q66

Po dramatické druhé řadě přichází ta třetí opět s klidným slice of life přístupem a velmi se jí to daří - zdokonaluje to, co první řada nedokázala stoprocentně. Konstrastují se tu vážné i humorné momenty, přičemž komedická složka je velice lehká, efektivní a zároveň inteligentní; ta vážnější vyniká režií. Postavy samozřejmě zůstávají (jen zaměření se mění) a dostanou stejně jako jejich vztahy další hloubku a vývoj. Kromě toho díky tomu, že to není TV seriál, ale OVA, je tu tentokrát i výborná animace - pryč jsou statické scény předchozích částí, všemu se dostalo daleko větší pozornosti, a díly jsou tentokrát i dvakrát delší, což umožňuje lepší a konzistentnější tempo. Pokud se vám líbily předchozí části, tato určitě nebude výjímkou, i když druhá řada se mi líbila o trochu víc. lepší 9/10

Mahou no Tenshi Creamy Mami je anime historicky významné ze dvou důvodů. Spolu s Mahou no Princess Minky Momo stálo za vznikem moderní verze mahou shoujo žánru (i když není zodpovědné přímo za vznik žánru samotného, za tím je v případě anime Mahoutsukai Sally a Himitsu no Akko-chan z šedesátých let a pak je tu samozřejmě i Osamu Tezuka se svojí mangou z padesátých let Princess Knight), který byl pak dále zpopularizován v devadesátých letech tvorbou jako Sailor Moon a Cardcaptor Sakura; a také jde o nejspíš první anime použité k popularizaci reálné začínající popové zpěvačky (takže je do určité míry zodpovědné za dnešní větší mediální celky) - tou je Takako Ohta, v seriálu reprezentována hlavní protagonistkou Yuu Morisawou/Creamy Mami, jejíž tvorba v seriálu je zároveň i reálnou tvorbou zpěvačky. Jak už zmínil yenn, seriál je z větší části epizodický, ale má dobře definovaný začátek i finále; ten jeden rok, po který může Yuu využívat svoji transformaci, je symbolikou ke krátce trvající popularitě popových idolů. Narozdíl od spousty moderních mahou shoujo využívá Creamy Mami přístupu více podobnému slice of life, což značně snižuje repetitivnost (většina epizod je různorodá a není tu žádný větší antagonista nebo souboje); většinu času jsem se nenudil. Epizody samotné jsou kombinací průměru a silného nadprůměru; asi žádná z epizod není vyloženě špatná, i když je to vše víceméně jednoduché (s ohledem na cílovou věkovou kategorii se to dá chápat). Postavy jsou stejně jednoduché jako příběh, ale velice efektivní a v průběhu seriálu projdou vývojem, přičemž charakterový růst hlavní protagonistky jde vidět asi nejlépe, bohužel tu máme i pár zbytečných postav použitých pouze pro občasné (často slabší, ale ne vždy) komediální momenty. Animace a grafika jsou Studio Pierrot raných osmdesátých let; najdeme tu výborně animované scény, průměr i pár "líných" momentů, celkově nicméně působí plynule a grafická stránka je také na slušné úrovni - samožřejmě dnes už vypadá zastarale, ale u něčeho z roku 1983 je to celkem jasné... lepší 7/10.

Hodně zábavná korejská béčková zombárna s několika výbornými nápady a scénami, hlavně během prvních dvou třetin. Sociální kritika sice bije do očí a chybí jí jakákoliv subtilnost, jednodimenzionální boháč-záporák Yon-suk je spíš směšný a ten kýčovitý konec tomu moc nepomáhá, ale i přes to převažuje víceméně pozitivní dojem, díky intenzitě a svěžím nápadům jde o jeden z lepších zombie filmů poslední doby a líblilo se mi to daleko víc, než World War Z. Ve výsledku silných 6/10.

Sexuálně nabité drama a adaptace populární mangy, která by i mohla fungovat, kdyby ten samý scénarista nedělal i na School Days (i když kdo ví, mangu jsem nečetl, takže kvalitu zdrojového materiálu komentovat nemůžu) a nebyla to taková blbost... většina dramat stojí a padá na postavách a stejně tak v tomto případě - a ty jsou tu opravdu špatné, a nemyslím tím jejich zkaženost a nesympatičnost, to je záměrné a dá se s tím pracovat, spíš hodně špatná charakterizace a podle postavy buď divný a nerealistický nebo ve většině případů chybějící vývoj. Nějakého duchaplného děje to taky moc nepobralo, víceméně je situace stejná jako s postavami, a ke konci se to ještě zhorší (a to co tam je je předvídatelné); seriál se snaží působit komplexně a dospěle, ale ve skutečnosti to moc hloubky nepobralo a působí to spíš domýšlivě. Jediným pozitivním bodem je vizuální stránka (je to noitaminA, takže peněz do seriálu šlo asi celkem dost). Nakonec Pity Fuck: The Animation nedostane víc, než 4/10.

