staříka, který o ničem nevěděl a chtěl jen pomáhat, zahrál opravdu přesvědčivě.

Zasazení milostného příběhu do divokých 60. let by byl skvělý tah, kdyby ústřední dvojice byla něčím zajímavá a celý muzikál táhla. Taymor však hodně času věnuje vietnamské válce, protestujícím na demonstracích a hudebníkům na drogách, takže oba charaktery ani nemají dostatečný prostor zaujmout. Nebýt éterické krásy Wood a nadčasových hitů Beatles, tak je to nekoukatelné.

Mistr humbuku doručil bizarní jízdu plnou podivných zrůdiček a velkolepých hudebních čísel. Vykreslení hlavní postavy však zůstalo nedotažené. Barnum celou dobu osciluje od samaritána k podvodníkovi. Pomohlo by lepší ukotvení jeho charakteru. Větší pozornost tak na sebe překvapivě strhne vedlejší linka, kde je létající Zendaya a kluk z plakátu Efron.

Mandalorian vrací naději fanouškům původní trilogie a hrdě brání odkaz Star Wars, jehož hodnota dlouhodobě klesala. Zároveň ukazuje cestu, která vede přes epizodické vyprávění malých příběhů. Roztržení pytle s dalšími seriály to jen potvrzuje. Marketingové oddělení Disney navíc trefilo zlatou žílu. Grogu je ideální postava pro odlehčení atmosféry a opravdu ho nejde nemilovat. Přes slabší třetí sérii jde stále o nejlepší seriál ze světa z předaleké galaxie. S1: 80% S2: 85% S3: 75%

Verhoeven se totálně utrhl ze řetězu a podezření z konzumace drog je určitě na místě. Postupně zneužil Dawsonův svět, Top Gun, Četu i Star Wars a jeho kadenci WTF momentů jen těžko někdo překoná. Smíšené sprchy samozřejmě vedou. Nacistická stylizace tomu pak nasazuje korunu.

Nejznámější protiválečný manifest dostane další filmovou poctu zrovna v roce 2022? Lépe to snad ani načasovat nešlo. Znalost knižní předlohy je podle zdejších pozérských hodnocení spíše na obtíž. Absurdita válečného konfliktu je totiž cítit z každého záběru, zákopová jatka jsou úchvatná i děsivá zároveň a neokoukaní herci zase dodávají příběhu autentičnost.

Asi bychom měli Vejdělka proklínat, protože kasovní úspěch jeho filmu u nás rozjel nekončící éru romantických komedií z imaginárního světa, kde se řeší jen vztahy. Na druhou stranu jde o zábavnou jízdu s pozitivním vibem, kterou se ani po letech nepodařilo překonat a velikost zdejšího fanklubu to jen potvrzuje.

Pokud mělo jít výhradně o hereckou exhibici Ivana Trojana, tak byl plán splněn do puntíku. V poloze vesnického mentála se skutečně vyřádil a Akademie poslušně předala Českého lva. Vejdělek měl alespoň možnost ukázat, že umí zahrát i vážnější notu a není mu cizí ani umělecká stránka filmové produkce.

Roming je typický český kompromis. Jako komedie to není moc zábavné a neustálé urážky se časem přejí, ale Vejdělkovi se podařilo nastolit uvěřitelnou atmosféru života barevných flákačů. Polívka si roli burana ze staré školy užívá a bez problémů utáhne celý film i za méně výrazné hlavní postavy.

Francouzskou spojku sice neohlodal zub času, nohy jí však podráží Friedkinův rukopis. Jeho režijní styl je totiž příšerně utahaný. Vyšetřování kvůli tomu vypadá autenticky a špinavé ulice Brooklynu působí depresivně, ale tempo se blíží nule. Opěvovanou honičku s nadzemkou zase strčí do kapsy šachová partie v metru.