Úsměv

Vytváří si to skrze kameru a střih celou dobu ten správně paranoidní hororový prostor, kde se něco může objevit v lecjaké formě prakticky kdykoli a kdekoli, takže jste z toho celkem příjemně na prášky i když se nic zvláštního neděje. Celou dobu to navíc naznačuje, jak je to formálně nejpoučenější horor všech dob, který vás stále vodí do slepých uliček a hraje si. No a pak, když se má lámat krystal, tak nevymyslí nic lepšího než tu nejprimitivnější, nejdebilnější, neohranější lekačku od vynálezu zvuku. Proč si ten film tak ubližuje? To, že jsem po dokoukání zjistil, že vlastně nechápu o čem to bylo stále nevím jestli mám dát na vrub snímku nebo sobě, takže to nechám ležet. (11.01.2023)

Až někdy příště budu chtít podobný divácký zážitek, ty dvě kila za lístek do kina dám nejbližšímu bezdomovci za to, že na dvě hodiny půjde ke mně domů a co dvě minuty na mě udělá „baf“. Ušetřím si cestu do kina, udělám dobrý skutek a s jeho alkoholovým dechem to budu mít i rovnou jako 4DX. Technicky je to natočené pěkně, efekty jsou solidní, ničím to vyloženě neurazí a i přes nulovou originalitu to skrývá solidní hororový námět, ale k čemu to je, když tvůrci vyměňují hororovou atmosféru za neustálé laciné lekačky? I přechody mezi scénami jsou tu střižené rychle a za silného zvukového efektu, ať to za to stojí. Z tohohle já mám fakt nicotný divácký zážitek, nebaví mě to. Ty dvě hodiny byly útrpné. (16.10.2022)

Po tom, čo sa jej pred očami zabije pacientka s úsmevom na tvári, sa Rose začne obracať život hore nohami. Pred samovraždou jej pacientka povedala, že trpí zvláštnymi vidinami. Krátko po jej smrti Rose zistí, že ju neklamala. Ona sama sa stane obeťou tohto javu a musí zistiť, ako ho prekonať a zostať nažive. - Všeobecne pozitívne reakcie doma aj v zahraničí chápem, ale ja osobne horory, v ktorých je hlavná postava takmer nedotknutelná a jediné, čo ju ohrozuje, sú preludy, skrátka nemám v oblube. Taktiež mi dosť vadil extrémne predvídatelný scenár, pričom dejová linka s mačkou je čistý amatérizmus. Postavy mi okrem klasicky pôsobivej Caitlin Stasey tiež nesadli, takže za mňa výrazné sklamanie, čo je škoda, keďže som tomu dosť veril. Režiséra sa ale v budúcnosti určite vyplatí sledovať, pretože toto nie je zlý horor, len to skrátka režisér vytvoril formou, ktorú ja osobne nepreferujem. Jeho prípadný ďalší kúsok by mohol fungovať omnoho lepšie, pretože talent tam poznať je. (02.11.2022)

Stejně jako některé jiné filmy, i „Úsměv“ bere něco běžného – v tomto případě úsměv – a přetváří to v děsivou věc. To filmu propůjčuje větší míru hrůzy, než jakou se může pyšnit mnoho hororů s nadpřirozenými stvořeními typu upírů nebo vlkodlaků. V záplavě nových hororů, jichž každý rok vychází celá řada, tak „Úsměv“ představuje závan čerstvého vzduchu, zase něco trochu jiného. „Úsměv“ je navzdory názvu jedním z hororů, které působí opravdu děsivě. Nespoléhá se pouze na lekačky, byť ani ty ve filmu nechybí. V první řadě kromě ústřední myšlenky sází na propracovanou atmosféru a síť hrůzy, která se kolem hlavní hrdinky Rose postupně utahuje. Jak ostatně jinak nazvat situaci, v níž Rose čelí smrtelné hrozbě, ale nikdo z jejích nejbližších jí podle všeho nevěří? Filmu to propůjčuje větší zdání realističnosti, neboť málokdo v dnešní době věří v existenci kleteb. O to strašidelnější je vše, co se v něm stane. Děsivost snímku zesiluje i skutečnost, že protivník, s nímž se Rose potýká, dokáže zaujmout různé podoby – podobně jako v hororu „Neutečeš“. Ani Rose ani diváci tak netuší, odkud přijde další nepříjemné překvapení, což je zanechává permanentně napnuté. I další prvky filmu, zejména práce kamery a soundtrack, slouží k posílení jeho atmosféry. Pojetí kamery reflektuje zhoršující se psychický stav hlavní hrdinky, která se ocitá ve stále větším stresu, jak bojuje nejenom o svůj život, ale i příčetnost. Hudba Cristobala Tapia de Veery se do filmu hodí. Byť nejde o soundtrack, který by lidé s velkou pravděpodobností poslouchali samostatně, do „Úsměvu“ zapadne bezchybně. Navzdory povolání hlavní hrdinky se film nezaměřuje primárně na psychologický ponor a studium duševních nemocí, nýbrž na její boj o přežití. To však není nutně na škodu. „Úsměv“ je v prvé řadě horor a byť si s psychologií pohrává, nejde o psychologické drama. Sosie Bacon v hlavní roli vykresluje svou Rose jako na jednu stranu traumatizovanou, na druhou stranu odhodlanou mladou ženu, a díky jejímu výkonu je snadné Rose začít držet palce a zajímat se o to, jak to sní dopadne. Sympatická protagonistka a poutavý děsivý příběh jsou dvě základní ingredience podařených hororů, mezi které „Úsměv“ bezpochyby patří. /70%/ (08.01.2023)

Finn si dal dosť roboty ( ktorá je za tým dosť cítiť), aby veľmi logicky vybudoval psychologickú cestu jednej postavy. To, že sa nejedná o jej slabomyseľnosť vieme od začiatku, ale jej okolie? To jej dáva celkom zabrať. Sosie Bacon hrá tú psychózu parádne ( hoci zrovna tento typ hrdinov zrovna nemám veľmi v láske, hlavne preto, lebo sú obklopený určitým determinizmom). Atmosférou a postupnou gradáciou je to výrazne a miestami veľmi nepríjemné ( detská oslova je v tomto prípade jedna z najlepších v celom filme). Koniec podľahne žánrovým pravidlám a vykašle sa na mytológiu za tým, čo je v zásade jediná vec, ktorú by som filmu vytkol. Každý správny horor je o pátraní. A nepotrebujem, aby sa postavy vždy k niečomu dopracovali, ale nech aspoň po dopozeraní zostane určitá aróma. Niečo, čo vás bude ešte chvíľu za temných večerov pokúšať. Ale inak jedna z tých lepších vecí, ktoré napríklad také Lights out, strčí hravo do vrecka. (07.05.2023)