PetraMishka

Kluci se polévají kyblíky s vodou, ale asi tak v polovině záznamu jim voda dojde a tak koukají, co mají dělat.

Další ze Serpentinských tanců, ale tentokrát ve větší razantnosti a rychlosti, takže výsledek je dynamický a hra barev výjimečná.

Záběr na kino a dav lidí, který před ním stojí spolu se dvěma drožkami. Lidé, kteří jsou ke kameramanovi, už ví, o co se jedná a usmívají se.

Vypadá, že dámy pálily suchou trávu. Dým stoupá a zakrývá povoz za nimi.

Mladý dandy Harold se rozhodl, že si vezme Mildred, ale její otec rozhodl, že ji dá jen někomu, kdo umí pracovat. A tak se mladík přihlásil k námořníkům a konečně se z něj stal muž, který by dokázal svou vyvolenou i před armádou služebníků místního ráži zachránit. Hlavně scény v paláci jsou opravdu hodně vtipné, jinak je to snímek spíše úsměvný, ale rozhodně ne špatný.

Harold Lloyd jako lékař bez pacientů, který se okamžitě zamiluje do krásné náměsíčnice, ale její otec ji odvede, protože se doktor chová podivně. To se nezlepší ani poté, co pomůže kamarádovi zachránit zásobu domácí pálenky, a jak se oba motají do hotelu, řádí na recepci, nebo na konci Harold chodí po parapetu, to je nejlepší část filmu. Plno scén je opravdu originálních.

Lon Chaney v roli darebáka z Limehousu, který si vytváří alibi tím, že vystupuje jako vlastní zmrzačený bratr, kterého lidé milují pro jeho dobrosrdečnost. Později se zamiluje do barové tanečnice stejně jako jeden z místních podvodníků. Ona však dává přednost tomu druhému a spolu pak dojdou za "hodným" bratrem, aby je oddal. Nejlepší část je patrně ta, kdy Chaney mění svou podobu a loutkové představení, které chodí sledovat do baru.

Zolův Zabiják ukazuje cestu pracovitého člověka až na dno díky alkoholu. Film funguje skvěle jako celek a vypomáhá si postavou zrádné Virginie, která zasahuje do života Gervaisy a Coupeaua, aby urychlila děj a směřovala ho k závěru. Je úžasné sledovat herecké výkony roku 1909, které jsou v mnohém nesrovnatelně lepší než převážná většina výkonů pozdějších let. Navíc Capellani jako režisér dokázal vytvořit nadčasový snímek, což později dokázal i v Germinalu, který vypadá jako vytvořený o deset let později. Na jeho tvorbu se budu muset podívat blíže.

Film vytvořený z těch nejlepších epizod večerníčku. Překvapilo mě, jak dobře si všechny ty díly pamatuji a jak jsou všechny nápadité, zábavné. I synovi se to moc líbilo a na konci blaženě usnul.

Chudá paní vyrábí hračky na prodej. Jednou z nich je i malý pejsek, který se nepřipojí k hromadnému útěku z krabice, ale uteče z auta a brzy se setkává s ostatními v podivném podniku, kam chodí nejen ztracené hračky, ale i kostry zvířat, odstřižky z novin a podobné zajímavé existence. Setkání Starewiczových loutek s lidmi je skvělé, přesto se mi mnohem více líbily scény, kde lidé nejsou a může se plně rozjet jeho fantazie. Postavičky rejdí, ničí se, tančí a jsou tak úžasné, že podobné prostě neuvidíte. Třeba postavička kasaře byla opravdu jako živá.