Kde zpívají raci

Jako, že se celá rodina na sebe navzájem vysere a tu nejmenší nejkřehčí opustí i poslední člen rodiny a nechá ji napospas agresivnímu fotrovi... O.k. Řeknu si, všichni do jednoho jsou to sobecký kurvy ( což nevím, jestli byl záměr ). To, že dívka z bažin je nejlépe oblékanou dívkou kam lidské oko dohlédne, i přes fakt, že se celý svůj život straní lidí, už mě trochu pleskalo přes rypák. I fakt, že její barák, ve kterém žije celou dobu sama, nijak nechátrá. Nevím no. Ta naškrobenost tomu sráží kolena od A do Z. Trošku upocenosti, potrhanosti a špíny by teda rozhodně v tomto případě neškodilo. Ta červená knihovna v popředí se dá přežít. Ta krimi/soudní linka, ta je pak už bohužel docela dost nudná. A ta ,,černá a bílá" na každém rohu? Dost mě to sralo. Přitom takový potenciál. Silný to mohlo být. 50% (27.05.2024)

Pre mna uspech. Necakal som nic velke, ale film ma presvedcil, aj ked zapletka je jednoduchsia. Romantika je taka prvoplanova, nie som fanusik sladkych filmov, takze miestami som kus trpel. Zaujalo ma vsak, ze vrazda nebola vobec podstatna. Skor sledujeme pribeh "odvrhnutej" zeny v romanticko ladenej drame. V zavere som mal najskor pocit, ze to zbytocne natahuju, no ten uplny zaver bol svetovy. :) (03.09.2023)

Knihu jsem nečetl, což bude pro mne očividně plus. Zdánlivě sentimentální příběh se po všech peripetiích promění v čistokrevné drama, kde jde o život. A do poslední chvilky jsem si nebyl jistý, jaký verdikt, bez ohledu na skutečnost, zazní. Oceňuji, že i když je film o nezměrném zlu v lidech, tak dává prostřednictvím hlavní hrdinky sílu a naději jít přes překážky, ať jsou sebevětší. Film nijak zvláště mysteriózní není, což mne původně nalákalo. Je ale zvláštně magický a poetický, když se do popředí dostane čarovná příroda. A ta je tu opravdu úžasná. A jakmile jsem viděl všechny ty přírodniny a kresby, říkal jsem si, co by s tím asi udělal P. Greenaway. Příběh mohl klidně skončit v soudní síni, ale je fakt, že katarze tímto zazněla naplno. Snad jen mohly divákovi zůstat větší pochybnosti... (15.10.2022)

Film Kde zpívají raci upoutá diváka zaprvé nádhernými exteriéry rozsáhlých bažin a zadruhé i příběhem, byť to ale místy zavánělo červenou knihovnou. Vedle bodrého Davida Straithairna a slizkého Harrise Dickinsona mě oslovila pro mě dosud neznámá Daidy Edgar-Jones, která byla skvělým ztělesněním divoké nevinnosti (či nevinné divokosti). Vedle kriminální zápletky a milostného příběhu mě zaujala linie s ilustracemi přírody (hned jsem si vzpomněl na dokument Ptáci Ameriky). V závěru film možná působí jako přeslazená pohádka, nicméně i takové příběhy mě dokážou mile oslovit. (02.10.2022)

„CHCETE, ABYCH PROSILA O SVŮJ ŽIVOT? NEUDĚLÁM TO. NEBUDU SE BODBÍZET. AŤ SAMI ROZHODNOU. ALE NEROZHODUJÍ NIC, CO BY SE MĚ TÝKALO. ROZHODUJÍ O SOBĚ. SOUDÍ SAMI SEBE…“     Příroda, láska, dobro, zlo a lidský předsudky… takže (asi) smutnej příběh s jednou mrtvolou. Fajn vyprávění. Vona ta holka z bažin je taková…. celkem fajn. Vobyčejná, nenáročná, s láskou k přírodě v duši… takže si ji (normální) člověk oblíbí. Pak ten proces. Jeden by řekl, že absurdní... A ten závěr…   /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2018 napsala Delia Owens, neznám. 2.) Hledám dívku s čistou duší.  3.) Mám ráda péra (ptačí). /// Thx za titule „lordek“.                PŘÍBĚH  *****  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  * (23.10.2022)