Sheldra

Vždycky jsem měla Američany za prudérní tupce, ale poslední dobou nestíhám žasnout, jak svojí mizernou reputaci napravují ve filmech. Tady rýpou snad do všeho: do xenofobů, náboženských fanatiků a pokrytců nejrůznějšího druhu. Je to neskutečně otevřený a tolerantní seriál, který říká, že je fuk, jak jste jiní nebo divní, protože jste to vy a to je hlavní. Přitom tak činí způsobem mimořádně nenásilným a půvabným: kašle na moralizování, jde spíš cestou metafor a nadpřirozené atmosféry. Co je pravda a co sen, to není podstatné. Podstatné je, že je to skvost a že vás to sebere - a pokud ne, chybí vám nějaký ten závit, případně fantazie, což je ještě horší. Já říkám: kouzelné!

Musím přiznat, že v tomhle případě se mi film výjimečně zamlouval víc než kniha, ve které jsem postrádala příběh, a navzdory tomu, že jsem ji četla, mi k orientaci v ději a narážkách nebyla k ničemu. Stopařův průvodce dobře šlape, jako pohon slouží především praštěný anglický humor a perfektně vybraní herci. Nejlepší byl ovšem Marvin a Hlubina myšlení. Vogoni mě nadchli, takže na závěr trochu jejich nezapomenutelné poezie: "Ó fretná chrochtobuznosti, tvé mikturace jsou mi, co zprudlé žvastopunktsery na plzné včele. Škvrrrňk, já zapřísahám tě, svými frůnícími kvrdlovrzy. A krákorně zafras mě svými scvrknuvšími patlocaráty, nebo tě roztrhám na fidloprčičky svým frkodrťákem. Tak bacha na to!" A pak se divte, že si při tom jistý posluchač samým zoufalstvím uhryznul nohu!

Scorseseho zbožňuju, Day-Lewis a DiCaprio jsou podle mě jedni z nejlepších herců současnosti...jeden by řekl, že z těchhle ingrediencí nemůže vzniknout nic než veledílo, leč opak je pravdou. Film byl neúnosně zdlouhavý, nelogický a já u něj nepokrytě usínala. Leo byl jaksi prkenný a nějak mi nesedl - proč se proboha celou dobu tak mračil? Člověka sužovaného nepřízní osudu snad jde zahrát i jinak, kór když ho hraje takový talent! Jediným světélkem ve tmě byl Day-Lewis, který byl opravdu ďábelský - jeho postava byla dobře napsaná, plastická a dokonale zahraná, a na rozdíl od většiny typických záporáků měl i světlé stránky, takže byl o to uvěřitelnější (tajně jsem doufala, že vyhraje). A to je na tomhle filmu nejspíš jediný skutečný klad. Kdyby to natočil někdo jiný, asi bych to hodnotila hůř, ale u téhle sestavy nějak nemůžu - hodit do jednoho pytle s blbinami typu Stmívání, to si vážně nezaslouží!

Když dva dělají totéž, není to totéž. Max je normální chlapík, který si žije ve svých snech, které pochopitelně nikdy neuskuteční, Vincent chladný zabiják bez špetky svědomí a nemocenského pojištění. Tihle dva se sejdou u jedné prácičky a cestou vedou zajímavé rozhovory. Trošku mi to připomíná myšlenky Jokera - mrazivé, z morálního hlediska nepřijatelné, ale bohužel částečně pravdivé. "Ve Rwandě umírají desítky tisíc lidí denně a ty vyšiluješ kvůli jednomu mrtvýmu v kufru." No, něco na tom je, i když je asi rozdíl někoho osobně sejmout (vlastně ne, "zabila ho kulka a pád") a být při tom na druhé straně zeměkoule. U thrilleru je to s podivem, ale ne tak zapamatování hodná akce, nýbrž skvělé dialogy, perfektní atmosféra a originální kamera, působící místy dojmem dokumentu, činí Collateral výjimečným filmem. Nemůžu souhlasit s tím, že by Vincenta spolehlivě vystřihl třeba Van Damme (ten snad ani hrát neumí, ne?), protože Cruise, kterého normálně moc nemusím, hraje zatraceně dobře. Nejinak je na tom Jamie Foxx, který toho zmatkáře vystřihl perfektně (ten zase nejspíš není fyzicky schopný hrát špatně). Možná ne tak vybroušené jako Heat, přesto mimořádné.

Celkem slušná kriminálka, která by ale mohla být o hodně lepší. Ke kvalitám Nelítostného souboje mají Public enemies opravdu hodně daleko. Mezi Deppem a Balem nepanuje to nezapomenutelné napětí, které mě tolik dostalo v Heat - na to by ústřední dvojice musela být o poznání charismatičtější. Nemluvím tu o Deppovi, tomu šťáva nechybí (ačkoli i jeho už jsem viděla v lepší kondici)... Zato Bale je poněkud vyblitý a není Dillingerovi rovnoceným protivníkem. Kam se hrabe na takového Billyho Crudupa - ten je jako Hoover prostě senzační! Marion Cotillard mě opětovně přesvědčila o tom, že je nejtalentovanější francouzskou herečkou současnosti. Střílečky jsou ucházející, nikoli uspokojivé - je to zvýšené množství hluku a vystřílených nábojnic na úkor chytrého scénáře. K vykouzlení dobové gangsterské atmosféry to chce víc než jen kostýmy, kulisy a Billie Holliday, pějící v pozadí (ovšem ta část v lese za doprovodu delta blues Otise Taylora byla parádní). Takže pardon, pane Manne, ale tomuhle prostě nemůžu dát víc než 60%!

