If....
Keby...
Režie:
Lindsay AndersonScénář:
David SherwinKamera:
Miroslav OndříčekHudba:
Marc WilkinsonHrají:
Malcolm McDowell, Arthur Lowe, Robin Askwith, Charles Sturridge, Sean Bury, Simon Ward, Brian Pettifer, Mona Washbourne, Richard Everett, Graham Crowden (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Drama Lindsaye Andersona Kdyby je typickým produktem doby, v níž vzniklo, tedy neklidných a revolučních šedesátých let. Prakticky z každého záběru lze cítit obrovský vztek mladé generace, který může zchladit jen bourání hodnot, na nichž v té době stála britská střední třída.
Obsazení vévodí Malcolm McDowell (sígr z Kubrickova Mechanického pomeranče), který hraje Micka, studenta, který vyburcuje spolužáky k revoltě vůči zažitým zvyklostem jejich internátní školy. Tváří v tvář surovým vychovatelům a neschopným učitelům se Mick a jeho kolegové pokusí odstranit překážky, kterými jim pedagogové ztrpčují život, a také zažitou představu o nadřazenosti kolektivu nad individualitou. Pod heslem "Vyberte si, na které straně chcete stát," tak svádí marný boj mladické ideály s nelítostně válcující realitou.
Natáčení začalo jen pár dní před studentskými bouřemi v Paříži a Andersonovi se díky tomu podařilo poměrně přesně zachytit náladu mezi příslušníky mladé generace, fotkami Che Guevary a Mao Ce Tunga na stěnách pokojů počínaje a naivními přípravami na revoluci konče.
Film se stal kultovním především díky tomu, že se Andersonovi podařilo příběhu dodat surreálný nádech, za což vděčí zejména formálnímu zpracování a vynikající kameře Miroslava Ondříčka. Ve chvíli, kdy revoluční události nabírají obrátky, film se anarchisticky rozpadá do jednotlivých záběrů, neustále mění svou barevnost od sépiové po plnobarevnou, střídání reálných a fantazijních záběrů je stále rychlejší.
(oficiální text distributora)
Recenze (122)
Šikanovanie by sa dalo určite zobraziť iným, prijateľnejším spôsobom a bojovať proti nemu nejakým normálnejším filmom. V tomto prípade autori chvíľu nudia a chvíľu šokujú nekonzistentným filmom, čo je pre istotu zdôraznené ešte rozdelením na kapitoly akoby v knihe. Zvierací tigrí súboj v kaviarni mi tam nesedel rovnako ako mnoho ďalšieho. Mimoriadne nekvalitný zvuk v originále situácii tiež nepomáha. Internát predstavuje kasárne alebo väzenie s prísnou vojenskou hierarchiou a trestami. –– Vy traja máte pridlhé vlasy. Zajtra ráno budete 2 minúty pod studenou sprchou. ()
Prakticky už po niekoľkýkrát sa musím prikloniť ku komentáru Rob Roya. Akurát s tým rozdielom, že u mňa sa dané pocity nahrnuli už po prvom zhliadnutí. Rozhodne to však nebol zlý film a premárnený čas, no nemôžem sa ubrániť pocitu, že celý projekt mal aj naviac, ako v skutočnosti ukázal. Uvedomujem si však, že film v čase svojho vzniku mohol pôsobiť úplne inak, ako je tomu dnes, keď pojem vzbury proti spoločnosti nám mladým prakticky nič nehovorí. Teší ma aj samotný fakt, že výkon McDowella nezostal nepovšimnutý, vďaka čomu mohla o tri roky neskôr svetlo sveta uzrieť jedna z nezabudnuteľných hereckých postáv. ()
