Chudáčci

Ujetá frankensteinovská komedie o oživené ženě s mozkem dítěte mě bavila. Bylo to mé první setkání s tvorbou proslulého divného Řeka. Groteskní příspěvek k filmům o ženské emancipaci táhne Emma Stone tak fantasticky, že si v roli Belly ani nedokážu představit žádnou jinou herečku. Ten Zlatý Glóbus jí rozhodně přeju. Pochválit zaslouží i kamera, hudba, výprava a kostýmy. (11.01.2024)

Poor Things je filmová špecialitka pre určitý typ diváka, ktorý ocení nekonvenčný scenár a technicky nápaditý a zvádzajúci vizuál. Emma Stone skvele stvárňuje psychosexuálny vývoj ľudsko-neľudského stvorenia, ktoré sa od malého dieťaťa v dospelom tele vydiferencuje do podoby emancipovanej ženy. Počas svojho zrenia prechádza z orálno-análnej fázy do falicko-latentnej vyvrcholením poznania, že svet je plný zmyslových vnemov, túžob, citov a vzťahy sú to, čo dáva zmysel. Chvíľami som myslela na filmového surrealistu Luisa Buñuela a temného Tima Burtona. Po technickej stránke sú uchvacujúce najmä kulisy, symbolická projekcia a čáry-máry s kamerou. Viem si predstaviť, že si herci pošmakovali na možnosti vyhrať sa s expresívnosťou postáv, Emme Stone sa to podarilo naozaj bravúrne. Po stránke obsahovej príbeh aj so všetkými uchvacujúcimi výrazovými prostriedkami vyvoláva chlad a prázdno. Vydýchla som si až keď skončil. (14.04.2024)

Ohromně okouzlující a divoce rozverný filmový bildungsroman, který s dětsky nespoutanou vervou rozdupává bábovičky genderových rolí a patriarchálních bludů, při čemž ještě pompézně odhaluje jejich absurditu. Zatímco "Barbie" stavěla na společném sesterském povzdechu s úsměvem a při glorifikaci plastového kýče setrvávala vzorně v ohrádce konzumní konformity, "Chudáčci" se sympaticky prořízlou pusou valí na publikum krajkově opulentní a obrazoborecký riot grrrl pamflet. Bella Baxter představuje uhrančivý monstrózní role-model. Její pouť světem sice nevyhnutelně vede k jejímu dospívání, nikoli však ve smyslu opouštění bezprostřednosti a sešněrování se do oddaného přijmutí údělu, který ji nalajnovali ostatní. Bella poznává svět s jeho bolestivými paradoxy, aby se ale okolím nenechala jakkoli omezovat a mohla si naopak uprostřed veškeré té společenské nesmyslnosti vybudovat místa osobní svobody ve svém nitru i bezprostředním okolí. To vše film zpracovává jako secesní ornament, který je současně rozkošně nádherný, ale také nevyhnutelně hořkosladký, protože steampunková stylizace i groteskní vyšinutost neustále zpřítomňují jeho fantazijní, a tedy nerealistickou podstatu. (19.02.2024)

„Na cizích mukách se pásl, na lupení se třásl.“ Všechno, co chtěl Garlandův školáček Men vědět o emancipaci, ale bál se profesora Lanthimose zeptat. Aneb O kuřatech a (ne)lidech burtonovskýma očima mého oblíbeného řeckého ptakopyska. Poor Things je divoký rej filmařské imaginace, kdy úplně každé políčko filmu vypravuje nějaký fantaskní mikropříběh. Skvělý casting. Willem Dafoe byl se svou držkou za fešáka odjakživa, takže maskérce stačilo jen trochu makeupu, aby vznikla netvorova tvář, zbrázděná morbidními životními zkušenostmi. Celej já. Úžasná je i Emma Stone, nelidskou operací vycukaná až k hrůzné mimice a pohybům mongoloidního batolete. Prý: „reálně i filmově odporná, bestiálně ohavná šišlavá ropucha.“ Tím líp, aspoň mi za ní verbal nepoleze. MONSTR OKÉNKO: [][] Plné až zrůdně upřímných otázek, které oddělí zrno od šosáckých plev. Ꙭ Kterou rukou honíte? Ꙭ Kurvíte se radši zadarmo nebo za mzdu? Ꙭ Jste šťastní? Máte děti? Ꙭ Jsou (zrůdné) po vás? A učíte je to nejdůležitější, PTÁT SE? [][] V závěru potěšila tzv. Baxterova karma, kdy gen. Blessington se místo popásání na cizích mukách pásl doslova. Pět husopsů z boudy vypouštím. (22.03.2024)

Špičák, Humr a vlastně i Favoritka pro mě byly vyloženě mrazivé podívané. Chudáčci jakoby byli do značné míry konglomerátem těchto tří filmů, ale je to hlavně legrace. Stylizace je hravá a vytváří kontrast vtipně zvrácenému obsahu. Emma Stone úžasná, stejně jako muzika. Zároveň se nemůžu ubránit dojmu určité prodivácké vypočítavosti, kterou jsem ze starších Lanthimosových filmů tolik necítil, ale asi je to přesně to, co bylo potřeba, aby byl konečně jeho film bezpečně v červeném. Přesto je to pro mě asi nejpozoruhodnější režisér současnosti a doufám, že příště zase všem vypálí rybník. (11.03.2024)