Vitex

Velký film, možná jeden z největších. A jedno z mála kinematografických děl, které má opravdu potenciál být kulturní hodnotou srovnatelnou třeba s románem od Dostojevského nebo symfonií od Dvořáka. Jeho přesnost a jednoduchost napodruhé už ale trochu působí jako strnulost.

Nedokázal jsem se dívat déle než deset minut. Podle mě by nemělo z "křesťanském filmu" vyzařovat tolik s opravdovým křesťanstvím neslučitelných rysů (např. pozérství, podbízivost, snaha šokovat..).

Nejnapínavější film, co jsem za poslední dobu viděl :-)

Formálně takřka dokonalý film se skvělou hudbou a ideově poněkud nebezpečným koncem..

Geniální hudba..

Film, který ve mě ze všech děl na Famufestu 09 zarezovoval asi nejvíce. Úsporný střih důsledně potlačuje jakékoli možné směřování k citovému vydírání. M. David (a jeho světonázor) sám naplňuje celý prostor, vystačí si sám. Nějaký "všem viditelný tvůrčí vklad", jesli se to tak dá říct, by byl zbytečný a jen by odváděl pozornost mimo téma, Rosomáku. V rámci své funkce skvělá kamera. Vyvážené dílo. Jen by mohlo být (pro mě) (klidně) delší..

Je ale možné, že tenhle film dokážou ocenit jenom filmaři, kteří někdy něco točili a už během natáčení si uvědomili, že to možná ani točit neměli..

Sen.

Skvělá komedie..

Obrovské překvapení - protože jsem si byl takřka jistý, že "český film" s hodnocením 82% se mi bude aspoň trochu líbit. Nedal mi ale (krom asi dvou kratičkých pasáží) vůbec šanci, abych se k němu přiblížil. Spěchá, přímo letí, že se emoce, kterou občas vyvolá, vůbec nestačí dotknout divákovy duše - ta je ale stejně neustále příliš zaměstnaná nadužívanou (ale skvělou) hudbou. Je ukecaný, že po čase člověk ztrácí zájem o nové informace, protože jsou vždy obalené shlukem nápaditých, ale zbytečných efektíků. Zavání podivným pozérstvím, stejně jako postavy, o kterých vypráví (všechny, bez vyjímky). Tolik hluku nadělá, aby k tématům, o kterých se tváří, že bude mluvit, neřekl vlastně vůbec nic nového, ani zajímavě nezrekapituloval cosi starého. Formálně nového toho přináší sice mnoho (nebo takovým dojmem aspoň působí), ale nic z toho neplní, co se týče emočního prožitku diváka, jinou než retardační funkci. Je to jakoby takový Brecht, jenomže bez příběhu a zřetelnějšího smyslu : jeden zcizovací efekt za druhým, aby nám stále dokola říkal jen a pouze, že Češi jezdí na kole. To už bych si s postavami radši prožil trochu strachu - jenomže ty, dokonce i když se mluví o tom, že budou ony nebo někdo z jejich blízkých možná zastřeleni, působí dojmem, že se baví o rozdílu mezi bicyklem a koloběžkou.