mi-ib

Jedná se o jeden ze tří snímku, ve kterých se potkali na natáčení Burt Reynolds a Jim Nabors. Těmi dalšími jsou filmy The Best Little Whorehouse in Texas (1982) a Stroker Ace (1983).

V roce 1982, několik let před natočením tohoto filmu, se Burt Reynolds nechal slyšet, že již nikdy nebude hrát v žádném snímku s "automobilovými honičkami".

Divadelní verze titulu měla premiéru v Times Square Theater 14. srpna 1929 a dočkala se zde 276 repríz.

Jedná se o třetí filmové setkání Jacka Lemmona a Waltera Matthaua, kteří si společně zahráli v celkem 10 filmech.

Podle Austina Pendletona, Jacka Lemmona, Waltera Matthaua a Billyho Wildera nevyšlo natáčení podle jejich představ a pronesli, že společně již na žádném filmu spolupracovat nebudou. Sešli však během natáčení snímku Kamaráde, kamaráde (1981).

Nápad Waltera Burnse (Walter Matthau), aby Hildy Johnson (Jack Lemmon) vyfotografoval oběšeného Earla Williamse (Austin Pendleton) pomocí fotoaparátu připevněného na kotníku své nohy, se v minulosti skutečně odehrál. 12. ledna 1928 - 18 měsíců před premiérou divadelní hry Bena Hechta a Charlese MacArthura „The Front Page“ – byli vražedkyně Ruth Brown Snyderová a její milenec Henry Judd Gray popraveni na elektrickém křesle za rok starou vraždu Ruthiina manžela Alberta Snydera. V momentě, kdy byla popravována Ruth Snyderová, pořídil reportér novin Chicago Tribune Tom Howard pomocí fotoaparátu připevněného na noze dnes již notoricky známý snímek "Ruth v křesle". Tento fotoaparát je dnes součástí sbírky Smithsonian's National Museum of American History. Ironií je, že případem Ruth Snyderové a Henryho Graye byla inspirovaná novela spisovatele Jamese M. Caina, která se stala základem pro film Pojistka smrti (1944), který režíroval také Billy Wilder.

Na začátku filmu se Hildy (Jack Lemmon) zmíní, že byl mimo město kvůli reportáži z opičího procesu. V roce 1999 si Jack Lemmon zahrál v televizním filmu Kdo seje vítr (1999), jež je založený právě na procesu státu Tennessee vs. Scope, lépe známý jako tzv. „Opičí proces“.

Režisér Emir Kusturica hrozil ukončením práce na filmu poté, co srbská kritika označila film za propagandu sjednocené Jugoslávie.

V roce 1996 Jugoslávská rada Akademie filmového umění a vědy zvolila tento snímek jako třetí nejlepší srbský film za období 1945 až 1995.

Většina filmu je natáčena ruční kamerou.

Jedná se o první film, který získal tři Berlínské medvědy na Berlínském filmovém festivalu.

11letou dceru Termeh ztvárnila režisérova dcera Sarina Farhadi.

Jedná se o první makedonský film, který byl nominován na Oscara.

Ačkoli se film odehrává ve fiktivním městě Middletown a byl natáčen v Hamiltonu ve státě Ontario, policejní šéf má v kanceláři velkou nástěnou mapu chicagského předměstí, konkrétně Tinley Parku a Orland Parku.

Snímek, na který se dívá Charles Cronan (John Candy) ve své kanceláři, je začátek prvního filmu této série Tajný závod (1981).

Film získal na filmovém festivalu v Adelaide v roce 2011 cenu pro nejlepší hraný. Režisér Denis Villeneuve poté řekl: "Jako poetické znamení vděčnosti filmovému festivalu v Adelaide dám jméno Adelaide jedné z hlavních postav v mém dalším filmu. Takže děkuji tisíckrát do Adelaide Film Festival!"

Harvey Keitel, který zde hraje SS-Oberscharführera Erica Muhsfeldta, je ve skutečnosti polsko-židovského původu.

90 % celé reprodukce táboru Březinka v Osvětimi bylo nedaleko města Sofia v Bulharsku. Ke stavbě byly použity skutečné plány tábora.

Elizabeth Banks a Paul Rudd, kteří zde ztvárnili sourozence, hráli již dříve pár ve filmech Velcí bratři (2008) a Léto k nepřežití (2001). Podobně se Rashida Jones a Paul Rudd nesetkávají na plátně poprvé. Partnery ztvárnili ve snímku Kámoš k pohledání (2009).

Loď Jednookého Willyho, Inferno, byla asi 32 metrů dlouhá a její konstrukce trvala 2 a půl měsíce. Plachty spotřebovaly 650 metrů čtverečních materiálu. Některá lana z lodě byla pak použita v Disneylandu při rekonstrukci korábu Pirátů z Karibiku.