Pozvánka do pekla

Po výsledkoch DNA testu zisťuje Evie, že má v Londýne rodinu, o ktorej nikdy nepočula. Jej bratranec ju pozve do honosného sídla patriaceho mužovi menom Walter, kde sa koná velkolepá svadba. Po príchode ale zisťuje, že nie všetko je také krásne, ako tento obrovský dom. V jeho vnútri totiž číha niečo temnejšie. - Taká generická hororová blbina, ktorá sa snaží tváriť, že je fresh and sexy, ale v žiadnom prípade si nezaslúži miesto v kinách. Zahrané je to dobre a dokáže si to udržať pozornosť, ale je to nehorázne predvídatelné a v podstate ma po celý čas zaujímalo len to, kolko z postáv, ktoré dodržiavajú stáročia nejaké tradície, sa ku koncu pridá k hlavnej hrdinke, ktorú poznajú pár dní. Interiéry a kulisy sú krásne, ale nedokážu navodiť ten feeling, ktorý tento subžáner vždy potrebuje k tomu, aby uspel. Skrátka ďalší z rady PG-13 hororov, ktorých vznikne každý rok niekolko a na druhý deň po zhliadnutí si ani nepamätáte, o čom vlastne boli. (16.09.2022)

Neurážející neobjevný upírský horor má velice pěkný vizuál a rychle uteče. Evie je poněkud naivní, ale její touze po rodině se nelze divit. Gotický úvod navnadí, další vývoj po příjezdu na panství se dá už vcelku odhadnout stejně, jako tomu bylo u Krvavé nevěsty, s níž tu určitá podobnost je. Nikoliv však v hlavním motivu, ten je zcela jiný. Popravdě Walter byl ještě naivnější a hlavně nesmírně pyšný a namyšlený, protože jinak by přeci musel Evii dokázat zpracovat. I když dojde na utrženou hlavu, useknutou ruku a pěkné servírování nápoje, gore zůstává umírněné. Úplně stejné je to s nahotou, která se zejména v lázních nabízela. Úplně jsem viděl, co by s ní dokázal třeba Tinto Brass. Noční můry a pobíhání nočním sídlem pak dají vzpomenout na Herzovu Pannu a netvora, která přeci jen byla o něco temnější. Protože se na trailery nedívám, nečekal jsem nic konkrétního, tudíž za mne spokojenost. Nathalii to v rudých šatech velmi slušelo! (18.09.2022)

Na úvod musím vyzdvihnout pokus českého distributora tohoto snímku za to, že před touto podívanou otevřeně varoval potenciální diváky názvem filmu, jelikož sledování The Invitation je skutečnou pozvánkou do pekla. Do filmového pekla, kde divák trpí a je mučen obsahem, který si nebere servítky a nekompromisně brázdí žánrové dno. Každopádně celý tento film je jakousi hodně volnou variantou na Draculu pro současné publikum (alespoň takto jsem si to tedy já přebral), s tím, že tu naprosto nic nefunguje. Zápletka není vůbec záživná, po většinu doby se nic neděje a závěrečné odhalení, potažmo pointa je vyloženě otravná. Z hororových prvků tu nefunguje ani napětí, ani atmosféra, o nějakých násilnějších, či krvavějších momentech si může nechat divák také jenom zdát, a velký výsměch tu budí efekty, které jsou na úrovni Asylum produkce. Zásadní problém je pak s postavama, které působí nesympaticky a nezajímavě, a na vylepšení dojmu nepomohl ani casting, kdy jediná za zmínku stojí snad jen vážně pohledná Nathalie Emmanuel, ovšem v mých očích se zazdila tím kroužkem v rypáku, kterým je po celou dobu ,,vyzdobená”, na což jsem vyloženě alergický a tím se mi vlastně hnusila i ona, i když je pravdou, že konkrétně tohle je prostě ale už jen můj subjektivní problém. Každopádně The Invitation není ani v jednom ohledu film, který by stál za pozornost, prostě fakt nudný a nevýrazný horůrek. (24.01.2024)

Že to vykrádá Ready or Not, by až tolik nevadilo, páč když už jsi jednou břídil, proč nevykrást jednu z nejlepších vyvražďovaček poslední dekády, žáno. Už ale vadí, že ačkoli Pozvánka do pekla přes potoky krve měla příběh i témata dopodrobna narýsované a sama se musela prostě jen dostavit, vylezlo z ní něco tak myšlenkově vágního a zároveň doslovně na hubu, až se člověku nechce věřit, že předobrazem je satira, která si na nedořečenou náznakovost fakt nepotrpěla. Chronicky online bojovníci proti „wokismu“, jejichž principiální námitkou proti čemukoli je, že v roli protagonisty nefiguruje bělostné zosobnění feromony stříkajícího péra, nám výjimečně předvedou nádherný přemet v kategorii „mám pravdu v tom, že ten progresivismus tady nefunguje, ale vůbec netuším, proč tomu tak je, tak to svedu na nejbližší černošku“. Kde totiž Ready or Not sděluje svůj progresivní komentář skrze příběh, tam ho Pozvánka do pekla přes potoky krve za horou smrti prostě jen otevřeně sděluje. Grace si upřímně přeje zapadnout jako nový člen bohaté rodiny a teprve v průběhu filmu se od ní distancuje, když zjistí, že tahleta bohatá rodina je ve skutečnosti živoucí metaforou kapitalistické žravosti, která k přežití vyžaduje permanentní obětování nové krve = poselství jde ruku v ruce s charakterovým vývojem. Naopak v Pozvánce do pekla přes potoky krve za horou smrti v údolí mrtvých se Evelyn od začátku do konce distancuje od svých bohatých příbuzných, s otravným sebeuvědoměním se identifikuje s každým chuďasem okolo, s rodinou v podstatě nechce mít nic moc společného a hlášky o britském kolonialismu/bělošském pocitu viny vypouští pomalu od první minuty. Což z ní dělá nikoli lidskou postavu, ale nedramatizovaný manifest, kde si poslušně a explicitně odrecitujeme všechno, co je na dnešních sociálních a rasových vztazích blbě. Grace vyjde ze svého příběhu se zjištěním, že zázemí neunikneš. Evelyn vyjde ze svého příběhu se zjištěním, že vampýři existujou. Tak proč se vůbec obtěžovat. (31.08.2022)

Pro mě pravděpodobně adept na nejtrapnější, nejdebilnější hororový scénář roku s průhlednou pointou a snahou vyděsit jen ohulenými lekačkami. Být tohle zařazeno v žánru young adult horror fantasy, budiž, ale pokud se tenhle film bral vážně, tak to pardon, ale odcházím. Je to sice všechno opravdu hezky nažehlené a pěkně se na to gotické prostředí kouká, ale když mě film z té veškeré dějové ubohosti nutí přemýšlet, jestli ho vůbec dokoukat, nemůžu jinak. To mě přivádí k docela nastřelené stopáži, protože jsem fakt trpěla. Zaplať pánbůh, že jsem dobře odhadla na to nejít do kina. (14.11.2022)