kukkik

Tak za poslední dva týdny, co jsem byl nemocný a měl volno, jsem zkoukl všech 8 sérií. A musím říct, že tohle dílo si svých pět hvězd plně zaslouží. Postava Gregoryho House nejenže je novodobou reinkarnací Sherlocka Holmese, nezapomenutelným charakterem kinematografie, ztělesněním takřka neomylného lékařského génia a bezesporu životní rolí a dílem Hugha Laurieho; ale hlavně postavou člověka, který ač v profesním životě platí za legendu, v osobním životě chybuje. A nejenže chybuje, chybuje často a ze svých chyb se nikdy neponaučí, i když ví a chápe proč a jak by měl. S celou jeho osobnosti se dokážu bohužel celkem dobře ztotožnit (až na tu genialitu). Je to dlouhá a náročná série ale neztrácí humor ani záživnost, má velkou spoustu zajímavých námětů a zapamatovatelných postav a kupodivu je i celkem smysluplně ukončena. Ačkoli možná o sérii později, než by bylo záhodno, přesto s grácií a bez většího úpadku, jak to se závěry "nekonečných" seriálů bývá. Tedy znovu, pět hvězd a velké díky herci Hughovi Lauriemu za toto jeho životní dílo.

Velká část mého dětství a dospívání byla provázena tímhle seriálem. S nostalgií i bez, mých pět hvězd je u Naruta jistých. A velký dík tvůrcům. 5/5

Neskutečně stylová podívaná, s hromadou nevídaně sympatických postav (vážně, každou si snad ani nejde nezamilovat), duchem 80.let dýchajících z každého snímku tak přitažlivě, že se z toho točí hlava a soundtrackem.. bože. Já nevím co víc napsat dobrého o tomhle seriálu, protože je toho tolik! A tak se o to ani nebudu pokoušet dál, výmluvnější beztak bude, když vám povím, že na něm nedokážu najít nic špatného.. 5/5

Jeden z nejhorších dílů Simpsonových vůbec.

No, jako jo.. ale že bych to musel vidět dvakrát.. Animace jako vždy více než fajn, velice sympatické postavy a taky dost vtipných momentů ale ve výsledku je to zase jako tři čtyři seriály dohromady, tak nesourodý ten děj je. Finále není zdaleka tak epické, jak by člověk očekával a záporáci jsou vysloveně nevýrazní (kromě arcibiskupa či co to bylo ale ten jenom vzhledem, jinak měl sám o sobě taky jenom ubohý štěk). Kdyby se to tak po prvních deseti dílech ubíralo udaným směrem, bylo by to dost možná na 5/5 ale takhle je to tak na 2 hvězdy. Celkově to beru jako zahozený potenciál jinak úžasně rozjetého seriálu.

Aneb pojďme plivnout Dumasovi na hrob.

Ironie je, že se člověk u celého filmu musí také usmívat a nemůže přestat :D Osobní zkušenost

Ta roztřesená kamera mě neskutečně štve. Když je to účelně a zvýší to dramatičnost a zážitek, prohloubí atmosféru, neříkám nic ale v tomhle snímku je to extrém. Kvůli rozkývané, rozklepané kameře člověk nevidí většinu času vpodstatě vůbec nic, netuší co se kolem děje, což je sice na jednu stranu zajímavé a dodává to realističnosti ale zážitek z filmu se stává nepřehledným sletem rozmazaných fleků a tisíců dialogů beze smyslu.. To mi vážně vadilo. Naštěstí film neskutečně zachraňuje posledních deset minut, jestli vůbec. Poslední věta "...until justice is done!" mi zněla v uších až do konce titulků a popravdě mě dost zlomila, při vědomí událostí, které následovaly.. Chtěl jsem to tu původně ztopit ale co, 4/5

Tenhle film si trochu hraje na city a vlastenectví.. Kvalit na pět hvězd nedosahuje, ale na čtyři (zvláště vezmu-li v potaz, že se jedná o tuzemskou produkci) rozhodně má. Ta pátá hvězda je za poselství a odkaz. Připomenutí křivdy, která na nás byla spáchána, odkaz muže, který bojoval za svou zem, svůj národ a svého otce, a poselství nám - dětem tohoto muže a tohoto národa, jenžto stále nežijeme ni v zemi ale dokonce ani v Evropě, kterou nám Tatíček přál a prorokoval. Vytrvejme a jeho sen bude žít dál a jednoho dne se stane skutečností. Totiž že pravda, ta pravda kterou dokáže cítit jen a pouze Slovan k Slovanovi, ta že nakonec zvítězí.

V první řadě, sehnat tenhle film mi dalo víc práce, než kterýkoli za poslední dva tři roky. Ale stálo to za to. Co na tom, že jejich cesta není o pokání, o náboženství.. je o duchovnu. O tom, že i moderní člověk zůstává empatickou, veskrze společenskou bytostí a že přirozený strach z neznámého a vzájemná nedůvěra je jen stín dnešní doby. Že člověk by měl "vypadnout" alespoň jednou a jít tak dlouho, až mu všechny problémy všedního dne budou připadat vzdálené a nereálné, a teprve až zapomene, až dojde tak daleko a cestou pozná tolik lidských bytostí kolik mu cesta nabídne, pak teprve by se měl zastavit. Ohlédnout.. a usmát se. Pak teprve měla cesta cíl a pak teprve je připravený vrátit se zpět. Alespoň tolik si z filmu odnáším já a doufám, že osud dá a jednou (brzy) se sám na podobnou cestu vydám. Za mě 5 hvězd za krásný příběh, zpracování, scenérii a pointu.