Na ty úděsné árie, jako vystřižené z Drákuly, je i celé režisérské umění Tima Burtona a grandiozní herectví Deppa a Bonham Carter krátké. Navrhuju zapéct do koláčků toho, kdo tento nadmíru vtipný příběh zpracoval jako muzikál. Never more!

Většina bondovek je na jedno brdo (nic proti, kouká se na ně dobře). Casino Royale si jde svou vlastní cestou. Vlastně by se dalo říct, že porušuje dost zavedených pravidel: Bond je blond, je mu fuk, co pije, ani pořád nechodí v obleku. Když se porve, krvácí a bolí ho to, a dokonce vykazuje i jisté city. Tahle radikální změna mohla skončit buď totálním fiaskem, nebo vlnou nadšení. Dopadlo to obojace - někdo Craigovi a celému štábu nemůže přijít na jméno, někdo je nadšený, že ze světa 007 končeně přišlo něco nového. Mě to sedlo - Cambell zachoval to, co jsem měla ráda, a zbavil se všeho zatuchlého. A navíc senzační soundtrack a titulní písnička! Nejlepší bondovka, nejlepší Bond!. Jen příště prosím víc hračiček od Q...

Jo, fyzikové a vědci všeobecně si nejpíš rvou vlasy, když slyší, že naše slunce vyhasíná a že ho restartujeme atomovkou. Jo, logika tu místy kulhá na kvadrát. Jo, ten konec možná mohl být trošku míň tradičně hororový. Ale co je to všechno platné - nemůžu si pomoct, ale Sunshine je tak oslnivé, že přes tu záři žádné chyby nevidím. No dobře, vidím, ale neřeším. Asi to má co do činění se světlem a ponorkovou nemocí, ale hlavně s tou báječnou atmosférou, které notně napomáhá příjemně podprahově vlezlý soundtrack Johna Murphyho - zpočátku zasněnou a melancholickou, pak čím dál tísnivější a nakonec... no, happyend to teda zrovna není - rozhodně ne takový, jaký se nám u katastrofické sci-fi obvykle snaží naservírovat. Každopádně pokaždé, když Sunshine dokoukám, zanechá ve mně takový zlatavý pocit.... Čirá nádhera!

Na úvod varování: výraz pohádka je v tomto případě dosti zavádějící. Tváří se jako pohádka a částečně to i pohádka je (pěkně krvelačná), zároveň si ale dobře rozmyslete, jestli to pustíte nějakému mrněti (tedy pokud nechcete nezvratně poškodit jeho duševní vývoj). Příběh to není zase tak složitý: malá holčička chce uniknout šeré a nepřátelské realitě a stvoří si svět, do kterého může utéct. Ale opravdu si ho stvoří, nebo ho jen objeví - nebo objeví ten svět ji? Záleží na vás, jak si to vyložíte, režisér to za vás totiž neudělá. A jestli čekáte, že je Oféliina kouzelná říše nějaké příjemné prostředí, chyba lávky - naopak těžko říct, jestli je krutější fantazie, nebo realita. Obojí se navíc prolíná tak dokonale, že vám někdy chvíli trvá, než si uvědomíte, kde jste. Dva světy jsou od sebe oddělené, ale zároveň dění v jednom jakoby odráželo dění ve druhém. Ať už jste ale zrovna kdekoli, del Torovi se daří nahlížet na vše dětskýma očima, až si i vy připadáte jako malá Ofélie. Ivana Baquero ji hraje absolutně úžasně a její velké naivní oči si vás okamžitě získají. Příšerky jsou neskutenčně nápadité a rozhodně víc děsivé než roztomilé. Kapitán Vidal je podle mě jeden z nejlepších padouchů, co jsem kdy na plátně viděla - není přehnaný, ani přehrávaný, jen neuvěřitelně nelítostný. Závěr mě složil - čekala jsem hodně, ale tohle ne (no vždyť to říkám, že to není pro prťata)! Del Toro asi musí být sám napůl ještě dítě, jinak nechápu, jak mohl něco takového natočit... Vypadá to, že je Hobit v dobrých rukou.

Je to šílené, celou dobu si s vámi hrají a do poslední chvíle nemáte ponětí, jestli je to skutečné, nebo se to hlavnímu hrdinovi jen zdá! Jonathan Pryce válí, De Niro špatně ani hrát neumí a Ian Holm je senzačně popletený. Tohle by asi nikdo jiný než Terry Gilliam natočit nedokázal - podle mě jeho nejlepší film. Asi vůbec jeden z nejlepších filmů, co jsem viděla - totálně mě dostal!