Martinibaby

SPOILER ALERT. Viděla jsem už většinu sérií a skoro každou jsem si užila, pokaždé trochu jiným způsobem. Nemůžu tvrdit, že tuhle vůbec ne, nicméně ještě nikdy jsem neměla takovou potřebu napsat k ní i komentář, neboť se prostě nějak vnitřně nedokážu přenést přes tu obrovskou smradlavou hromadu pokryteckých (nejen, ale hlavně křesťansky laděných) keců, kterou dokázali soutěžící téhle sezóny vyplodit. Nikdo z nich (a obzvlášť finální pětka) si do huby neviděl, sypala se z nich taková spousta náboženského rádoby fanatismu v jehož jádru nebylo nic jiného než hraní na city stupidních a zmanipulovatelných Amíků a příšerný pokrytectví. Z finální trojice mi v konečném efektu vážně přišlo, že vyhrát si to nezasloužil ani jeden. I když se mezi hráči našlo i pár zajímavých "charakterů", ještě teď mi skřípou zuby nad tím, kdo (a jakým způsobem) se dostal do finále. Fuj.

Smutné.. Asi jsem čekala trochu víc, celé to působilo tak nějak prázdně, nezacíleně. Škoda.

Milé, psycho(logické) a hlavně plné Juno. Ráda jsem se nechala unést.

Úplně nevím, co si z toho vlastně mám odnést. Hyzdění a zabíjení životního prostředí je špatné? Eko-terorismus je špatný? Přece jen existuje i nějaká zlatá střední cesta? Forma filmu pro mě byla lákavá a pohlcující, nejen stylem a obsazením, nicméně zanechala ve mě hořkosladkou pachuť něčeho, co poukazuje na očividnosti, ale zároveň nic neřeší, což vlasně mořná byl ten "message"? Asi jsem čekala něco "osudovějšího"? Nevím.

I když jsem kvůli svým neznalostem nemohla stoprocentně docenit všechno, co v jednotlivých dílech zaznělo, to co jsem poznala a pochopila mě dostávalo do kolen. Oba herce jsem doposud registrovala jen matně, ale The Trip ve mě rozhodně vzbudilo zájem dozvědět se o nich něco víc. Byt byly díly formou stereotypní, v každém se našla naprosto originální chvíle, která pro mě dělala každý díl osobitým a zapamatovatelým, jediné co bych vytkla byly poněkud přehnaně patetické konce epizod s klavírním doprovodem, které mi brzo začaly lézt na nervy. Jinak jsem si ale užívala ten nádech nějaké intimity, kterou do toho herci vnesli. Netradiční a tak nějak pohlcující.

Po dlouhé době film, který jsem zhlédla "jedním dechem" a při některých scénách jsem na nějaké dýchání pravda úplně zapomněla. Po dlouhé době film, který mnou nějak hnul.

Jelikož je to moje první setkání s Cirque du Soleil a nemám s čím porovnávat, tak moje celkové dojmy z Worlds Away byly vesměs pozitivní. Všechno bylo tak nějak kouzelné a nové a barevné a veselé a smutně nostalgické a v mnoha případech až dechberoucí. Celou dobu mě ale strašně mrzelo, že se toho v určitých chvílích v záběru dělo neskutečně mnoho. Do té míry, že jsem nebyla schopná pořádně sledovat vlastně nic a měla jsem pocit, že mi toho spousta uniká a že bych se na to musela podívat tak desetkrát, abych byla spokojená a "v obraze". Tudíž si myslím, že méně by tu často bylo více a nerozumím tomu záměrnému přehlcení diváka.

Nikdy by mě nenapadlo, že bych někdy byla schopná nalézt jakékoli zalíbení v žánru country, ale Nashville se s přehledem postaral o přehodnocení tohoto mého postoje :) Dějem mě seriál okamžitě "vcucnul" a tak jsem si celou dobu jen užívala krásné a schopné herce a přijemnou hudbu. Tématické okruhy, které Nashville zahrnuje jsou pro mě z velké části zajímavé až osobní (až na tu politiku samozřejmě, ale to by nebyla Amerika, aby zrovna tuhle část vynechali) a seriál si mě tedy v poměrně krátké době prostě získal. Jsem zvědavá, co bude dál.

Miracle Worker pro mě navždycky zůstane jedním z nejkrásnějších filmů, které jsem kdy měla tu čest vidět. Nejen že zpracovává hodně zajímavé a ctilivé téma, ale dělá to tak, že se člověk učí novým věcem společně s Helen. O tom že spolu s Anne obě herečky podávají naprosto strhující výkon snad ani třeba nemluvit. Film zachycuje nepředstavitelné tak, že z něj dělá onu zázračnou realitu.

Hodně si cením věrohodnosti hereckých výkonů Jennifer a Bradleyho a celkové "ujetosti" filmu, která mi byla sympatická. Bohužel to u mě ale nepřebíjí fakt, že mi při třetině scén připadalo, že tam vůbec být nemusely, nebo mohly být zkráceny tak na desetinu a vytřepaná kamera mě točila už od začátku. Méně je někdy více a tady by prostě stačilo trochu ubrat a hned by film v mých očích "o hvězdičku povyskočil".Škoda.