Autoři přirovnávají britskou kolej pro mladé chlapce ke kleci, která jim podsouvá zvyky a pravidla jim cizí. Jako by jste spoutali zvíře, kupříkladu tygra (viz.scéna z baru, kdy po sobě vrčící leze vrčící Malcolm McDowell a barmanka), a snažili ho převychovat na poslušnou domácí kočku. Když pak takové zvíře dostane šanci se ze svých pout vymanit, nebo aspoň zardousit svého věznitele, neváhá. Zdálo se mi, že film nijak nezveličuje šikanu, špatné podmínky. I postavy, které by se (zobecním li to)dali označit za záporné, mají své lidské stránky. Ani starší prefekti, dohlížející na své mladší svěřence proto nejsou žádná bezcitná, nelítostná monstra, jen se řídí školními pravidly, a snaží se pozdvihnout věhlas svého ústavu. A právě zkostnatělost systému ve kterém se postavy pohybují je tu předmětem kritiky. Pro Čecha je film zajímavý, protože za kamerou stál Miroslav Ondříček. Chvílemi je to nuda. Příliš se tu nerozvíjí nějaké hlubší vztahy mezi postavami, problémy jsou jen tak lehce nahozené. Závěrečná „válka“ tedy (alespoň pro mě) postrádá nějaký emotivnější náboj. I přesto je to příjemné koukání, bez něhož by asi Kubrick McDowella neobsadil do Mechanického pomeranče. ()
A tohle sakra mělo znamenat co? Se svým IQ, se kterým se mohu bez problémů řadit do 2% šťastlivců si nejsem zcela jistý zda jsem tohle dílko pochopil. Pokud jsem ho však čirou náhodou pochopil správně, tak v něm nevidím zrnko geniality. Je to pouze prachsprostá příšerně zastaralá výpověď o šikaně. Nic nového. Nic zajímavého. Zkrátka film ničím nevybočující z řady, možná maximálně svoji aktuálností v době vzniku, ale věříte, že to je mi celkem jedno? A tam ty artové pokusy mě taky nějak minuly. Takže jediným zářícím světélkem filmu zůstává Malcolm McDowell. Budiž hvězdičku za něj. ()
Český kameraman Miroslav Ondříček, se jistě s hrdostí podílel na této velmi zvláštní, přesto hodně kvalitní záležitosti. Prostředí internátní školy, je pro revoluci, která zde nastane, jako stvořené. Anglo-gestapácké chování homosexuálních dozorců, nelítostná hierarchie školy a jedinečný humorný podtext, to jsou základy kvalit filmu. Samotný Malcolm je vynikající. Parta studentů, vyžívající se ve válečných výjevech a diskutujících o možnostech mučení a zabíjení, nemůže vyvrcholit jinak, než závěrečnou "řežbou". Film je určitě drama, každopádně podotýkám, že je zde jedinečný absurdní humor, na kterém je založena i závěrečná scéna. Rozhodně málo známý, nicméně dost povedený snímek s trošku experimentální režií v podobě střídání černobýlích a barevných záběrů. ()
Galerie (88)
Photo © Paramount British Pictures
Zajímavosti (8)
- Filmový debut Malcolm McDowella. (formelin)
- Příběh je založen na krátkometrážním snímku Jean Viga Trojka z mravů (1933). (formelin)
- Lindsay Anderson žádal ředitele školy Cheltenham College, kterou kdysi sám navštěvoval, o povolení natočit zde film. Ředitel se zeptal, o čem film bude. Když Anderson váhal s odpovědí, chtěl vědět, zda to bude něco jako Školní dny Toma Browna (1951). Režisér ho ujistil, že "jisté motivy" příběhu by se daly přirovnat k tomuto klasickému viktoriánskému filmu Thomase Hughese (ve kterém jsou dospělí symbolem autority a pravdy). Dostal povolení natáčet a zaplatil za ně údajně pouhých 100 liber. Není ovšem divu, že na žádnou další zdejší výroční školní slavnost nebyl už Anderson pozván... [zdroj: Guinnesova kniha filmových rekordů, 1995] (dopitak)
Reklama