Omnibus

„Navždy spolu, v igelitce... nenech život plynout plytce.“ Ironicky sžíravý kaleidoskop. Zatřeste a ze střípků se poskládá i obraz vašeho života. Příběhy cynické, hrozivě lidské i poučné. Nehádejme se do krve o prkotiny, život ať zbůhdarma neprotéká mezi prsty, problémy se nesnažme vymlčet a ranám osudu čelme čelem a ne hoptrop sázkou a útěkem do nicoty. ROZTANČENÉ OKÉNKO: [][] Já sedět v porotě, hlasuju pro „živočichy“. Kudrnáč s východoněmeckým pornoknírkem, svlečený do půl těla a špekatá fuchtle ve spodním prádle s třpytkami do toho šlapali bezostyšně, s vervou a přitom na pohodu. Na rozdíl od dědka insolvenťáka a zchudlé jógabáby a jejich zoufalého danse macabre. [][] Zapínám mikrovlnku na pětihvězdičkový karmický ohřev koulí, a spolu s Louise po dvojnásobné iniciaci zoufale radostně tančím. Šťávu z pomerančů zkušeně vylisovala Jitka Cardová, nejmimóznější je Willy Kufalt. Mám toho kluka rád a o starých filmech ví určitě víc než já, ale obávám se, že o skutečném životě a o tom, jaké úžasné bytosti i jaká monstra žijí kolem nás i v nás, ví zatím prd.

„Žralok plave v odpadu, zkazí vám to náladu.“ Jeden můj oblíbený uživatel napíchnul na háček žraločí sushi (za 3*) a já vůl mu to spolknul i s navijákem. Umím ocenit i filmy tak blbé až zábavné, ale tohle není ten případ. Amatérismus si tu podává ploutev s neumětelstvím a nedostatkem kreativity. Viz ZRAKVENÉ OKÉNKO: [][] Kde asi spává upír pokousaný žralokem? Polonia na obyčejnou rakev pohodí kus rybářské sítě a šlus. Já naiva se těšil na rakev skleněnou, s pohodlnou měkkou vodou, kde by se zmutovaný krvesaj vznášel jak skalár v akváriu. [][] Navíc Sharkula není krvežíznivý, ale jen dehydrovaný kus vemene s odulou tváří alkoholika při absťáku, na šedivých řídkých vlasech má naraženou špatně padnoucí paruku barvy pochcané slámy a jeho „herecké“ kreace tomu odpovídají. Dtto zbytek ansámblu. Zaujala jen ohňová tanečnice točící zapáleným lustrem. Že bych si ji objednal na narozeninovou párty? Místo sedmnáctky nahoře bez, vyskakující z obřího šlehačkového dortu, ten mi dietoložka Faustka zakázala.

„Dokud není mrtev, vaří synům mrkev...“ a posílá je „na zkušenou“ do jámy lvové. Cage je jako smrt, bere všechno a v podřadných filmech seká role jak Baťa cvičky. Pravda, skoro celé natáčení se jen válet v posteli, za královský plat... Vysokorozpočtový film se tak kvůli honoráři pro Cage smrsknul na nízkorozpočtové postapo, kdy nebyly prachy ani na osvětlovače a vznikl vskutku komorní příběh, neb v interiérech je tma jak v komoře. JUVENILNÍ OKÉNKO: [][] A z něj vane lehký odér romantiky, bohužel bez erotiky. Běhající puberťák, přicházející s nabídkou kvalitního panictví, chudinku Charlottu jen okradl, o iluze i o léky. Opustil aniž by ošustil. Mrs. Rose, matka matriarchálního rodu (viz černoch pod pantoflem), která si puberťáka nasadila do statku na práci a dceři do postele na chov, ho proklela a já taky. [][] Pár otázek. Z které kanceláře utekly ty chlupaté zdivočelé skartovačky s hubou jak kulomet? Proč během 15 let nedokázaly udělat Omnibusovi radost a sežrat neopatrného Cage? A od kdy je vítězstvím zapálit si barák? Takhle plýtvat benzínem v postapo světě...