Epizodický seriál historických krimi povídek z období Edo; epizodických seriálů existuje hodně, ale Onihei vybočuje ze standardu jednou věcí - každá z těch epizod je výborně napsaná, není tu jak často bývá jedna nebo dvě lepší epizody a průměrný zbytek. I postavy jsou zpracované slušně, hlavně hlavní protagonista Heizou, který je vcelku zajímavou variací na klasického samurajského tvrďáka, je to kliďas se smyslem pro humor. Samozřejmě nějaké větší zaměření na postavy (mimo do určité míry té hlavní) tu není, což se dá u epizodického seriálu pochopit, jde hlavně o ty jednotlivé příběhy. Jinak si seriál na nic nehraje a přesně ví, čeho chce docílit. Bohužel pár chyb se tu najde a tou největší je vizuální stránka - animace prostě není nic moc, jde poznat nízký rozpočet, většina scén se dost seká, postavy v pozadí jsou CG a nejvíc peněz šlo do soubojů, ale ani tam to není žádná sláva. Ale i přes to je celkový dojem velmi pozitivní - silné 7/10.

To tu ještě nebylo, seriál o vládním spiknutí s tempem a urgencí Flying Witch :)) Mám tak trochu pocit, že to tu většina tak trochu nepochopila... pokud člověk nehledá akci a drama, což ani cílem seriálu není, a místo toho ACCA vidí spíš jako takový slice of life (a k tomu sedí i celkový tón seriálu a jeho konzistentní tempo), hned je to o něčem jiném. Kromě toho když na to přijde, je tu i komplexní a velice dobře napsaný příběh (jen je potřeba sledovat detaily), solidní děj a zajímavé postavy; k tomu tu máme ještě i výbornou a stylovou grafickou stránku a minimálně stejně dobrý soundtrack - horší 8/10, já se rozhodně nenudil.

Průměrná až podprůměrná slice of life komedie s nadprůměrnou animací od Kyoto Animation. Skoro každá episoda má jeden nebo dva nadprůměrné momenty, ale ten zbytek je vesměs trapný a hloupý humor založený na buď normálním, nebo pedofilním fanservisu... podle všeho je to hlavně problém se zdrojovým materiálem a jako adaptace je Kobayashi-san chi no Maid Dragon v podstatě tak dobrá, jak mohla být, jen mám takový pocit, že levnější verze od nějakého horšího studia by ani nebyla o tolik moc horší a dávat tomuto kvalitní animaci je v podstatě vyhazování peněz... lepší 4/10 a lepší jen za chytlavý opening. Pokud chcete SoL z této sezóny, radši se podívejte na Urara Meirochou... sice to taky není žádná velká sláva, ale i tak je ve všech ohledech konzistentně lepší (včetně grafiky/animace) - a ani k tomu nepotřebuje repetitivní a plytké rodinné poselství.

Něco tak absurdního a bizarního jsem už dlouho neviděl... a ani jednu pozitivní věc nemůžu najít. Jedna věc je děj, který je hloupý a naprosto nesmyslný a připomíná mi věci jako Valkyrie Drive (jen ještě horší; to samé se dá říct o postavách), druhá věc je vizuální stránka, která je podobně otřesná - strašné CG, pozadí jak z Google Sketchup, a autoři evidentně neví nic o práci s kamerou, takže je z toho jen chaos. Nevím, jak s tímto mohl někdo přijít a ještě si myslet, že je to dobrý nápad, ale horší 1/10. Jediný důvod se na toto dívat je najít novou dolní hranici - Pupa je oproti tomuto ještě vrchol kvality.

Druhá série Shouwa Genroku Rakugo Shinjuu je jedním z těch vzácných případů, kdy pokračování ve všem předčí první část. I když první série patřila mezi to nejlepší, co minulý rok vzniklo, druhá série je dost možná zatím nejlepším anime seriálem vůbec (i když nic z toho by nefungovalo, nebýt základů položených v první sérii, která je efektivně prologem k té druhé) - mohl bych se tu zkusit rozepisovat proč, ale obávám se, že to není možné, protože to se prostě musí vídět - takže dám čistých, bezchybných 10/10 a nechám to tak.

Takové "Drifters meets Izetta", pokud by to ještě k tomu byla LN adaptace... hlavní hrdinka je úplně evil a cool (díky těm všem cool a evil grimasám) a hlavní zaměření seriálu je na to pozabíjet co nejvíc lidí s tím, že válka je sice peklo, ale je to cool, pokud jsi ten, kdo vraždí; jinak to trpí klasickými problémy LN adaptací, a ty tu máme skoro všechny, včetně špatně napsaného příběhu se spoustou děr, vynuceného drama a špatně charakterizovaných a nevyvinutých postav; prostě adaptace z levné literatury, kterou může psát v podstatě každý, i pokud na to nemá... Youjo Senki kromě toho nemá ani produkční hodnoty, které by to alespoň trochu zachránily - nekonzistentní animace spolu se špatnými designy postav, špatným CG a barevným filtrem jak z Instagramu s klasickým "dospělým" "hnědá na zelené v temnotě" přístupem... 3/10.