Arachneuss

Minulý rok to byl Noe či Guardians of the Galaxy, nyní to je nový počin legendárních sourozenců - do detailu vymazlený svět a vizuál, s kterým ale scénář absolutně nespolupracuje. #Fail2015

Imitating the Beautiful Mind.

It's 2014. Women are smart now! Nejkrásnější Vánoční dárek, kterým si Sony tak-trochu honeydick(uje) diváky. Kdo čekal intelektuální severskou tragikomedii, tak dveře do nejbližšího hipster baru jsou opačným směrem. Tady se jede na zábavnou mediální satyru. V Pyongyang dnes prasklo sakra hodně žilek.

Edward Meechum out of five. Když už si divák myslí, že scénáristy má přečtené a tentokrát jej už opravdu ničím nepřekvapí, tak právě v ten moment slabosti zasadí Spaceyho antihrdina (jehož každá věta se rovná historickému citátu) ještě silnější úder do dramatické kostry dějového oblouku. Nudná látka přetavena do chytrého a až odporně zábavného eposu o zradě, vzestupech a pádech. Season One: 90% Season Two: 100% Season Three: 80% Season Four: 100%

První část finále Hunger Games si nakonec nebude člověk pamatovat jako prolog k velkému třesku, ale spíše jako sbírku několika nervů drásajících scén (The Hanging Tree), kde hlavní roli zastávají média jako „zbraň hromadného ničení”. Bohužel (či bohudík) tomu z důvodů rozdělení chybí silnější dějový rámec, což po závěrečných titulcích silně zamrzí. Přesto se stále jedná o to nejchytřejší, co v daném sub-žánru kdy vzniklo a díky Francisi Lawrencovi i to nejlépe natočené.

Zachraňte vojína Tanka. Ale bez dementního děje.

Původně jsem plánoval regulérní komentář, obsahující mé dojmy z této "nepříjemné pravdy". Jelikož ale početná část ostatních uživatelů očividně viděla pouze trailer, krátké úryvky dokumentu na YouTube nebo si přečetla pouhou synopsi, to vše často podpořené obecnou evropskou nenávistí vůči "Emerice", rozhodl jsem se zaměřit právě na to. Blbost č. 1 - Je to jenom o cukru: Už toto samotné tvrzení, jenž minimálně dva komentátoři pode mnou prosazují, je falešné. Celková délka Fed Up je (mínus titulky) 90 minut, z nichž pouze okolo 20 minut je plně věnováno problematice cukru, umělých sladidel a dalších náhražek. Primárním cílem není sdělení, že cukr je největší zlo. Skutečnost, na kterou se tvůrci snaží nejvíce upozornit, je potravinářský průmysl, kde privátní sektor má monopol a dokud jim peníze tečou do kapsy po hektolitrech, tak zdraví většiny světové populace je na vedlejší koleji. Minimálně stejnou měrou, jakou se dokument věnuje právě problematice cukru, je řešena mediální masáž (téměř brainwashing) na dětskou populaci od právě těchto, na konzumu založených, společností. Pořád je to hodina a půl plná fakty nepodloženého nadávání na cukr? Nemyslím si. Blbost č. 2 - Jedná se o problém USA, kde občané jsou hloupější jak sousedka Kropáčková od vedle: Všeobecný hate na USA je již několik dekád v zemích bývalého SSSR společenský trend. Většina ze zastánců přesvědčení, že všichni Američani jsou slintající existence s inteligencí zahradní konve, se však nejblíže k této zemi dostala přes obrazovku televize. Realita je taková, že idioti jsou na každém kontinentě stejnou měrou. Problémy, na které Fed Up poukazuje, se týkají stejným způsobem naší vznešené evropské společnosti, jako namyšlené ameriky. Musíte být slepý, hluchý a žít v jedné ze střediskových vesniček na Moravě (popřípadě rovnou na Slovensku), aby jste ty korporátní machinace s vnímáním veřejnosti neviděli kolem sebe. A že všichni ti kapitalisté ze západu jsou líná prasata? Kdyby populace téhle databáze (či obou zemí) byla složena z tak uvědomělých jedinců, jak se všichni prezentujeme, tak by asi těžko byla ČR viděna zbytkem světa jako doupě zla a Slovensko jako nejodpornější země Evropy. Globalizace je u nás přítomná již přes dvě dekády, tak se s tím už konečně smiřte a běžte si přes iPhone koupit karton Red Bullu, aby jste vydrželi celonoční maraton nové série Zoufalých manželek.

Spirit byl pouze vrcholkem ledovce.

V jednoduchosti je krása.

Book One - 90%: Dospělejší, dramatičtější a celkově mnohem celistvější příběh ze světa, kde pohybem ruky můžete vládnout ničivé síle pozemských elementů. Další návštěva avatarského univerza nabízí stejně vtipné a srdceryvné postavy, jako tomu bylo u svého předchůdce, plus pořádného záporáka již od prvního dílu. Zatímco Legend of Aang budoval mýtus okolo Firelorda Ozaye skrze dvě a půl řady, Amon nastupuje jako hurikán spravedlnosti, s odhodláním vymýtit "bending" z povrchu zemského za každou cenu. Příběh tak dostává mnohem temnější nádech, což ve spojení s propracovanějšími akčními sekvencemi už samo o sobě nabízí nejvyšší hodnocení. Děj první série krásně graduje od prvních krůčků, ať už se jedná učení se umění větru či lásku mezi Korrou a Makem, až do grandiózního finále, které svým podáním nahání husí kůži a slzy do očí. Nádhera. Book Two - 90%: Korra a svět, kde steampunková revoluce se střetává s magickou sílou elementů. dospěli do další fáze. Už to dávno není seriál původně mířený na dětské publikum a já jsem za to rád. Příběh je temný, dravý a opět o laťku lépe fungující, než jeho předchůdce. Největší pozitivum vidím pak ve vývoji postav, který je nenucený, v každém ohledu naprosto logický a donutí člověka si je zamilovat ještě více. Bohužel či bohudík, úplné představení spirituálního světa (velmi potěšil příběh prvního Avatara ála pocta Miyazakimu a asijské animaci celkově) sebou nese mnohé změny. Ke konci až tak razantní, že jsem měl pocit, jako kdybych sledoval finále Matrixu (což v mém případě není na škodu). Bohužel, epizod je na tak velký krok kupředu málo a snaha vyprávět něco tak monumentálního v tak krátkém časovém úseku místy nefunguje. I přes ta občasná zaškobrtnutí se stále jedná o nejlepší západní animovaný seriál, který svou hloubkou a pojetím strčí jakoukoliv (i tu orientální) konkurenci snadno do kapsy. A ano, podobně jako u zakončení Aangova dobrodružství, i zde se krájela cibule. Book Three - 100%: Ještě teď nedokáži popadnout dech. Absolutní anarchie nemusí být vždy na škodu... Book Four - 100%: Vynikající zakončení už tak famózního seriálu. Korasami rulez!